Využívá se někdy jiskřiště mezi HOP (MET) a zemničem LPS?
Milan Hudec:
Udeří-li do hromosvodu, tak při dobrém uzemnění se neotevře jiskřiště vůbec, což znamená, že mezi stěnou místnosti/podlahou a neživou částí spotřebiče bude větší rozdíl potenciálu, nežli při přímém propojení.
Totéž analogicky nastane při příchodu vlny přes napájecí kabel.
Za mne tedy rozhodně ne.
Jak uvedl Radim, je to řešení pro úplně jinou skupinu případů, ony mosty, plyn, ex.obecně atd.
Otakar Dosbaba:
Vím, k čemu jsou tato jiskřiště primárně určená.
V uvedené situaci jde ale právě o to, aby se vnější zemnič hromosvodu propojil s MEB až od určité hranice rozdílných potenciálů. A když ta bude překročena, zajistí propojení jiskřiště mnohem dříve, než by došlo k přeskoku, či nadměrnému rozdílu potenciálu kdekoliv jinde.
Samozřejmě, když se staví RD dnes, zpravidla je realizován základový zemnič, také s vývodem uvnitř objektu pro MEB, tak není co řešit.
Jiří Schwarz:
Možná by stálo za nějaký rozbor jaký bude rozdíl pokud bude rozdíl, pokud budou různé zemniče z různých materiálů spojené přes MEB, nebo pokud mezi nimi bude cosi, co je spojí až při větším rozdílu potenciálů.
Pak by stálo za zamyšlení jestli je vhodné, aby nějaká konstrukční část objektu, spojená s PENem, a přístupná dotyku (elektricky ovládavá vrata garáže, branky, venkovní vodovodní kohoutek,...) mohla přívést potenciál vzdálené poruchy a přitom byla v dosahu hromosvodu, na kterém bude potenciál "místní země"
Přidávám se k tomu, co napsal Radim - musí pro to být vážný důvod a ten v RD nevidím
Milan Hudec:
Nene, vodič PEN máte přes různé neživé části spotřebičů, příp.voda, top, plyn....v zásadě přizemněn také, tj.vaším řešením dosáhnete akorát několika nedefinovateln ých potenciálů.
Navíc se dobrovolně vzdáváte "řádnému" přizemnění PEN.
Otakar Dosbaba:
Přívod vody je polyethylen, topení a vnitřní rozvod vody měď, plyn je kovové potrubí, avšak plynové spotřebiče jsou připojeny plastovou (poplastovanou?) hadicí. Bude vše pospojováno na MEB. Venku není žádný kohoutek, brána a nic dalšího, kde by mohlo dojít k současnému dotyku na potenciály zemniče a nepřizemněného PEN/MEB.
Ano, celá úvaha je o tom, zda obětovat možnost budoucího přizemnění PEN, které zde dosud nebylo, ale zato na druhou stranu eliminovat šíření přepěťového rázu kabelem mj. i do sousedního RD, který je na konci prosmyčkovanéh o kabelového přívodu. Zde rovněž není provedeno vyrovnání potenciálů, není přizemněna přípojková skříň, ani RE/RH. Sousední RD má hromosvod pospojován s anténním stožárem a dva deskové zemniče.
Počítám spíše s tradičním přímým propojením zemniče na MEB, ale za úvahu to stojí, díky proto za názory. Samozřejmě dobře vím, co dokáže způsobit přerušený spoj PEN na hlavním přívodu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana