Lze použít starý proudový chránič z NDR i jako jistič (In4 A)?

[Václav Třetí]

To není rozběhový proud motoru, na který by měl chránič reagovat - není to nadproudová ochrana, tento proud musí vydržet

[Milan Hudec]

Jmenovitá vypínací schopnost.
Mrkněte do katalogu chráničů OEZ......

[Jan Bocek]

Jmenovitá vypínací schopnost.
Mrkněte do katalogu chráničů OEZ......

Opravdu užitečná rada, kdy v katalogu najdeme spoustu užitečných informací.
Diskutovaný I_EA je v katalogu OEZ pojmenovaný jako
odolnost proti razovému proudu s vlnou 8/20 us.
Pro chrániče do 6 kA je to proud 250 A pro všechny typy 25/40/63 A a pro jm. pracovní rez. proud 0,03 nebo 0,3 A.

Kdežto pro chrániče 10 kA typu A je to 250 A    ( 25/40/63/80 A)
                                       typu A/G je to 3 kA  ( 25/40/63)
                                       typu A/S  je to 5 kA  ( 40/63)

Není chránič jako chránič .....jinak je to skutečně jmenovitá mezní vypínací schopnost označována jako I_CU podle ČSN 60947-2 ed. 3

Můžeme tvrdit že I_EA = I_CU ?

[Milan Hudec]

Nene, ty hovoříš o rázové oddolnosti, to je něco jiného.

[Jan Bocek]

Jmenovitá vypínací schopnost.

Jmenovitá mezní zkratová vypínací schopnost se obvykle označuje I_CU
I_CU  je také krátkodobě přídržný proud, kdy po dobu 5s může projít I²t.
Předpokládaný zkratový proud se rovná počátečnímu rázovému proudu I_K"
U proudových chráničů se uvádí jmenovitý podmíněný zkratový proud I_KN ( I_nc) kdy I_KN = I_k"

Proč katalog OEZ uvádí jen"razový proud" bez označení indexu?

Nene, ty hovoříš o rázové oddolnosti, to je něco jiného.

Co je to "to něco jiného" ?

Profesor Němeček jako tvůrce 33 0340 by to vysvětlil jasněji....

[Jirka Š. Svejkovský]

Ne.

Na tom muzejním kousku je hodnota proudu, kterou je ještě schopen vypnout. Vyjádřeno v hodnotě rozběhového proudu motoru.
Tenkrát se FI používaly výhradně pro ochranu motorů (vynález ABB). Jmenovitá hodnota ještě chvíli zůstala i po aplikaci mimo průmysl.

[Jan Bocek]

Ne.

Na tom muzejním kousku je hodnota proudu, kterou je ještě schopen vypnout. Vyjádřeno v hodnotě rozběhového proudu motoru.
Tenkrát se FI používaly výhradně pro ochranu motorů (vynález ABB). Jmenovitá hodnota ještě chvíli zůstala i po aplikaci mimo průmysl.

Máš Jiří pravdu, protože v té době, kdy se tento FI narodil, tak ještě nebyly ani ČSN 33 3320 a tak ty veličiny a indexy nelze přiřadit. Tak I_EA zůstavá tak jak jsi to napsal. Je to historická záležitost. Je to aspoň trening nahlédnout zpátky do vypínacích a zkratových proudů.

Omlouvám se že jsem to u toho Němečka s 330340 "zvojtil". Vím jen že měla 70 stránek a byla velice vyživná. To byla předchůdce 33 3320 od autora Reimara. ( 1987)
možná 381754....

[Rozmahel Vladimír]

Na JM a v JČ,  - zemněné sítě nn, se fička z NDR objevila v sedmdesátých letech. Dodnes spolehlivě fungují v mnoha RD. Stalo se mi několikrát při revizi, že jsem přišel a fičko drželo. Po procvaknutí měřákem ale už nešlo nahodit. Typická závada spojení N-PE. Vlivem zmagnetování jádra ale drželo. Jakmile jsem ale setřel magnetický pel, odmítalo spoluráci.... velmi nepříjemná vícepráce...
Vždy ale byly v provedení s vodičem N. Nevím proč by to bylo pro motory?
Mezifázový zkrat souvisí s vnitřní impedancí sítě a chránič na něj neraguje. Totéž zkrat na kostru je věcí Idn a času.

[Jirka Š. Svejkovský]

Tak musím svoje tvrzení uvést na pravou míru.

První proudový chránič 10 mA začala vyvíjet firma Paris & Co v roce 1937  podle německého říšského patentu z roku 1928. Výroba začala v roce 1943.

Jeho úkolem bylo "zabezpečení lidí a zvířat proti poškození při dotyku vodiče pod napětím sítě nízkého napětí",  tedy ochrana před přímým dotykem. Už tehdy ovšem podmíněná přítomností ochranného vodiče, tedy jako ochrana doplňková.

Zajímavé využití se objevilo ve Francii, kde byl použit jako ochrana před neoprávněným odběrem (obvykle byl využit zemnič, jako druhý vodič).

Firma F&G v roce 1951 uvedla na trh první chránič typu G.

Zmínku o chráničích do ABB jsem kdesi četl, už to nedohledám. Byly využity pro ochranu drahých zařízení v průmyslu. Ale asi tam souvislost s označením I_EA příliš nebude.

Pokud chcete více informací o historii, najděte si bakalářskou práci pana Ondřeje Kotrby "Testování proudového chrániče řady PFIM",  ze které jsem částečně citoval.

[Rozmahel Vladimír]

Asi bych někde doma našel starý návod k obsluze takového chrániče, ale hledal bych to dlouho...
Cituji z knihy ing.Sajnera "Práce na elektrických zařízeních a jejich obsluha"  z r.1987. 

Chrániče dovážené v současné době z NDR nemají nadproudovou a zkratovou ochranu a nemají odpovídající zkratovou odolnost a musí mít proto předřazeny příslušné jistící prvky.

Tipoval bych tedy ten údaj na max.možnou předřazenou pojistku.
Proud s účiníkem 0,7 se vypíná hůře než s účiníkem 1. To by mohly potvrdit staré obyčejné stykače používané v ranných časech v kompenzačních rozvaděčích pro spínání kondenzátorů.. .

[Milan Hudec]

Myslím že je to bratrská hodnota k tomuto, katalog OEZ LFE.

Jmenovitá zapínací a vypínací schopnost   500, 800 A

Dokážete to někdo vysvětlit?
Na OEZ jsem se v rámci jejich předváděček ptal, ale neuspěl.

[Jan Bocek]

Dokážete to někdo vysvětlit?
Na OEZ jsem se v rámci jejich předváděček ptal, ale neuspěl.

OEZ to trochu vysvětluje v roce 2005 v časopise Elektro, viz příloha

[Peter Lovacký]

Pekný výklad
Síce je len pre ističe a odpínače, no nešlo by toto Iea vysvetliť ako ekvivalent Io?
Si myslím, že keď prúd z toho chrániča bude unikať postupne cez nejaký odpor či zvod, tak to označili jak Ifn a chránič musí vypnúť do 0,1A. Kebyže ale prúd unikal rovno do skratu tak musí vypnúť skôr jak narastajúci skratový prúd dosiahne 160A a toto označili jak Iae. Podobne jak na tom obrázku 4
A že tie novšie sú už vymakanejšie, tak vydržia viac, teda tých 500/800
Si myslím

[Peter Lovacký]

A mi k tomu aj celkom sedí, že kým skratový prúd dosiahne tých 160A, tak ubehne dajaký čas, ktorý by sa dal označiť ako maximálny za jaký musí chránič vypnúť
Ten čas sa nikde neuvádza, a že je teda nahradený tým prúdom Iea ktorý by ho podľa typu skratu mohol aj rôzne predlžovať.
Čo je už ale vlastne jedno, lebo pri prekročení 0,1A vypne tak či tak, len nevieme že jak rýchlo

[Jan Bocek]

Pekný výklad
Síce je len pre ističe a odpínače, no nešlo by toto Iea vysvetliť ako ekvivalent Io?
Si myslím, že keď prúd z toho chrániča bude unikať postupne cez nejaký odpor či zvod, tak to označili jak Ifn a chránič musí vypnúť do 0,1A. Kebyže ale prúd unikal rovno do skratu tak musí vypnúť skôr jak narastajúci skratový prúd dosiahne 160A a toto označili jak Iae.

Uvedený proudový chránič nemá žádnou zkratovou ani tepelnou ochranu a proto ten zkrat nevypne. Krabice ( FI) obsahuje jen diferenciální trafo a mechanismus na vypnutí falešného ( unikajícího) proudu FI 0,1 A na chráněný předmět.
Ten údaj 160 A říká, že předřazené jištění musí být takové, aby se tento zkratový proud 160 A nepřekročil.

Již to zde uvádí kolega Rozmahel,kde cituje známého guru elektrotechnik a pana Sajnera:

Chrániče dovážené v současné době z NDR nemají nadproudovou a zkratovou ochranu a nemají odpovídající zkratovou odolnost a musí mít proto předřazeny příslušné jistící prvky.

Pokud se těch 160 A při zkratu překročí, tak Fi odejde do "křemíkového nebe". Proto se před tyto FI předřadily vždy pojistky 25-32 A

A mi k tomu aj celkom sedí, že kým skratový prúd dosiahne tých 160A, tak ubehne dajaký čas, ktorý by sa dal označiť ako maximálny za jaký musí chránič vypnúť

On nevypne, ale se zničí, nepůjde zapnout ani vypnout. Takových jističů jsem viděl desítky.....

[Rozmahel Vladimír]

Pokud se těch 160 A při zkratu překročí, tak Fi odejde do "křemíkového nebe". Proto se před tyto FI předřadily vždy pojistky 25-32 A

Tady je to k zamyšlení.
Dnešní nezpožděné chrániče mají udávánu odolnost proti rázovému proudu 8/20 250A, G 3kA, S 5kA.
Řekl bych, že ten údaj 160A by mohl být něco podobného?

[Peter Lovacký]

Aha, myslím že chápem čo mi chcete povedať, ale ja tomu že chránič má inú konštrukciu i funkciu jak istič chápem
Ja to myslel tak, že pri unikajúcom prúde 0,1A z L alebo N do PE vypne iba chránič, čo je logické, lebo pre chránič je to v princípe akože preťaženie, ale na istič je to málo a únik z N do PE ho ani nezaujíma. Teda kým tiež nie je 4pólový.
Kebyže ale uniká medzi L a PE 160A do skratu, potom už musí samozrejme že zareagovať okrem chrániča aj istič, ktorý reaguje svojou skratovou spúšťou. Keďže musia reagovať na skrat obidva, len každý s iným mechanizmom, istič cez skratovú spúšť a chránič cez rozdielové trafko, prečo nemôže ten Iea platiť pre chránič? Podobne jak platí Io pre istič?
Furt pritom myslím iba na skrat medzi pracovným a ochranným vodičom.
Mne vrtá v hlave ešte aj to, že čo vlastne určovalo čas vypnutia.
Pri prúde 0,1A o rýchlosti vypnutia rozhodla aj vtedy mechanika chrániča. Myslíte že pri skrate do 160A z L do PE to už chránič cez svoj mechanizmus nezvládal vypnúť, a istič ho mal ochrániť??

[Peter Lovacký]

Tady je to k zamyšlení.
Dnešní nezpožděné chrániče mají udávánu odolnost proti rázovému proudu 8/20 250A, G 3kA, S 5kA.
Řekl bych, že ten údaj 160A by mohl být něco podobného?

Myslím že mohol kebyže sa vtedy myslelo na podobný prúd medzi L,N a PE.