Na jakou lištu se správně montují svorky RVA?

<< < (2/4) > >>

Hynek Havliš:
Ty výprodeje jsem taky viděl a výrobce identinfikoval . Dobře, odhalíme důvod, kolega si dělá domácí automatizaci, myslel si, že jsou na DIN lištu a udělal výhodný nákup 1000 ks za 1000 korun - nepoužité - a teď co s tím;)
Jinak si opravdu myslím, že jsou svorky staré, protože obecně se začaly přístroje/svorky na DIN lištu dělat těsně před revolucí/v 90. letech, čemuž odpovídají i novější bečovské svorky např. RSA, nástupci jističů IJV atd. Mám dojem, že jsem ty RVA viděl kdysi ve starém provozu tak ze 70. let někde v chemičce v Ústí.
Dotaz jsem napsal sem a ne přímo do Bečova proto, že se zde občas dá velmi rychle dostat k fundované odpovědi.






Jiří_Hrubý:
Stačí pasovina 20x2 mm. Pocitově se mi zdají být bytelnější, než současné RSA.

Jan Bocek:
Řadové svorkovnice podle ČSN 37 1540
se používaly v 70.-80. létech, kdy ještě u nás DIN lišty nebyly.
Nosné rozměry lišty byly pásky

pro RS 2,5 a 6 pásek 15/2
pro RS  16 pásek 20/3
oro RS  35 pásek 30/4

pro 6035-00 až 30 ( 1,5 až 25 mm2)  pásek 20/3
pro 6035-40 až 60 ( 50 až 150 mm2)  pásek 40/4

řady se nemohly dělat moc dlouhé, protože se pásky prohýbaly. Musely být mezery a mechanicky zpevněné s konstrukci.

Na obrázku svorky jsem našel jen T23 a tech. údaj 32A/380V a průřez 0,75-6 mm2
Od kterého roku bylo normalizováno 400 V?

Václav Třetí:
Jmenovité napětí 230/400V je od r. 1993.

Martin Kurka:
Zase tak strašně špatný kup to není. Tyto řadové svorky (kdysi jen v bakelitovém provedení ze SEZ Dolný Kubín) měly velmi kvalitní mechaniky s meziplíškem, takže se daly použít i pro hliníkové vodiče.
Jejich nevýhodou byly měkké nosné lišty a poměrně utopený otvor pro vložení vodiče. Meziplíšek měl necnost, že se nevracel nahoru a na otevírání povolených svorek jsme používali zahnuté rýsovací jehly.
Na nosné liště je držla pružina, někdy zatažením za vodič se svorka bez dlouhé popisovací lišty mírně vysunula nad ostatní - ale nevypadla z lišty. Jen to nebylo hezké.
Vyplatilo se před nacvakáváním svorek na nosníky všechny šroubky povolit a jehlou otevřít plíšek. I tak se při utažení jedné strany zúžil otvor i na druhé volné straně a muselo se šťourat jehlou.
Šroubky byly mosazné, soustružené a na socialismus velmi přesné, ale mlsné na kvalitní šroubováky a citlivou ruku, protože měly úzkou a hlubokou drážku. Byly neztratitelné, což bývala v socialismu rarita. Klemy se dávaly hodně špatně, maximálně se dělaly trojklemy a na popisy musely být speciální popisovací lišty z bílého měkkého PVC.
V oblasti šroubovacích svorek bych je dnes zařadil na mnohem lepší čínské svorky, ale na pružinové svorky pracností a spolehlivostí rozhodně nemají.

Mimochodem nosné lišty měly jednu stranu mírně klínovitou.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana