Mohu napájet svářečku zásuvkovou redukcí 400V/230V?

[Jan Bocek]

Koupil jsem výkonnou svářečku a ve (starém domě) v garáži mám zavedeny zásuvky 230V a 380V 400V.
Svářečka je pouze na 230V a tady je právě problém.
Vyhazuje mi neustále jistič.
Podotýkám jsem laik.
Když kouknu do rozvodné skříně a nahazuji vypadlý jistič, je na něm napsáno 10A a na jističi na oněch 400V je psáno 25A.
Když tedy zakoupím redukci z 400 na 230V, bude tedy jištění 25A?

Celá diskuse je zajímavá, ale neřeší to podstatné.
Podstatné bude jaký má svářečka příkon.
když se podíváme na nabídku, tak se příkon pohybuje od 5,8 do 7,4 kVA.
Pak bude odběr proudu při napětí 230 V v rozmezí 25 až 32 A.

Myslím, že to bude vyžadovat rekonstrukci celé elektrické instalace,
anebo koupit svářečku na 400 V. Ale i zde se zřejmě rekonstrukci nevyhnete.

[Václav Třetí]

U jednoduchých strojů bylo povolené ovládání přímo ze sítě bez trafa. Také osvětlení mnohdy bývalo napřímo a to nejen u dovezených ale i u místní výroby.

Pokud byl pouze jeden stykač na ovládání, mohl být bez trafa, ale používal se stykač s cívkou 380V (nyní 400V). Příkladem mohou být staré domácí vodárny Sigma Darling v dobách než se začal používat třífázový tlakový spínač (výroba asi do r. 1965).

Osvětlení napojené na L a PE u průmyslových výrobků nepamatuji, to byly vždy různé domácí výrobky nebo předělávky. Standardní bylo trafo s primerem 380V (nyní 400V) a sekundár 24V pro žárovky. Ony ty žárovky na 24V mají jednu zásadní výhodu, proto se jim obecně dává přednost a to je krátké a silné vlákno, které je daleko odolnější při chvění  stroje od motoru, než slabé u žárovek na 110-120V nebo 230V.  Mnohdy mívaly stroje i dvě trafa, nebo jedno se dvěma sekunderními vinutími, 24V pro žárovky a 110V pro stykače.

[Václav Třetí]

Podstatné bude jaký má svářečka příkon.
když se podíváme na nabídku, tak se příkon pohybuje od 5,8 do 7,4 kVA.
Pak bude odběr proudu při napětí 230 V v rozmezí 25 až 32 A.

Svářečky vybavené výrobcem klasickou vidlicí 16A~ jsou určeny pro provoz v běžné zásuvce 230V jištěné 16A jističem.

Pokud mají ve špičce více než 5kVA (22A ,  tedy maximální proud, který jistič 16A po určitou dobu vydrží bez reakce) jsou to typy, které jsou určené na provoz 230 i 400V a vyšší příkon se týká zapojení mezi dvě fáze, tedy na 400V. Obvykle se jedná o typy s klasickým trafem, nikoliv invertory. Tyto svářečky mají také omezený maximální svářecí proud při provozu na 230V obvykle kolem 80A.

Svářečky invertorové s napájením 230V dělají při provozu méně problémů než výše zmíněné s klasickým trafem a mívají maximální svářecí proud kolem 180A.

[František Šohajda]

Odebíraný proud svářečky na 230V (i 400V) závisí na výstupním proudu pro elektrodu.
I ta svářečka co má 25A/1fáz do zásuvky 230V přiměřeným výstupním proudem (elektroda běžná na práce elektro 2,5 mm) je bez problémů.Ale když chcete pálit třeba elektrodou 4mm
delší dobu už jistič 1f/16A/B vám vyskakuje!

[Jan Bocek]

Koupil jsem výkonnou svářečku......

Na trhu je nepřeberné množství svářeček.....m nohé mají uvedeno 5,7 kVA/230 V
a zástrčka je 16A. A dovolený proud 180 A, některé 250 A.

Pokud tazatel neuvede typ svářečky, tak mu moc neporadíme.
I přesto je diskuse zajímavá a poučná.

[Peter Lovacký]

Starý dom a v garáži
Je vobec dajaká zváračka spotrebičom určeným do domácnosti vyrobeným ako vhodný pre laikov?

[Vlado Konrád]

Áno je. Podobne ako iné stroje.

[Jan Franěk]

Některé staré svářečky jsou přímo určené k provozování na 400V i na 230V . Také jí mám doma.  Všimněte si omezení které zapojení na 230V sebou přináší.
Nicméně silně uvažuji o prodeji a zakoupení nové, kterou bych mohl použít přímo v zásuvce. Získám tím mnoho dalších výhod, především okolo svařování. Nepopíratelnou je pak výhoda váhy svářečky. Moderní invertor je neporovnatelně lehčí a oblouk během svařování "lépe drží" . Nebudu limitován tolik proudem, protože moderní svářečka mi dovolí svařovat i 250A, což zde nebylo možné. Možná být vámi, začal bych také uvažovat  tímto směrem  

Viz příloha

[Jiří Kubík]

I u moderního invertoru bude jistič 10A způsobovat problém.
Zejména od svář. proudu 100A výše.

[Jiří Schwarz]

Když už to Honza naznačil, dovolím si ještě malou "fyzikální" úvahu.
Aby se dal "rozumně" zapálit oblouk, je třeba napětí kolem 55 - 60V. U klasického trafa z 230V je to poměr vinutí cca 4:1. A v opačném poměru můžeme počítat řádově proud. To znamená kdyby chtěl někdo svařovat proudem 100A, je to řádově 25A na primáru při 230V.
A protože je napětí na oblouku nějakých 20 - 25V, "zbytek" se musí nějak "nevyužít" na impedanci vinutím rozptylu trafa, případně vloženou tlumivkou

U "invertorové" svářečky umožní elektronika použít měnič, který dokáže dávat potřebné zapalovací napětí, dokáže omezit proud na nastavenou hodnotu, dokáže "shodit výkon" při přilepení elektrody.
A to vše při úplně jiném energetické účinnosti, a tedy i menšímu odebíranému proudu.
Kdo potřebuje občas doma něco přivařit a stačí mu proudy do cca 140 - 150A, tak je "invertor" celkem rozumná volba a pro naznačený výkon jsou ty ceny celkem rozumné

[Jiří Kubík]

140 až 150 A stačí s přimhouřením oka na elektrodu 4 mm.
To doma využije málokdo.
Ideální pro doma je od těch 80 - elektroda 2,5, až 140 A - elektroda 3,15 mm.

[Ižák Ctibor]

Páni odborníci. Som len elektrikár zo základným vzdelaním, odpracoval som ale v tejto sfére len asi 50 rokov, preto poznám inštalácie aj TNC ,  ktoré sa teraz už nerobia. Nemôžem však súhlasiť z názormi, že mám v starej inštalácii v zásuvke PE,  prípadne N, a iné vysvetlenie. Cez to som zástancom toho ,  že v starej inštalácii do troj-fázovej zásuvky môžem celkom kľudne zapojiť tú zváračku medzi L, a N.
Pracoval som  v podniku, kde ešte dodnes je na starých prevádzkach systém TNC. Nové sú samozrejme už TNS. Mali sme výkonný vysávač na jednu fázu, vzhľadom na  veľké vzdialenosti a výkonu nám vysávač na niektorých miestach  strácal otáčky dôsledkom úbytku napätia na vedení. Preto sme pristúpili k takému riešeniu, že sme na prívod  vysávača dali redukciu, na jednom konci vidlica na 3x380V 25A,  na druhom  220V zásuvka. Naschvál nepoviem že sme použili L aN, lebo hneď tu začnete rozoberať, čo je to "N" . Je to podnik mimochodom, asi  o 5000 zamestnancov. Máme vlastných revizákov. Tí s takýmto riešením súhlasili, dokonca nakoľko som mal povolenie na výrobu predlžovacích káblov, mal som oprávnenie takéto redukcie vyrábať. Chcete povedať, že sú všetci blbí ? Normy sa dajú vysvetľovať tiež ako chcete, tak isto ako zákony. Pointa je v tom len to, že niekto hľadá spôsoby a odôvodnenia, prečo sa to nedá, iný zase spôsoby, ako sa to dá. Jedno, čo sa tam dá napadnúť, že tá zásuvka na 220 je potom istená istiacim prvkom 25 A a nie 16 A. To sa ale tiež dá odôvodniť, prípadne s toho spraviť "kovbojku" .

[Jiří Kubík]

Když jsem před dávnými lety elektrikářský rozum bral, dostalo se mi od staršího
kolegy vysvětlení, že toto dogma vzniklo v dobách, kdy se z úsporných důvodů
používaly dvousystémové elektroměry.
Tam hrozilo, že se jednofázový spotřebič v "motorové" zásuvce připojí na neměřenou
fázi.

 

[Milan Hudec]

Páni odborníci. Som len elektrikár zo základným vzdelaním, odpracoval som ale v tejto sfére len asi 50 rokov, preto poznám inštalácie aj TNC ,  ktoré sa teraz už nerobia. Nemôžem však súhlasiť z názormi, že mám v starej inštalácii v zásuvke PE,  prípadne N, a iné vysvetlenie. Cez to som zástancom toho ,  že v starej inštalácii do troj-fázovej zásuvky môžem celkom kľudne zapojiť tú zváračku medzi L, a N.
Pracoval som  v podniku, kde ešte dodnes je na starých prevádzkach systém TNC. Nové sú samozrejme už TNS. Mali sme výkonný vysávač na jednu fázu, vzhľadom na  veľké vzdialenosti a výkonu nám vysávač na niektorých miestach  strácal otáčky dôsledkom úbytku napätia na vedení. Preto sme pristúpili k takému riešeniu, že sme na prívod  vysávača dali redukciu, na jednom konci vidlica na 3x380V 25A,  na druhom  220V zásuvka. Naschvál nepoviem že sme použili L aN, lebo hneď tu začnete rozoberať, čo je to "N" . Je to podnik mimochodom, asi  o 5000 zamestnancov. Máme vlastných revizákov. Tí s takýmto riešením súhlasili, dokonca nakoľko som mal povolenie na výrobu predlžovacích káblov, mal som oprávnenie takéto redukcie vyrábať. Chcete povedať, že sú všetci blbí ? Normy sa dajú vysvetľovať tiež ako chcete, tak isto ako zákony. Pointa je v tom len to, že niekto hľadá spôsoby a odôvodnenia, prečo sa to nedá, iný zase spôsoby, ako sa to dá. Jedno, čo sa tam dá napadnúť, že tá zásuvka na 220 je potom istená istiacim prvkom 25 A a nie 16 A. To sa ale tiež dá odôvodniť, prípadne s toho spraviť "kovbojku" .

Pane kolego, pokud pominu, že v zásuvce byl PE sítě TN-C, nikoli PEN, tak u takových redukcí hrozí, že se použijí v síti TT, a to je již velice nebezpečný stav.

[Jiří Kubík]

Takže - v TN-C šroubky na kontaktu 4 kolíkové zásuvky označeném "stromečkem"
nám udělají z PENu PE, i když další nutné podmínky pro takovou změnu nejsou dodrženy.

Zajímavé.

[Jan Franěk]

Takže - v TN-C šroubky na kontaktu 4 kolíkové zásuvky označeném "stromečkem"
nám udělají z PENu PE, i když další nutné podmínky pro takovou změnu nejsou dodrženy.

Můžete se podělit o ty další nutné podmínky? Opravdu mě to zajímá. Tím nemyslím klasické rozdělení TN-C na TN-S dle aktuálních norem, ale ty nutné podmínky například z doby platnosti ČSN 34 1010 a podobně. Bavíme se právě o zásuvkách z této doby vzniku.

[Jiří Schwarz]

Máme tu nějakého znalce starších strojů?
Tam snad měla být nějaká vyjímka pro nějaké drobné příslušenství stroje, např. osvětlení, takže PE byl využit i jako PEN, kde se u vytvořeného N předpokládalo minimální zatížení, ale nějak mi uniklo, jestli se to týkalo i pohyblivých přívodů.
Cca do roku 1995, takže určitě bych to nechtěl někomu doporučovat dnes!

[Jiří Kubík]

Žil jsem v domění, že se z PENu v TN-C stává PE až jeho použitím jako ochranného vodiče.
Jinak je to PEN až na svorky spotřebiče.