Jaka je spotreba jedne plotenky sklokeramicke varne desky?
ACEOF ACES:
Nejde o to odpařit 8 litrů vody, dotaz byl:
Citace: Jan Poupa 11.12.2020, 20:08
...
Na tu vetsi plotenku postavim osmilitrovy hrnec s polevkou, privedu k varu na stupen 6 (max), prepnu na stupen 1 (min) a necham 24 hod tahnout. Dokazali bychom, alespon priblizne +/- autobus odhadnout, kolik energie za tech 24 hod kdy mam plotenku s hrncem vrouci vody na stupen 1 spotrebuji?
...
Fuk Tomáš:
Citace: ACEOF ACES 20.12.2020, 15:39
Podle mého názoru by se 8litrový hrnec polévky za 24 hodin ohřál z 20°C na 100°C, výkonem 283W dvakrát.
Podle mého názoru se běžný hrnec s 8 litry polévky na 100 ºC neohřeje na plotýnkovém vařiči s příkonem 283 W ani za týden.
ACEOF ACES:
Citace: Jan Poupa 11.12.2020, 20:08
Mam postarsi sporak MORA 4 varné zóny (2 x Ø 180 mm/1700 W, 2 x Ø 145 mm/1200 W) a trouba.
...
Na tu vetsi plotenku postavim osmilitrovy hrnec s polevkou, privedu k varu na stupen 6 (max), prepnu na stupen 1 (min) a necham 24 hod tahnout. Dokazali bychom, alespon priblizne +/- autobus odhadnout, kolik energie za tech 24 hod kdy mam plotenku s hrncem vrouci vody na stupen 1 spotrebuji?
...
Elektronaut Milan Hudec by to dokázal změřit.
Jiří_Hrubý:
Především je nutno na kastrol aplikovat Planckův vyzařovací zákon a dopočítat ztráty tepla do prostoru, působící pokles počáteční teploty 100°C a dopočítat kolik energie je zapotřebí k vykompenzování ztrát tepelným zářením kastrolu.
Tím zjistíme kolik je nutno dodat výkonu k dohřátí polívky.
Zdeněk Dančák:
K původnímu dotazu. Netřeba v tom hledat vědu, pokud vás nezajímají konkrétní čísla. Obecně u tepelných ztrát platí, že pokud něco nemusíte mít teplé, tak je energeticky (což nemusí znamenat finančně) méně náročné to nechat vychladnout a znovu rozehřát až bude potřeba. V případě vytápění obytných prostor však jde proti tomu pocit tepelné pohody (vychladlé podlahy), problémy s kondenzací par = plísní atd...zde s rozumem. Do úvahy musíte brát také případný pokles účinnosti zdroje tepla při rychlém ohřevu vs udržování teploty.
Pokusím se laicky vysvětlit v příklad s hrncem.
Pokud má okolí 20°C a hrnec 100°C, pak je rozdíl teplot 80°C a to generuje nějaké ztráty (třeba 800W - na absolutní hodnotě nezáleží).
Pokud by hrnec měl už jen 60°C, bude rozdíl teplot jen 40°C a ztráty budou (zhruba) poloviční (v tomto případě cca 400W).
Pokud hrnec vychladne na 20°C, tak už žádné ztráty nejsou (ztráty = 0W - zde je úspora evidentní).
Po dosažení 20°C se již veškeré původní teplo spotřebovalo.
Shrnuto, při chladnutí se chvíli spotřebovávalo 800W, pak ztráty klesaly na 400W a pak na 0W. Pokud byste se to snažili celou dobu držet na 100°C, museli byste celou dobu dodávat 800W a dodali celkově více tepla než o které jste přišli. Pokud to vychladne jen částečně, efekt je stejný.
Pro znovu ohřev budete potřebovat jen to teplo o které jste přišli, vždy ho ale bude méně, než teplo, které byste dodávali na udržení teploty, zvlášť kdyby voda vřela a docházelo by ke ztrátám formou skupenského tepla (omezit odpar pokličkou = obrovské úspory).
Jinak čím rychlejší ohřev, tím trvají ztráty kratší dobu = energeticky úspornější (ale zanedbatelné a nemusí se podařit prohřát celý objem).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana