Ake odblankovacie klieste doporucite na zaklade z poznatkov z praxe?

<< < (4/5) > >>

Jirka Š. Svejkovský:
Mimochodem, na bytovou instalaci mi bohatě stačilo malé Jokari.

Jan Franěk:
Na běžnou práci, i zapojování rozvaděčů, nepoužívám už pár let nic jiného než "automaty" ,  podobné těm vašim č 2  a 3.  Je důležité koupit značkové, které vydrží déle než levné náhražky. Z praxe to vidím tak, že kvalitní odizolovávací kleště vydží cca 2-4 roky, při investici cca 1500-2500kč. Když jsem zkusil cca 2x kleště okolo 500-900kč, vydrželi jedny cca 3 měsíce a druhé cca 7 měsíců, což bylo ve finále drahé. Nejčastěji došlo k jejich "zlomení" při častém mačkání.
Nejdéle mi vydržely prozatím ty od firmy Weidmueller. Teď testuji jedny objednané na aliexpresu, za cenu cca 500kč. Už vidím že mají jednu necnost a to že nesundají vždy bužírku z vodiče zcela dolů, ale často jí pak musím stáhnout rukou. Jinak jsem překvapen jejich platosvýdrží, kdy je aktivně využívám cca půl roku a celkem spokojenost. Uvidím na konci tohoto roku. Ale už teĎ vím, že prozatím Weidmueller ( v té době za cca 2200Kč) nebyl překonán. Pak taky  že kleště  kde se musím strefovat do čelistí dle určeného průřezu, nebo kde musím řešit nastavení dle odizolovaváneh o vodiče, už nechci tahat sebou v kufru. Takzvaný automat mi prostě vyhovuje a osvědčil se mi třeba v rozvaděčích, kde mám svazky různých průřezů vodičů. Svazky proto, že hlavní náplní jsou takzvané chytré domy a kabelů tam bývá opravdu požehnaně. TO stojím i dva dny u kabelů, které musím zbavit pláště a popsat jednotlivé vodiče. Pak to další dva dny svazkuji a zapojuji do svorek rozvaděče. TO se tyto kleště prakticky nezastavý a domnívám se že jde o dost náročný test.  ;)

Citace: Tomáš Jergl  15.03.2020, 19:38

Používal jsem kleště co máte na obrázku 2 a 3 a oboje po nějaké době tak nějak přestali odizolovávat některé vodiče.


JJ. dojde ke stupení "nožů" a začínají problémy. Jednou se mi podařilo sehnat i nádradní, ale nyní jdou do šuplete v dílně (rezerva, když mě to začne štvát) a kupuji nové. 
Nicméně i když některé zde představené nástroje jsou mnohem levnější a trvanlivější, bohatě mi to nahradí snadnost odizolování, bez nutnosti přenastavování dle průřezu. ALe je to o zvykostech každého jednotlivce.

Tomáš Jergl:
Citace: Jan Franěk  15.03.2020, 19:56

Na běžnou práci, i zapojování rozvaděčů, nepoužívám už pár let nic jiného než "automaty" ,  podobné těm vašim č 2  a 3.  Je důležité koupit značkové, které vydrží déle než levné náhražky. Z praxe to vidím tak, že kvalitní odizolovávací kleště vydží cca 2-4 roky, při investici cca 1500-2500kč. Když jsem zkusil cca 2x kleště okolo 500-900kč, vydrželi jedny cca 3 měsíce a druhé cca 7 měsíců, což bylo ve finále drahé. Nejčastěji došlo k jejich "zlomení" při častém mačkání.
Nejdéle mi vydržely prozatím ty od firmy Weidmueller. Teď testuji jedny objednané na aliexpresu, za cenu cca 500kč. Už vidím že mají jednu necnost a to že nesundají vždy bužírku z vodiče zcela dolů, ale často jí pak musím stáhnout rukou. Jinak jsem překvapen jejich platosvýdrží, kdy je aktivně využívám cca půl roku a celkem spokojenost. Uvidím na konci tohoto roku. Ale už teĎ vím, že prozatím Weidmueller ( v té době za cca 2200Kč) nebyl překonán. Pak taky  že kleště  kde se musím strefovat do čelistí dle určeného průřezu, nebo kde musím řešit nastavení dle odizolovaváneh o vodiče, už nechci tahat sebou v kufru. Takzvaný automat mi prostě vyhovuje a osvědčil se mi třeba v rozvaděčích, kde mám svazky různých průřezů vodičů. Svazky proto, že hlavní náplní jsou takzvané chytré domy a kabelů tam bývá opravdu požehnaně. TO stojím i dva dny u kabelů, které musím zbavit pláště a popsat jednotlivé vodiče. Pak to další dva dny svazkuji a zapojuji do svorek rozvaděče. TO se tyto kleště prakticky nezastavý a domnívám se že jde o dost náročný test.  ;)

JJ. dojde ke stupení "nožů" a začínají problémy. Jednou se mi podařilo sehnat i nádradní, ale nyní jdou do šuplete v dílně (rezerva, když mě to začne štvát) a kupuji nové. 
Nicméně i když některé zde představené nástroje jsou mnohem levnější a trvanlivější, bohatě mi to nahradí snadnost odizolování, bez nutnosti přenastavování dle průřezu. ALe je to o zvykostech každého jednotlivce.



U automatů je trochu problém se starýma drátama hlavně když jsou hliníkové, ale souhlasím s váma že automaty jsou pohodlnější

Juraj Rojko:
Citace: Jan Franěk  15.03.2020, 19:56

Už vidím že mají jednu necnost a to že nesundají vždy bužírku z vodiče zcela dolů, ale často jí pak musím stáhnout rukou.

Toto je ale užitečné u slaněných vodičů. Zabraňuje to roztřepení při následné manipulaci. Kleště co mám to dělají také a myslím, že je to tak udělané záměrně. Je ale pravda, že u pevných vodičů to zdržuje.

Martin Kurka:
A není stav, že kleště nestahují úplně způsoben neuvědomělým pootočením oranžového hranatého kolečka, kterým se nastavuje délka částečného stažení od úplného stažení až po milimetr od naříznutí?
Toto stavítko pracuje jako různě vysoký doraz promáčknutí (sisknutí) ramen kleští k sobě.

Citace: Tomáš Jergl  15.03.2020, 20:22

U automatů je trochu problém se starýma drátama hlavně když jsou hliníkové...

Jedna prastará elektrikářská ročenka někdy z 50-tých let byla monotematicky (tenkrát monothematicky) zaměřena na tehdy novou technologii - používání hliníkových vodičů.
O tuto ročenku z antikvariátu jsem přišel, ale byla v ní ohromná studnice technologickýc h postupů a návodů. Bohužel již neznám ročník této ročenky.
Bylo v ní třeba, že vytváření očkek na hliníkových vodičích je díky tečení hliníku naprosto špatné, kdežto jednostranné vložení přímého drátu pod šroubek mezi sedlovou opěrku a pod hlavičku šroubku pružností takového sevření tečení mírně vyrovnává.
Mimo jiné zde byl uveden příklad malé vrubové odolnosti hliníku, kdy i malý příčný vryp způsobí lom vodiče. Názorně zde bylo předvedeno, proč se na odizolovávání hliníkových drátů nesmí použít stahovačky, které z principu vždy nějaký vryp na vodiči vytvoří.
A bylo zde názorně ukázáno, jak se má odizolovávat nožem "strouháním" izolace podélně s osou vodiše, jako když se ořezává tužka nožem, aby nemohl vzniknout kolmý vryp. Aby v nejhorším případě necitlivého odizolování vznikl méně škodlivý odřež tenké hliníkové třísky.
A příklad lomu byl uveden i na svorkách - čokoládách - bez vložky pod šroubkem.
Byl tam i popis úpravy povrchu hliníku před lisováním, výhody plněných lisovacích ok naplněných vazelínou s hliníkovým práškem apod.
Samozřejmě zde bylo odstraňování korozního galvanického článku mezi mědí (mosazí)  a hliníkem pomocí cupalových podložek, pozinkovaných šroubů a podložek apod.

Znalosti z této ročenky by bylo dobré elektrikářům oprášit, nějakou reedicí (nebo směrníkem do Mirkova archívu). Do dnešní doby vše z této ročenky zůstává v platnosti, přibyly jen schválené Wago svorky se speciální kontaktní pastou WAGO 249-130 .

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana