eDEHN#27: Parametry vnějšího LPS
Tým Elektrika:
eDEHN#27: Parametry vnějšího LPS živě DNES v 11:00 hodin!
Pro návrh ochrany před bleskem je zásadní navrhnout ochranu podle parametrů bleskových proudů ze souboru norem ČSN EN 62305 ed.2. Těmi jsou vrcholová hodnota bleskového proudu, náboj bleskového proudu, strmost bleskového proudu a elektrodynamic ké síly F. A mnozí víme, že bleskový proud může vyvinout tepelné, mechanické, elektrodynamic ké, kombinované, jiskřící, elektromagneti cké a nebo také vysokonapěťové účinky ...
Zdroj: zde...
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
eDEHN#27: Parametry vnějšího LPS živě DNES v 11:00 hodin!
Alena Minaříková:
Podklady ke stažení
Tým Elektrika:
eDEHN#27: Parametry vnějšího LPS
Pro návrh ochrany před bleskem je zásadní navrhnout ochranu podle parametrů bleskových proudů ze souboru norem ČSN EN 62305 ed.2. Těmi jsou vrcholová hodnota bleskového proudu, náboj bleskového proudu, strmost bleskového proudu a elektrodynamic ké síly F. A mnozí víme, že bleskový proud může vyvinout tepelné, mechanické, elektrodynamic ké, kombinované, jiskřící, elektromagneti cké a nebo také vysokonapěťové účinky ...
Zdroj: zde...
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
eDEHN#27: Parametry vnějšího LPS
Zdeněk Dančák:
Zaujalo mne téma silových interakci a myslím, že od času 41:26 máte několik systematických chyb. Ve videu vzpomínáte, že je špatně desetinná čárka (42:20) a dodáváte, že tam chybí nula, pravděpodbně to myslíte takto:
Příklad je: dům 4svody, vzdálené 8m od sebe dlouhé 6m. Každým svodem 25kA (celkem 100kA). Výsledek ve videu je 937,5N = 93,75kg. Ale po dosazení je to o tu desetinu jinak.
4 * PI * 10e-7 I1 * I2
F= --------------- x ---------- x L
2 * PI d
25000 * 25000
F=0,000 000 2 * ------------------- * 6 = 93,75N odpovídá přibližně 9,6kg
8
Nejde mi o desetinnou čárku ani o převod N na kg (což není přímý ekvivalent, ale běžně se užívá.... je to jako bych zde napsal, že PEN a N je to samé :-) ). Chybu vidím v přístupu. Svody máte 4, takže byste měl počítat interakce mezi každou kombinací svodů z pohledu vyšetřovaného svodu. Pokud, jsou svody na čtverci 8x8, tak to vyšetřovaný svod tahá ke každému svodu, podél jedné stěny, kolmo podél druhé stěny a úhlopříčně. A síly pak sečtete vektrově. Pak by v tomto zjednodušeném vzorci (budova není vzduch, je proarmovaná atd) vycházela celková síla na jeden svod 199N (touto silou je svod vtahován do budovy, v tomto případě ve směru uhlopříčky). Dle přivodu hlavního vedení do domu, by se mělo zohlednit i případně tohle vedením pokud vede po fasádě, protože by jim mělo téct 50kA.
Dále, pokud je svod bleskosvodu (svod) napojen na dešťový svod (roura okapu), tak lze počítat, že nějaký proud poteče svodem i rourou a pak se přitahují navíc sami k sobě. Zde by vám při rozdělení proudu 12,5kA + 12,5A na vzdálenosti od sebe 10cm udělalo 31N na 1m délky, celkem 186N, což je opět malá hodnota (nezatěžuje ukotvení okapu k budově, ale spojení mezi svodem a rourou). Ta roura to určitě vydrží. U pevnostní kontroly mluvíte o pevnosti 520MPa, což je běžná mez pevnosti = ocel se již trhá, mez, kdy se začíná defermovat je někde okolo 230-350MPa, neuvádíte přesný výpočet, ale zaznívá tam nějaká úvaha o ploše..., ale třeba jste to počítal jako skořepinu na ohyb či stabilitu "zborcení", protože nemůžete jinak kontrolovat napětí pomocí toho, že podělíte sílu "nějakou plochou, která je odvozena z dosedací plochy objímky".
S takovým přístupem sice počítáte přesně, to co "ti jiní neodborníci ani netušili", ale bohužel výsledky jsou zatížené obrovskými systematickými chybami.
Zdeněk Dančák:
Abych jenom nekritizoval. Video mi otevřelo nový pohled na tuto problematiku. Ale zároveň si nejsem vůbec jistý, zda lze i pro tak intenzivní dynamické jevy spojených se zásahem blesku používat výše uvedený vzorec (je uveden ve videu, proto z něj vycházím), mám za to, že je jen pro homogenní statické magnetické pole. Dynamické nehomogenní magnetické pole se bude chovat jinak, vše kolem se bude bránit změně magnetického pole a bude na sbe vzájemně působit, resp ten bleskový proud je tak divoký, že mag. pole na tom nebude lépe. Pokud by ale vzorec platil, pak síly nejsou tak problematické, protože ty proudové špičky jsou krátkodobé, těch 100kA trvá jen chvíli z 350mikrosekund a síla účinkuje stejnou dobu jako je trvání proudu. Síla je sice relativně veliká, ale za tak krátkou dobu způsobí i u lehkého Al drátu jen nepatrný pohyb. Například dva svody umístěné 1m od sebe, každým teče 25kA na sebe zapůsobí silou 125N na každý metr délky. Ale i kdyby je nic nedrželo, tak za 350mikrosekund se k sobě posunou jen o 0,056mm (každý o 0,056mm), reálná pružnost ukotvení je mnohem vyšší, takže se to pak za delší čas na delší dráze s menší silou zase zastaví. A pak už proudy nejsou tak vysoké. Ale sám jsem slyšel o vytrhaných kabelech atd, je pravděpodobné, že se to chová reálně jinak (z důvodu dynamických jevů), nebo na vině bude vliv okolí, vodiče ani kabely nejsou uloženy s ohledem na okolí symetricky (vzduch vs zdivo atd).
U návrhu bleskosvodů bych více důvěřoval zkušenostem a empirii než zkresleným výpočtům.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana