Je nutné dimenzovat kabely a vodiče dle kategorií přepětí?

[Matěj Horák 75]

To by, ale například znamenalo používat kabeláž např. pro veřejné osvětlení se zkušebním napětím 6kV.
Není to nesmysl?

[Jirka Š. Svejkovský]

To by, ale například znamenalo používat kabeláž např. pro veřejné osvětlení se zkušebním napětím 6kV.
Není to nesmysl?

Spíš to znamená, že byste měl kabely pro napájení VO chránit pomocí SPD.

[Peter Lovacký]

Spíš to znamená, že byste měl kabely pro napájení VO chránit pomocí SPD.

To sa dakde bežne robí?...myslím na stĺpy ktoré sú asi všetky v LPZ0a
Zatiaľ som SPD1 hore pri lampách ešte nevidel, si myslím že je to kus ekonomický nezmysel, šak samotný stĺp s uzemnením na blesk stačí, a že lampa a jej napájanie z výzbroje najskôr spadá do prijateľného rizika


Inakšie si myslím ohľadom toho Uimp, že je to riziko s ktorým sa má rátať, no a keď je také riziko neprijateľné, tak sa majú káble ošetriť s SPD jak napísal pan Svejkovský...
Na také riziko si myslím že sa káble nevyrábajú, a že pri kábloch je dôležité práve to skúšobné napätie aby kábel vyhovel v každom bode izolácie

Uimp mi celkom dáva zmyslel práve pri výrobkoch ktoré majú špičky svojou konštrukciou obmedziť či zadržať,...no a toto kábel tak dajak nevie, on sa len vyrába a spravne vyberá do už vhodne ošetreného prostredia..

[Karel Bělohlávek]

To by, ale například znamenalo používat kabeláž např. pro veřejné osvětlení se zkušebním napětím 6kV.
Není to nesmysl?

Kategorie přepětí jsou velmi teoretická hodnota. V ČSN EN 60664-1 ed. 2 je doslovně uvedeno:

Kategorie přepětí mají pravděpodobnos tní hledisko spíše než význam fyzického tlumení přechodného přepětí v instalaci ve směru proudu.

Z tohoto důvodu jsem trochu skeptický k přesnému prostorovému vymezování jednotlivých kategorií přepětí, jak se tady již několikrát řešilo z pohledu „použitelnosti“ měřících přístrojů. Zejména pokud se jedná o zařízení nacházející se v LPZ0, typicky venkovní vedení nebo různé přívody do objektů a třeba i to veřejné osvětlení.

V případě použití přepěťových ochran v instalacích se počítá s parametrem, který se nazývá napěťová ochranná hladina Up. Vztah k jmenovitému impulznímu napětí zařízení je uveden např. v ČSN 33 2000-5-534 ed. 2. Jedná se v podstatě o kvantifikaci zbytkového přepětí, které v instalaci zůstane po zareagování přepěťových ochran.

V případě vnitřní ochrany před bleskem se počítá s omezením energie, která je kvantifikována impulzním proudem. Tento proud je nutné svézt na začátku instalace (rozhraní LPZ0 a LPZ1) a dále se již počítá s výše uvedeným Up. S konkrétní velikostí přepětí se v tomto případě vůbec nepočítá a dle mého názoru ho nelze vůbec kvantifikovat.

Co se týká elektrické pevnosti nízkonapěťovýc h kabelů, dohledal jsem normy ČSN EN 50525-1: 2011 a ČSN EN 50395: 2006, ve který se řeší zkoušky elektrické pevnosti. Zkouška na impulsní napětí tam však není a na normy pro koordinaci izolace se neodkazují. Více však u odborníka na kabely.

[Matěj Horák 75]

Souhlasím...

Také jsem v normách nenašel jakým způsobem a zda vůbec se zkoušky kabelů provádí impulzním napětím. Je přeci nesmyslné požadovat určité hodnoty impulzního výdržného napětí pro kabeláž v jedné normě a v normě pro kabely tyto zkoušky nepožadovat, nebo ani nepopsat.

[Matěj Horák 75]

Našel jsem normu ČSN EN 60071-1. Bohužel platí pro zařízení nad 1kV.

[Peter Lovacký]

Len doplním, že keď už zaberie zvodič a všetko je podľa normy jak má byť, tak budú všetky žily v kábli a aj neživé vodivé časti v ich blízkosti na jednom potenciály...v podstate na tom Uimp, takže teoreticky nič nepreskočí, nemá jak.....o praxi teraz nepíšem nič

[Karel Bělohlávek]

Len doplním, že keď už zaberie zvodič a všetko je podľa normy jak má byť, tak budú všetky žily v kábli a aj neživé vodivé časti v ich blízkosti na jednom potenciály...v podstate na tom Uimp, takže teoreticky nič nepreskočí, nemá jak.....o praxi teraz nepíšem nič

Spíše bych řekl, že budou na tom reziduální přepětí, které na svodiči zůstane po jeho reakci. Přesnou hodnotu tohoto reziduálního přepětí nelze v podstatě nijak určit. Výrobce pouze garantuje, že při určitém tvaru zkušební vlny (u něj v laboratoři) tato hodnota nepřekročí ochrannou úroveň Up. Up následně vstupuje do dimenzování ochran jako jeden z hlavních parametrů.

Při strmějším nárůstu vlny může být hodnota reziduálního přepětí i vyšší než Up, i když je všechno uděláno přesně podle norem. Dále se v normách hovoří o desetimetrové ochranné vzdálenosti přepěťových ochran. Po překročení této vzdálenosti se již s daným Up nemůže počítat.

[Peter Lovacký]

Spíše bych řekl, že budou na tom reziduální přepětí, které na svodiči zůstane po jeho reakci.

Alebo......
Podľa môjho ale ide aj o to, že voči čomu má ostať tých cca 1,5kV
Ja to vidím že voči miestnej zem (METke).... voči susedovej METke to môže byť s potenciálom blesku na zachytávači aj 1000000...V..

[Matěj Horák 75]

Zástupce výrobce neuměl odpovědět na původní otázku.
Instalovat přepěťovou ochranu je řešení, ale to by znamenalo např. při instalaci VO SPD již ve svítidle a to bych řekl, že je hodně nestandardní řešení.

[ACEOF ACES]

Já bych dimenzoval kabely dle kategorií přepětí takto:

kategorie       kabel
 přepětí    zkušební napětí
    IV     -        4kV
   III     -      2,5kV
    II      -     2,5kV
     I      -     2,5kV

[Matěj Horák 75]

Já bych dimenzoval kabely dle kategorií přepětí takto:

kategorie       kabel
 přepětí    zkušební napětí
    IV     -        4kV
   III     -      2,5kV
    II      -     2,5kV
     I      -     2,5kV

Bez uvažování SPD?

[ACEOF ACES]

Tam, kde není předepsáno použití SPD, tak tam bez uvažování SPD.

[Matěj Horák 75]

Tam, kde není předepsáno použití SPD, tak tam bez uvažování SPD.

V tom případě by to mohla být odpověď na mou otázku. Tedy kabely není dimenzovat dle kategorií přepětí.
Chápu to tak správně?

[Peter Lovacký]

V tom případě by to mohla být odpověď na mou otázku. Tedy kabely není dimenzovat dle kategorií přepětí.
Chápu to tak správně?

Ja to vidím pri kábloch podobne jak pri iných výrobkoch, a to že sa vyrábajú v určitých rozsahoch využitia, na tie sa vo výrobe aj navrhujú a testujú, a projektant si už potom z ponuky sám vyberie čo mu treba

Napr. keď vyjde prostredie IP 32, tak dneska asi výrobca nebude vyrábať prístroje na každú kombináciu, ale vyrobí len IP44 čo mu v pohode pokryje všetko od nižšej rady v krytí, napr. od IP30 pri zásuvkách.... dakedy boli myslím tie bakelitové zásuvky označené s kvapkami aj v IP42 či 43 podľa toho skade mali prívod..či zhora alebo zdola

Pri dnešných kábloch mi najviac vadí že do nich v lete zrobím dieru aj s nechtom, takže keď sa po nich na stavbe pri ukladaní čo i len kus pošliape, tak je na problém zarobené
Ale šak dneska každý šetrí kde sa dá a často v kvalite ide na hranu normy aby len dajak preliezol v typovej skúške cez skúšobňu

[Matěj Horák 75]

Ja to vidím pri kábloch podobne ..

Omlouvám se, ale nerozumím Vaší reakci. Co jste tím chtěl vyjádřit/naznačit?

[ACEOF ACES]

Já bych dimenzoval kabely dle kategorií přepětí takto:

kategorie       kabel
 přepětí    zkušební napětí
   IV     -        4kV
   III     -      2,5kV
    II      -     2,5kV
     I      -     2,5kV

[Peter Lovacký]

Omlouvám se, ale nerozumím Vaší reakci. Co jste tím chtěl vyjádřit/naznačit?

To, že podľa môjho sa výrobca riadi inými predpismi, normami, jak projektant
Výrobca netuší kde jeho kábel skončí, no a tak vyrobí taký typ, čo vyhovuje naraz napr. aj pre 3 kategórie...pá n ACES to napísal tak jak to myslím...a ten zbytok to bolo len porovnanie, že podobne sa vyrábajú aj iné výrobky čo vyhovejú pre viac rôznych podmienok (vplyvov) naraz