Musí být odjištěn podružný výkonový rozvaděč?

[Jan Máca]

Mám na starosti revizi jedné průmyslové haly která se pořád rozšiřuje.
V hale je hlavní typový výkonový rozvaděč RD ze kterého jsou napájeny podružné typové výkonové rozvaděče, kompresory a stroje. Z hlavního výkonového rozvaděče RD je napojen výkonový rozvaděč RM2 jehož hlavní přívod AYKY J 3x120+75 který je připojen bez jištění v rozvaděči RD. (to znamená že hlavní přívod do podružného rozvaděče RM2 nelze samostatně vypnout) Samozřejmě v rozvaděči RM2 je nastavitelný výkonový jistič 200A.
Samozřejmě při odkupu společnosti a dalších přidružený věcí jako nezodpovědnost minulých pracovníků nebo pomsty není od rozvaděčů žádná dokumentace a projektová dokumentace elektroinstala ce kterou teď zakresluji podle realného stavu.
Jedná se mi o to jestli je někde citovaná norma která říká že se musí jistit přívodní vedení do podružných výkonových rozvaděčů a nebo je vyjímka abych se měl o co opřít při revizi.
abych nebyl v rozporu s bespečností zařízení

[Jan Bocek]

Prostudujete ČSN 33 2000-4-473 a také 4-43 ed. 2, 5-523 etc.

Řádné funkční jednopólové schéma napájecích obvodu je cílem požadavků postupu pro bezpečný provoz a údržbu.

Z hlavního výkonového rozvaděče RD je napojen výkonový rozvaděč RM2 jehož hlavní přívod AYKY J 3x120+75 který je připojen bez jištění v rozvaděči RD. (to znamená že hlavní přívod do podružného rozvaděče RM2 nelze samostatně vypnout) Samozřejmě v rozvaděči RM2 je nastavitelný výkonový jistič 200A.

Kromě toho, abych mohl vypnout RM2 musím vypnout celý RD, tak na jističi 200 A v rozvaděči RM2 bude značný zkratový výkon. Pak se může stát, že proud obloukového výboje bude velký. Znamená to při práci v RM2 využívat zvláštní OOPP a vytvořit MPBP.

Proto do RD na vývody vkládáme pojistky, anebo jističe ke snížení zkratových proudů.
Každou výjimku musíte ošetřit MPBP podle ČSN EN 50 110-1

Osobně bych toto řešení kvalifikoval jako závadu. Normových článků k tomu najdete více. Napojovat kabely přímo na sběrny a Bus bary  je "zvěrstvo". Ten princip je jednoduchý, dochází ke změně průřezu tak jistíme na počátku proti zkratu. Na konci jistíme proti přetížení.

[Jirka Š. Svejkovský]

Mimo jiné to znamená, že kabel do podružáku není jištěn proti zkratu. A to je chyba.

[Jiří Kubík]

Snad má jištění a dá se vypnout aspoň ten RD...

A při odstraňování nějaké poruchy přívodního kabelu, svorek, nebo jističe
se bude muset zřejmě odpojit kabel.
Do té doby bude stát všechno.

Chytře vymyšleno.

 

[Jan Máca]

No jak to tak vypadá tak do revizní zprávy uvedu závadu co se týče tohoto zapojení a uvidím jestli stím majitel bude chtít něco udělat a nechám to něm....
Spíš teď nevím jak mám pohlížet na rozvaděč který nemá dokumentaci bude stačit když udělám schématické zapojení rozvaděče podle skutečného stavu? Samozřejmě je to typový rozvaděč ( neudělal ho nějaký pekař bez el. vzdělání doma v garáži) akorát k němu není žádná dokumentace... ..
   za odpovědi   

[Jan Bocek]

No jak to tak vypadá tak do revizní zprávy uvedu závadu co se týče tohoto zapojení a uvidím jestli stím majitel bude chtít něco udělat a nechám to něm....

Je to bezpečnostní závada a navíc je porušen zákon......

Spíš teď nevím jak mám pohlížet na rozvaděč který nemá dokumentaci bude stačit když udělám schématické zapojení rozvaděče podle skutečného stavu? Samozřejmě je to typový rozvaděč ( neudělal ho nějaký pekař bez el. vzdělání doma v garáži) akorát k němu není žádná dokumentace... ..
   za odpovědi   

Součást revize není zpracování dokumentace. Jedině, že to máte zahrnuté v cenové nabídce za revizi.
Pro potřeby revize se obvykle dělá zjednodušené jednopólové schéma zapojení, aby to šlo vůbec zrevidovat. Scházející provozní dokumentace je závada. Minimálně jednopólové schéma s odvody bude vylepené v rozvaděči, nebo ve složce rozvaděče.  Citovat články norem a zákony pro bezpečnou údržbu.

P.S. Vypracování dokumentace skutečného stavu je obvykle cenově náročnější, než celá revize. V případě této haly bych navrhoval nejdříve udělat dohodu o zpracování dokumentace a následně teprve revize. Rozumný investor to pochopí....

[Jan Máca]

Je to bezpečnostní závada a navíc je porušen zákon......

Takže zjednodušeně mám v revizní zprávě uvést že revidovaná elektrická instalace není z hlediska bezpečnosti schopna provozu.
A dokud nebude závada odstraněna nemůže tak nemůže být zařízení v provozu ? to moc rádi teda neuslyší
a nějak nerozumím tomu že je porušen zákon....     

Součást revize není zpracování dokumentace. Jedině, že to máte zahrnuté v cenové nabídce za revizi.

jsme domluvení i na jednopólovém schématu zapojení aby alespoň něco bylo. Jde mi spíše o ostatní dokumenty jako je např. prohlášení o shodě, kusová zkouška, oteplení rozvaděče. Které jsou nenávratně ztraceny..... Tak nejspíš budou mít tuto závadu v každé pravidelné revizi....

[Jan Bocek]

Je to jako kurz revizních techniků....

1) Prvně jednoduchá otázka, zdá musí být kabel jištěn proti zkratu

2) Problém scházející dokumentace pro provozovatele podle NV 378/2001 Sb. K bezpečnému používání technických zařízení potřebujeme průvodní a provozní dokumentaci. Součást průvodní dokumentace je také výchozí revizní zpráva a v případě elektrických rozvodů platné jednopólové schéma. Pokud není předložená průvodní dokumentace, je porušení článků ČSN a také zákona. A nejen 378 ale také ZP ( 262 A 309/2006)

3) Problematika zjištěných závad.
    Jsou závady, které nejsou v souladu s ČSN, ale neohrožují bezpečnost
    Dále jsou ohrožující závady a bezprostředně ohrožující závady. To je důležité rozdělení závad, abych mohl udělat závěr RZ, který bude písemným dokladem o výsledku revize, z něhož je patrný  stav EZ z hlediska bezpečnosti v době konání revize.
Neodjištěný kabel je jen závadou ohrožující. Provozovatel ale má vědět, že při příznivých okolnostech se to může stát závadou bezprostředně ohrožující a že může dojít při údržbě k vážnému úrazu, anebo bude muset odstavit půlku provozu. Ale pokud vyhodnotíte riziko tak velké, je možné uvést, že zařízení není z hlediska bezpečnosti provozuschopné . Na příklad RM2 má max Ik 10 kA a naměřeno je 23 kA.....anebo bude také takových perliček s neodjištěným kabelem více.
 
4) Otázka, jakou vlastně děláte revizi, pravidelnou,nebo mimořádnou?

5) Pokud nový majitel přebírá starou halu a chce tam umístit další technologie, je obvyklý postup takový, že se vypracuje technická zpráva s návrhem opatření. Následuje  cenová nabídka na odstranění závad. Po úpravách a vypracování nutné provozní dokumentace se vypracuje výchozí revize. Pokud je přebírané zařízení v "bordelu",  tak periodická revize je novému majiteli k ničemu.