Jsou vidět elektrony ve vodiči?
nobody:
Nechtěl by to zajímavé ale pokřivené téma někdo trošku narovnat? (poklona)
Jirka Š. Svejkovský:
Zkusím to narovnat.
Otázka není pro elektrikáře, ale pro atomové fyziky.
Můžeme mikroskopem sledovat elektron? Asi těžko, protože
E=hf, kde h je pidikonstanta a f je frekvence. Frekvence odpovídá vlnové délce záření a protože elektron je záření, energie potřebná k jeho zobrazení musí být menší. Elektronový mikroskop používá energii stejnou.
Elektron není taková ta kulička, jak si to představoval Ruthefor, je to chomáček energie, který má náboj, spin (moment) a občas se chová jako vlna. A občas jako kulička.
Mimochodem, je to jedna ze dvou částic (subatomárních a komplexních), která vznikla jako první v okamžiku, kdy stvořitel zavele Budiž vesmír!
Peter Lovacký:
Celkom by sa aj hodila dajaká čo najjednoduchši a definícia pre obyčajných elektrikárov, že čo je najlepšie si predstaviť, jaký jav či proces, keď sa úplne jednoducho povie, že "striedavý prúd tečie"
Myslím dačo na jednoduchom fyzikálnom základe, čo v podstate stačí na predstavu o elektrike, a nemyslím teraz práve príklad vodárenskej trubky a ventilu
Občas sa v robote bavíme s otázkami, že napríklad, keď elektrón len "behá" cez spotrebič hore-dolu z fázy do nuláku, tak že či je furt rovnaký, alebo či raz má na sebe 230V a raz nulu?
Alebo čo mu robí odpor keď sa pohybuje furt rovnako rýchlo?
Alebo v čom sú elektróny v človeku iné jak v drôte, keď tie z drôtu človeku škodia?
Radšej som to označil aby to dakto nezobral že sa pýtam úplne vážne... i keď je pravda že pochopiť všetko z kvantovej fyziky sa naozaj nechystám :)
Jirka Š. Svejkovský:
Elektron ve vodiči lítá zmateně jak splašený několika procenty rychlosti světla. Pokud se dostane do elektrického pole, tak se pomaličku začne posouvat směrem ke kladnému pólu, aniž by přestal zmateně lítat. Asi jako ledovec, který pomalu driftuje. Rychlost driftu nepřekročí rychlost cyklisty zmateně se pohybujícího na silnici.
Mimochodem, elektron, který se dá do pohybu uvnitř generátoru elektrárny, tento stroj nejspíš nikdy neopustí.
Fuk Tomáš:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 15.07.2020, 19:17
Můžeme mikroskopem sledovat elektron? Asi těžko, protože
E=hf, kde h je pidikonstanta a f je frekvence. Frekvence odpovídá vlnové délce záření a protože elektron je záření, energie potřebná k jeho zobrazení musí být menší. Elektronový mikroskop používá energii stejnou.
Elektron není taková ta kulička, jak si to představoval Rutheford, je to chomáček energie, který má náboj, spin (moment) a občas se chová jako vlna. A občas jako kulička.
Tady si dovolím se do toho trochu vložit.
1) E=hf=mc2 je De Broglieho vlna, ale ta se pohybuje tak rychle, jak rychle (v) se pohybuje elektron - z čehož vyplývá vlnová délka λ=h/(m*v). Při kinetické energii elektronu v desítkách eV se tato vlnová délka pohybuje v oblasti 0,1 nm. Proto také bylo možné ověřit vlnový charakter elektronu difrakcí na krystalové mřížce.
Praktičtější bude přidržet se údaje, že fyzický průměr elektronu je <10-19 m. Přesnější údaj zatím není znám.
2) Vlnová délka vlny, která by měla elektron zobrazit, pak musí být podstatně menší, tedy její energie vyšší. Vlnovou délku 10-19 m má např. foton o energii 1,2 * 1013 eV.
Pro srovnání, to je max. energie srážek dosažená na LHC v CERN (2 paprsky 6,5 TeV proti sobě).
Asi si dovedete představit, co s takovým nebohým elektronem provede takto vysokoenergeti cká částice, když ho s ní trefíte. Možná nějak zjistíte, kde byl, ale pak už tam rozhodně nebude :D Přirovnal bych to ke hledání odjištěného granátu na poli pomocí kulometu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana