Jak vyřešit stykačový záskok pokud se na kontaktech potkají oba přívody?
Aleš Daňhel:
Jedná se o stykačový záskok.
Jsou dva přívody napájené z různých traf.
Z těchto dvou přívodů se tvoří pomocné napětí za pomocí pojistek 1FU22 a 2FU22 přes stykačový záskok.
Problém je v tom, že v případě, že jsou oba přívody bez napětí a na obou současně se napětí obnoví dojde k tomu, že na spínacích kontaktech stykačů se potkají oba přívody a dojde k vybavení pojistek vlivem vyrovnávacího proudu dvou různých přívodů.
Pokud dojde k postupnému obnovení napětí nejdřív na jednom a pak na druhém přívodu, je vše OK.
Nesetkal se někdo s podobným problémem, kdy bylo potřeba vyřešit vzájemnou blokádu sepnutí těch dvou stykačů?
Přidávat časák na zpoždění nebo měnit stykače a osazovat je nějakou mechanickou blokádou bohužel není možné.
Vlado Konrád:
...Přidávat časák na zpoždění nebo měnit stykače a osazovat je nějakou mechanickou blokádou bohužel není možné.....
Inak ako opozdeným spínaním asúčasne s mechanickou blokáciou to nevyriešite. Toto zapojenie je nebezpečné a je nebezpečné aj pre spätnú transformáciu na vypadnutom trafe
Martin Kurka:
Pokud si nastudujete řešení dynamického hazardu v reléových obvodech a zpětný chod reléových obvodů, zjistíte, že jednoduše bez přidání prvků nemá toto zadání z praktického hlediska řešení.
Naprosto nejjednodušší jsou ve Vašem případě na stykač naklapávací zpožďovací prvky, které zpozdí o desetiny až jednotky sekund přítah. Rozdílným časováním obou stykačů si rovněž vyřešíte definovatelnou prioritu záskoku.
A vzájemné mechanické blokování stykačů je naprostá nutnost, nemyslete si že náhodné sepnutí obou třeba při mechanickém přidření jednoho stykače je řídký jev.
Ještě si musíte uvědomit jednu podstatnou věc, na kterou se u záskokových automatik zapomíná. A tou je, že vypínaná zálohovaná síť nevypne jako v Šípkové Růžence skokem, ale napětí v ní doznívá různými přechodovými jevy. Například doběh asynchronních motorů přejde do generátorickéh o režimu.
A takové doznívající napětí, často s nezanedbatelno u stejnosměrnou složkou, vám z jedné strany spolehlivě ještě jedno relé nebo stykač udrží sepnutý. Ten pak odpadává velmi líně a nastává bouřlivé až jiskřivé setkání kontaktů dvou tvrdých sítí.
V průmyslu se z tohoto důvodu nastavují doby mezi přepnutím sítí v řádu desítek vteřin až minut (takzvaný dead-time).
P.S.
Mimo mechanických, nebo pneumatických naklapávacích kontaktů se dělají i elektronické naklapávací. Viděl jsem i elektronické časové relé pouze dvoupólové, které se prostě jen vřadí do série s cívkou stykače. Existují i speciální provedení cívek stykačů s nějakou "inteligencí".
Co tam máte za stykače? Jsou vedle sebe? Mechanické blokování se dělá i bowdenové.
František Šohajda:
Takové zařízení se běžně vyrábí, má atest má všechny doklady pro bezpečný provoz.
Např. OEZ -Modeion a další a další firmy!
Vyrábí se od řádů ampérů po stovky (tisíce) ampér.
Pokud je to síťovénapětí tak vždy 2 blokace jsou nezbytné (elektrická a mechanická)
Jan Bocek:
Záleží na konstrukci stykačů......
U velkých stykačů na 400, 630 A obvykle není problém. K sepnutí pomocných kontaktu dochází až po bezpečném rozepnutí hlavních kontaktů. U stykačů 100-250 A bez prodloužení časů nebo s mezirelém a mechanickým blokování dojde vždy k hazardnímu stavu.
Tak jak jsou nabízený blokovací sady pro zapnutí YD motorů, tak jsou blokovací sady pro záskoky.
Kolega byl rychlejší....v podstatě je to vadný návrh.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana