Čím testujete akumulátory v EZS?

<< < (2/2)

Jan Franěk:
Citace: Zdenek Skotnica  01.10.2020, 08:01

Podle nové normy na požární systémy např. evakuační rozhlas se musí AKU měnit co dva roky, bez ohledu že kapacita je v pořádku. Jinak v předchozím příspěvku jsem chtěl napsat ACT místo ATC


Dělám to tak u EZS už roky, protože se mi opakovaně stalo, že některý akumulátor odešel po cca 3 letech, nebo nedržel dostatečně dlouho po výpadku napájení. Beru to dnes jako standard, abych mohl držet na systém záruku.

Martin Kurka:
Můj tester akumulátorů EZS je bílý olejový fix, kterým na akumulátor napíši měsíc a rok výměny.

Pokud se mi aku nezdá, provedu orientační test.
Změřím napětí naprázdno Uo - nesmí být pod 12V - (měřím až min. 10minut po odpojení a po krátkodobém připojení na mírnou zátěž 0,1C) a pak čtyřdrátově změřím napětí Uz při zátěžovém proudu Iz=2C/1hod (u 1,2Ah proudem cca 2,4A - např. dvouvláknovou autožárovku, vlákna sériově, jednotlivě či paralelně).
Napětí při zátěži nesmí poklesnout pod 11V.

Vnitřní odpor Ri = (Uo-Uz) / Iz dává dobrou informaci o stavu akumulátoru, pokud máte možnost porovnání s dobrým a také nabitým akumulátorem. Hodnotu Ri dobrého aku je vhodné napsat do akumulátorové skříňky, aby bylo v budoucnu porovnání.
Všechny laciné testery to takhle měří, chytřejší měří i impedanci střídavým proudem - tato metoda dává lepší výsledky a jde často měřit i bez odpojení obvodu.

Vnitřní odpor aku je závislý na stavu nabití akumulátoru, na stavu elektrod a elektrolytu a na konstrukci akumulátoru a na jeho teplotě. Proto lze touto metodou porovnávat jen porovnatelné - pokud porovnáváte opotřebení, musí být akumulátory při měření stejného typu, stejně teplé, stejně (plně) nabité a dostatečně dlouho odleželé po nabíjení(uvádí se min. 90minut a doporučuje před měřením provést mírné předzatížení 0,1C).

U VRLA akumulátorů je nebezpečí záměny dvou základních typů, trakčního, který je vhodný do vozítek a UPSek a staničního, který je vhodný do záložních světel a EZS.
Trakční má menší vnitřní odpor, vyšší samovybíjení, snese cyklický provoz a hlubší vybíjení.
Staniční má nižší samovybíjení, delší životnost a snáší trvalé udržování.
Jakmile osadíte do UPS běžnější (a levnější) staniční VRLA aku, vysypou se mu elektrody po dvou zálohách.

Dáte-li do EZS trakční nebo UPS akumulátor, počítejte s jeho nižší životností, i když je dražší a zdánlivě kvalitnější.
Dále se dělí VRLA akumulátory na gelové a AGM akumulátory. Správná staniční nabíječka má rozdílné koncové udržovací napětí pro gel  13,8V  a pro AGM 13,8 až 14V. A i rozdílné korekční teplotní koeficienty napětí. A rozdílná napětí limitních mezí pro nabíjení a vybíjení např. mezní limit gelových pro nabíjení je 14,3V.

Martin Kurka:
Ač se dnes hemží různými procesory a výrobci čipů se prsí specializovaný mi nabíjecími integrovanými obvody, spousta výrobců zabezpečovaček má nabíjecí obvod zálohovacího akumulátoru obdobný Jablotronu - nabíjecí proud závislý na napětí trafa, žádná ochrana proti hlubokému vybití, žádná regulace nabíjecího a udržovacího proudu s korekcí podle teploty a nárůstu napětí, velmi orientační indikace stavu...
Pak stačí více alarmů, nebo mrazík, nebo vysoké teploty okolí a aku zemře i dříve než za 2 roky. Zemře zbytečně na hluboké vybití, trvalé nedobití nebo na trvalé přebíjení. Jinak by s kvalitním dobíjecim a hlídacím obvodem vydržel 5 let se zárukou 60% kapacity.


Chtěl jsem přidat 120kB schema, ale hlásí se mi plný adresář pro přílohy.

ACEOF ACES:
Vypnu dobíjení, když během 15minut na 12ti voltovém akumulátoru neklesne napětí pod 12,7V; tak za mě dobrý, zapnu dobíjení.

Triska:
Citace: Zdenek Skotnica  01.10.2020, 08:01


Podle nové normy na požární systémy např. evakuační rozhlas se musí AKU měnit co dva roky, bez ohledu že kapacita je v pořádku. Jinak v předchozím příspěvku jsem chtěl napsat ACT místo ATC


Ve které normě se toto prosím píše? Nikde sem to nezaznamenal.  (poklona)  za info

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana