Mam 380V/24A se zasuvkou 220V, jaka je zatizitelnost?

<< < (3/4) > >>

Jan Kelbich:
Citace: Olda Pořádek  28.12.2020, 15:03

Dříve bylo 380/220 a dnes 400/230.
Ale také mě překvapilo, že ta zásuvka dělá z 4 vodičů pro 400V hravě 230V a pokud by nebyla u výrobce SEZ a vyrobiĺ by si ji někdo sám, asi byste hodně protestovali!



Ta zásuvka to nedělá ze 4, ale z 5 vodičů.
Z TN-C na TN-S přejdete již instalací té zásuvky.

PS.: pokud zaokrouhlujeme na 1 V, tak jsou ty hodnoty 380/219 V a 400/231 V.

Zdeněk Dančák:
Akorát pokud "zeleno-žlutý" vodič ze 4 žílového přívodu použijete jako PEN neměl by mít správně průřez alespoň 10mm2 pro měď, resp 16mm2 pro hliník (alespoň podle současných norem)? Současně silně pochybuji, že někdo takový průřez vedl k zásuvce 3x400V (resp tehdá ještě 3x380V).

Co vím, tak naši předci, kteří montovali průmyslové 4kolíkové zásuvky, je využívali primárně jako zdroj 3x400V + PE a to je vyhovující i z dnešního pohledu i když nebudou mít průřez 10/16mm2. Začít je používat nově jako 3x400V+PEN, když průřez PEN není dostatečný není úplně košér. Majitel by se měl alespoň seznámit s riziky, které hrozí při poškození PEN = ocelové části strojů mohou začít kopat = může to způsobit smrtelný úraz.

Pokud by se v zásuvce používal vždy jen jeden spotřebič a to buď 3f spotřebič, který nepoužívá N, nebo jen 1F, který nepoužívá PE (spotřebič třídy II),  tak je to po bezpečnostní stránce docela OK. Pokud do zásuvky ale zapojíte třeba 1F kompresor a současně budete řezat na kovové cirkuli, tak se může (nemusí) stát velký malér v okamžiku, kdy se kompresor sepne.






 

Jan Kelbich:
Zdeněk Dančák :
Jak vím, platí to jen pro nová zařízení.
A zásuvku jako 3P+PEN nepoužívat, vyměnit za zásuvku 3P+N+PE.

Jan Franěk:
Minimální průřez PEN platí opravdu jen pro nové instalace. Nicméně je potřeba si uvědomit jednu věc. 3L + PE platí v zásuvkách, ne tak docela pro samotné rozvody. Pokud se budeme bavit o starých rozvodech, vždy k zásuvce vedly fázové vodiče a PEN. Jen z té zásuvky se směla využívat pouze ochranná funkce, tedy PE. Je to dáno tím, že vodič PEN, nebyl a není určený pro pohyblivé přívody. Mělo to a má svá logická a bezpečnostní opodstatnění, které zde nemá cenu po 1001 opakovat.
Také si pamatuji, že mnoho zásuvek v zemědělství, dílnách i na stodolách, bylo navíc dodatečně přizeměných, obzvláště když půjdeme nad proud 25A.  To považuji dodnes za velmi rozumné opatření vzhledem k instalacím z té doby.
Pokud potřebuji některý ze stávajících kabelů využít například k napájení rozvodnice (po demontáži zásuvky),     kde přejdu z TN-C. na TN-S, už budu velmi opatrný a budu posuzovat nejen průřez vodiče PEN, ale mnoho dalších zdánlivých drobností okolo a možná doporučím i nějaká opatření k posílení bezpečnosti. V nových instalacích nemám rád použití kabelů, bez plného počtu vodičů, i kdyby měly být nevyužity. Jo, v průmyslu je to jinak a k motorům není potřeba vodič N, tedy pokud není jeho součástí například FM. Ale píši to spíš všeobecně a s ohledem na instalace pro bydlení a podobně, kde se používají zásuvky pro všeobecné použití, včetně těch třífázových.

TO Jan Kelbich
Ne, správně je 400/230V. Jde o standardizovan é označení těchto sítí, bez ohledu na skutečnou výši napětí v dané instalaci, nebo jakýkoliv přesný výpočet. Nezapomeň že máme nastavenou toleranci +10%  a - 10 %,    od těchto hodnot .
I kdybych napětí v konkrétním místě změřil a napsal na štítek, za 5 minut může být  rozdílné, stejně tak nenajdeš v instalaci mnoho míst, kde napětí bude odpovídat přesně teoretickým výpočtům.

Jan Kelbich:
Citace: Jan Franěk  01.01.2021, 10:03

Ne, správně je 400/230V. Jde o standardizovan é označení těchto sítí, bez ohledu na skutečnou výši napětí v dané instalaci, nebo jakýkoliv přesný výpočet. Nezapomeň že máme nastavenou toleranci +10%  a - 10 %,     od těchto hodnot .

O té tolranci vím, a počítám s ní při návrzích.
To, že je někde v normě psáno 400/230V, to neni jediná odchylka, např. řady hodnot E3 až E192, ale i řady R (řady hodnot pro strojařinu) nejsou takové, jaké bychom očekávali. Nikdy se mi ty řady nepovedlo vygenerovat, tak jak jsou v normách, ať už jsem zaokrouhloval jakkoliv a přidával jemné konstanty násobné i aditivní, vždy se mi několik hodnot lišilo. Docela by mě zajímalo, kde se tedy ty hodnoty vzaly, když neodpovídají výpočtu. Ani těch 400/230 V asi nevzniklo prostým zaokrouhlením (podle pravidel zaokrouhlování),  nešlo by to např. dohromady s hodnotou 220/127 V (tuším, že se to vyskytovalo někde v HK a okolí, jinak v SSSR).

Citace: Jan Franěk  01.01.2021, 10:03

I kdybych napětí v konkrétním místě změřil a napsal na štítek, za 5 minut může být  rozdílné, stejně tak nenajdeš v instalaci mnoho míst, kde napětí bude odpovídat přesně teoretickým výpočtům.

Ono se to klidně změní i během několika ms. A vzhledem k té toleranci může být v síti cokoliv od 360 V do 440 V. I symetrie asi má nějakou toleranci, takže běžné jsou i nějaké odchylky od rovnostranného trojúhelníku, v síti se kromě sousledné složky vyskytuje i zpětná složka, ve čtyřvodičové soustavě v extrému i netočivá složka.
Docela i mě i překvapuje, že se ujala efektivní hodnota, která je snad užitečná jen pro výpočty výkonů, ale na grafu veličiny není nikde "vidět". Přitom vzorce pro výkony by se pro HUS komplikovaly jen o koeficient 1/2. Při návrzích elektroniky dost často potřebuji hodnoty vrcholové, pokud jde o napětí sítě, všechny je počítám z efektivní hodnoty združeného napětí, takže při zaokrouhlení na jednotky za mě 400/566/231/327 V. Mezní hodnoty pak zaokrouhluju max. vždy nahoru, min. vždy dolu.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana