Jakou doporučujete lhůtu u pravidelné revize společných prostorů bytových domů?

[Štefan Beláň]

Pro instalace společných prostorů bytových domů zhotovené podle dříve platných předpisů, tj. instalace, které nevyhovují současně platným předpisům, jsem doporučoval zkrácené termíny pravidelných revizí na 2-3 roky.

Správcům objektů se zkrácený termín nelíbí a argumentují, že ostatní revizní technici píši lhůtu 5let a proto jim dávají přednost.

Podle mne je 5let v rozporu s ČSN 33 1500, Z3

[Jan Bocek]

Bytové domy a jejich společné prostory jsme vždy dělali ve lhůtě 2 roky.
Stejně jako mnohé rekreační střediska a administrativn í budovy.

Správce objektu není osobou odpovědnou za elektrické zařízení, který
by měl vytvořit "lhůtník" revizi.

S tímto nešvarem a chybným posouzením se často setkávám i v průmyslu, kdy jsou ve výrobních halách lhůty 5 roků. Nevím zdá je to neznalost, anebo jen populismus některých revizních techniků.

Nedávno jsem prováděl technický dozor nad rekonstrukci elektro u jednoho státního úřadu.
Díky iniciativě investora pozval ke kolaudaci TIČR. Inspektor prohlásil budovu za zařízení třídy I a skupiny D. Na můj údiv jen odpověděl, abych spočítal čtvereční metry a násobil počtem úředníku a klidně se dostaneme na počet větší než 200....pořád se učíme.

Nebude to u bytových domů něco podobného?
Ale když použiji jen selský rozum, tak lhůta 5 roků v době, kdy vandalismus nejde potlačit, je příliš dlouhá. Nakonec by to mělo být i v zájmu "správce" ,  kdy mu odhalíme mnohé provizoria a dokonce i černé odběry na úkor společné spotřeby. Ale i tu "bezpečnost" jeho spravovaného objektu. Na druhé straně, když si zajistí řádnou roční údržbu a dodrží zákonem nařízené úkony, tak lze i prodloužit na 4 roky( NV 378/2001 )

[Peter Munka]

Poznam 3 SBD a jedno samostatne fungujce spolocenstvo vlastnikov. Nikde nejdu pod 5 rokov (SK legislativa, je to obytna budova a nema to nad 30m vysky).  Prvy, kto spomenie castejsie revizie bude podozrievany z dohody na nejake percenta s reviznym technikom a z mrhania fondom oprav.
Cierny odber sa da odhalit mesacnym kontrolovanim elektromera spolocnych priestorov alebo je to pred meranim a teda problem distribucnej spolocnosti.

[Milan Hudec]

Norma v těchto případech pouze doporučuje nějakou lhůtu, nemá právní sílu bez provedení právní konstrukce cokoli nařizovat, přičemž je na odpovědnosti provozovatele v jakých lhůtách lhůtách a či vůbec bude požadovat následné revize.
RT může nějakou lhůtu doporučit, nicméně měl by přihlédnout k možné interpretaci svého názoru coby názoru odborníka, jinak řečeno pokud podá radu a to byť v souladu s ČSN nemůže si být jist kvalitou svého konání, neboť požadavky normem obecně jsou minimální.
Tudíž pokud mohu doporučit, tak podávejte informaci o lhůtě jen odkazem na normu, nikoli coby váš názor.

[Jan Bocek]

1)  je na odpovědnosti provozovatele v jakých lhůtách lhůtách a či vůbec bude požadovat následné revize.

2) Tudíž pokud mohu doporučit, tak podávejte informaci o lhůtě jen odkazem na normu, nikoli coby váš názor.

Pokud nemám oporu v normě nebo v zákoně, tak raději neuvádím žádnou lhůtu.
Stejně bude platit bod 1) a ještě k tomu to tučně, co jasně napsal Milan Hudec.

Obecně stejně záleží na formátu správce ( a nájemníků),  protože jsou objekty, kdy po 5 letech není co revidovat a jsou objekty, kdy by revize vyžadovala lhůty 0,5 roků....

[Jan Bocek]

(SK legislativa, je to obytna budova a nema to nad 30m vysky). 

Vnější vlivy někdy zkracují lhůty revizí.....

[Javorsky]

Pokud nemám oporu v normě nebo v zákoně, tak raději neuvádím žádnou lhůtu.

:-)
Asi nejsem sám, kdo by docela rád videl minimalni lhuty pro vsechny VTZ v nejakem pravnim predpisu v navaznosti na povinnosti provozovatele ve vztahu k bezpecnemu provozu VTZ.

Vnější vlivy někdy zkracují lhůty revizí.....

To bych bral jak pozitivum... :-)

[František Šohajda]

Někde je rok moc málo, vše demolované!
Někde, (znám že je elektrikář domovník) a případné závady hned!! Odstraní podle předpisů.
Ve sklepě není prádelna, mandl, prostě nic! Tam je 5 let i moc často!!
Zapisuje si do denníku co a kde dělal, aby nájemníci věděli!
Další věc, je doporučované doby dle ČSN.

Pozn:
Co jsem četl předcházející PRZ vždy měli 5 let!! A to byli vždy zcela jiní RT!
Pod 5 let jsem se nikde zatím nesetkal.

[Pavel Horský]

Já už dal v objektu obývaném cikorkami 2 roky, protože co tam se dělo, ani v TV ještě nevymysleli.
Při rozhodování doporučení termínu další revize vždy přihlédnu ke stavu elektroinstala ce v době provádění revize a dalším přidruženým kritériím (prováděna údržba či nikoli, čistota v objektu...vlas tně k momentálním a předpokládaným vnějším vlivům)

[Rozmahel Vladimír]

Už to písnul Milan. RZ se musí držet ustanovení norem. Pokud je něco v rozporu s normou upozorní na to. Nic víc...
Pokud se jedná o stoupačky bytových domů, je to otázka jejich provedení. Panelové domy co jsem měl možnost vidět mají HDV zatrubkováno v "husích krcích". Provedení typicky lana Al s Pe izolací. Vedení prochází ocep rozvaděči a bývá přerušeno v patrových svorkovnicích. Tady bývají problémy s kvalitou spojů, napálení izolace, často i bakelitu, ulámané svorky, apod...
Celistvost stoupačky v trubce se nedá posudit, ale pokud se jedná o PE izolace neviděl jsem nikdy problém.
Starší cihlové domy mívají ještě HDV provedeno Al hadrovými vodiči. Tady je třeba zvýšené pozornosti. Jednou jsem to nechal vyměnit. Vodiče uvnitř rozvaděče už měly drolící se izolaci, a nevypadaly dobře. Po demontáži z trubek, byly tyto vodiče jako nové, krásná voňavá dehtová izolace...
Jinou kapitolou je důsledné jištění HDV na patě domu s ohledem na průřez stoupaček, bývají osazeny pojistky o řád vyšší. Jistí sice na zkrat, ale ne už na přetížení...
Další věc jsou harmonické a střední vodič...

[Jan Franěk]

Běžně také doporučuji 5-letou lhůtu v těchto případech. Něco jiného ovšem nastává třeba u starých JéZéDáckých bytovek. Všeobecně tam bývá instalace  ve stavu, kdy neexistuje údržba, rozvody jsou Al  a občas to dá "dost práce" abych mohl napsat že vyhovuje. Zde tyto doporučené lhůty také zkracuji na 2 roky. Jak se s tím správce popasuje, nebo zda si pozve někoho jiného který mu napíše 5 letou lhůtu, je jeho odpovědnost, ne moje. Pokud nesouhlasí s mým vysvětlením nebo argumenty, snadno mě nahradí jiným RT. Nevadí mi to. Alespoň odpadne práce kdy se musíte prohrabávat prachem pavučinami, ve sklepech popelem a uhlím, která ještě navíc nebývá až tak dobře zaplacená, kolik to stojí námahy a starostí, případně vysvětlování proč já s tím problém mám a jiný RT ne.  

Tedy stejně jako kolega Beláň, zkracuji lhůty u domů kde stav této instalace je ne úplně dobrý a nebo je instalace velmi stará, že by už jen díky tomu zasloužila rekonstrukci. Tedy dá se říci že to může splňovat každý trochu starší panelák a podobně. Za pravdu mi často dávají napálené přetížené svorky na stoupačkách, často i neodborné zásahy do měření jednotlivých bytů (že to někdo zaplombuje často nechápu),  nebo úpravy na společném osvětlení chodeb, kdy to splácává  kde kdo z materiálu z nejlevnějšího BAUmarketu.

Čest vyjímkám  

Nejednou se mi stalo že ani jedna z dříve uvedených závad v revizi nebyla odstraněna. No, nic. odpovědnost za to má někdo jiný.  

[Štefan Beláň]

Vždy jsem se řídil dle norem, platných k datu provádění revize.
Zkrácený termín pravidelné revize je dle ČSN 33 1500 změny 3, která je účinná již od 2004-05-01 - viz přílohy.

Docela by mne zajímalo, jak je to tedy na Slovensku.

[Rozmahel Vladimír]

Vnější vliv BD jsou výškové budovy. U nás není myslím stanovena přesná definice v návaznosti na přílohu normy, ale jako výškové se uvažovaly objekty nad 22,5m výšky. Výpočtem od oka to vychází do 7 pater. Tedy objekt nad 7 pater už spadá pod BD2.

[Peter Munka]

Slovensko sa riadi vyhlaskou 508 / 2009 (ta definuje aj paragrafy pre eltech sposobilost),  v prilohe je tabulka, obytne domy do 50 metrov = kazdych 5 rokov.
Vid https://www.zakonypreludi.sk/zz/2009-508

[Radim Strycharski]

Podle mne je 5let v rozporu s ČSN 33 1500, Z3

Pokud budeme tvrdit, že jde o rozpor s ČSN 33 1500, Z3, tak je klíčové ustanovení, že vedení na komunikacích neodpovídají zásadám pro vnější vliv BD2. Přiznám se, že nevím, jaké jsou zásady pro vnější vliv BD2. Asi jsem v normách špatně hledal. 

[Jirka Š. Svejkovský]

Vliv BD2 je v prostorách s obtížným únikem. U starších (no, vlastně i u většiny nových) instalací nikdo neřešil chráněné a nechráněné únikové cesty. Předpokládám, že toto často omýlané klišé původně mířilo někam sem.

[Rozmahel Vladimír]

Únikové cesty jsou velmi podrobně řešeny v požárních normách.
Sice trochu starší, ale výživné čtení.
https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/13656-unikove-cesty

[Jan Bocek]

Pokud budeme tvrdit, že jde o rozpor s ČSN 33 1500, Z3, tak je klíčové ustanovení, že vedení na komunikacích neodpovídají zásadám pro vnější vliv BD2.

BD2 je opravdu klíčová podpora lhůty pro prostory občanské výstavby a pracoviště. V těchto objektech musí být vnější vlivy BD2, 3, 4. Podporu najdeme v ČSN 33 2000-7-718.
BD je přítomnost osob a možnost jejího úniku v případě nebezpečí.
Pro bytový dům se 4 a více byty je nutno volit BD2 až BD4
Podpora v ČSN 33 2130 čl. 7.1.2

Pro BD1 nenajdeme nikde podporu v bytových domech.

Proto z hlediska BD je doporučená lhůta 2 roky.
Bez ohledu na to, zdá se to někomu líbí, nebo nelíbí.....
Jenže, ve většině  protokolů VV najdete jak pro pracoviště tak pro prostory občanské výstavby BD1. Schválně se na to podívejte..... v průmyslu jsem to mnohokráte napadl a PVV se aktualizovaly a také lhůty revizí. V občanské výstavbě bych asi neměl podporu od odpovědné osoby za elektrické zařízení.