Využívá se někdy jiskřiště mezi HOP (MET) a zemničem LPS?
Otakar Dosbaba:
Technici distribuce el. energie pochopitelně nemají příliš rádi, když se spojuje uzemnění hromosvodu s přizemněním TN-C-S, aby bylo eliminováno zavlečení napětí bleskového výboje do distribuční soustavy. Často, zejména u starších budov, přípojková skříň, či hlavní nebo ER rozvaděč, nemají zaveden zemnič vůbec. Jenže při rekonstrukci vnější LPS pak je potřeba ve většině případů na HOP mimo jiné spojit i přívodní PEN se zemničem hromosvodu. Bylo by řešením přívod zemniče propojit přes jiskřiště? (např. DEHN TFS) Menší výboje by tak alespoň do sítě nemusely zasáhnout. Obdobně se používá DEHN DSFS na oddělení střešníků od LPS.
Milan Hudec:
Rádi......?
Vámi navržené řešení je poněkud kontraprodukti vní.
František Šohajda:
Technici distribuce nerádi vidí i třeba přepěťovky před elektroměrem a další věci..
Vše je možnost závady pro ně!!
Proto se raději vymluví a vyvrátí tvrzení , než aby to někdo udělal při napojení RD nebo podobně. (dance)
Každý si hájí svůj píseček, který ho živí!! ::)
Otakar Dosbaba:
Není třeba rozebírat, "proč se to distributorovi nelíbí", to je snad jasné. Otázka je, zda v případě, kdy okolnosti a vyžadují spojit bod rozdělení TN-C-S prostřednictví m MEB se zemničem hromosvodu přes jiskřiště.
Příklad: RD, přívod AYKY 4x25 z přizemněné DS do PS 65m, do RE/RH uvnitř objektu 4m AYKY 4x16, rok výstavby 1970, vnitřní rozvody dosud TN-C, bez přizemnění v PS i RE/RH. V rámci rekonstrukce střešní krytiny budován nový LPS s obvodovým zemničem. Bude provedeno vnitřní vyrovnání potenciálů na MEB, do RE/RH instalován SPD T1+T2, do konců vybraných okruhů T3. Z RE/RH k MEB cca 5m zž CYA25. Anténní stožár i komín s plechovou vložkou opatřeny oddáleným jímačem, dolní část komínu i stožáru propojena též na MEB. Nejmenší vzdálenost mezi svodem vnějšího LPS a vnitřním křižujícím vedením EI je 70cm, kovové hmoty nejsou poblíž vůbec. Nejkratší vzdálenost zemniče od hlavního přívodu je 4m. Přinese vložení výše uvedeného jiskřiště poblíž MEB mezi zemničem hromosvodu a přípojnicí nějaká pozitiva? Úvaha: vnitřní instalace vyrovná potenciál prostřednictví m MEB + SPD a teprve až v případě silnějšího výboje zafunguje jiskřiště (v tomto případě I imp 10/350 100kA, Ur imp 4kV), nejkritičtější místo pro přeskok výboje mezi vnějším LPS a vnitřními instalacemi by tak bylo v jiskřišti. Zemnič by také nebyl namáhán vyrovnávacím proudem TN-C přívodu.
Co vy na to?
Radim Strycharski:
Pro vložení jiskřiště mezi dvě země musí být vážný důvod. Například bludné proudy. U mostů jsou bludné proudy vážným důvodem, u zemničů rodinných domů vážným důvodem nejsou. Dalším příkladem může být místní a oddálené uzemnění, která nesmí být přímo spojena. Další důvody by mohli uvést anténáři. V případě odběrného místa může mít důvod jen odběratel, nikoliv distributor. Z nezatěžování zemniče pracovním proudem neplyne žádná výhoda, u velkého zemního odporu je proud malý a u malého zemního odporu zase nevadí proud větší, protože zemnič má větší rozlohu. Při přerušení PENu na přívodu je jiskřiště zbytečná komplikace.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana