Jak určím zkratový proud Ik3“ v nezmapovaném elektrickém rozvodu?

[Lukáš Jůzl]

Jak určím zkratový proud Ik3“ v podružném rozvaděči, pokud neznám všechny podstatné údaje pro výpočet, jako parametry trafa a kabelů?

Důvod: stanovení/ověření zkratové vypínací schopnosti jistících prvků. Předpokládám, že hodnota, kterou získám prostým vydělením fázového napětí a impedance smyčky na vstupu do rozvaděče mi toho o Ik3“ moc neřekne a skutečný zkratový proud bude vyšší ...

Dotaz je obecný, žádnou konkrétní instalaci neřeším.
Jak se tohle v praxi řeší?

[Miroš Jan]

V praxi to řeším tak, že u dodavatele el. energie, zjistím vše co potřebuji. To znamená, celou trasu od distribučního trafa, až po ten podružný rozvaděč. Pravda chce to trochu trpělivosti, a vstřícného člověka u dodavatele. Tyto údaje doplním do SICHRU, a mám výpočet.
Je to prosté.

[Jiří Schwarz]

...vydělením fázového napětí a impedance smyčky na vstupu do rozvaděče mi toho o Ik3“ moc neřekne a skutečný zkratový proud bude vyšší ...

Nemusí být, naopak může být nižší.
Záleží na tom jak velké trafo uvažujeme a jaké zkratové proudy.
Proud se s nižší zatěžovací impedancí zvyšuje jen po jistou hranici, pak se dostaneme do bodu, kdy dochází k nasycení magnetického obvodu
Ale to je problém spíše menších transformátorů, kdy např. něco naměřím proudovými špičkami 20A, pro reakci jističe potřebuji zkratový proud 150A, podle "výpočtu" tam budou, ale v reálu to může být jinak.

-----------
Když vezmeme v úvahu pojistky, přívody, hlavní jistič, elektroměr, přívody k podružnému rozvaděči, ono to už zpravidla pro podružný rozvaděč vyjde příznivě pro zkratovou odolnost (vypínací schopnost jističe) 6kA i kdybychom počítali na přívodu na pojistkách v HDS "nulu"

[Miroš Jan]

Jiří není to pravidlem. Pokud bude distribuční trafo hodně blízko, jako se mě už stalo, tak ten zkratový proud klidně vyskočí na 8 kA.

[Jirka Š. Svejkovský]

Jiří není to pravidlem. Pokud bude distribuční trafo hodně blízko, jako se mě už stalo, tak ten zkratový proud klidně vyskočí na 8 kA.

V Dubí u Teplic to právě na někoho vyskočilo.

EDIT: Toto jsem naměřil v podružáku za třemi spínacími prvky.

[Rozmahel Vladimír]

Pokud je to za pojistkou, tak jedna věc je výpočet a druhá ampérsekundová charakteristik a pojistek.
Např. pojistka 63A běžná v HDS, vypne při cca 2,5kA v čase 0,001s.
Je to jejich nezastupitelná funkce, ořízne zkratový proud. Nic ji nezmagnetuje, pouze může přerezavět...

[Jiří Schwarz]

... Toto jsem naměřil v podružáku za třemi spínacími prvky.

Tady je to tak trochu o seriozním změření tak malé impedance.
Běžný jistič má takovou impedanci, aby tepelná spoušť při jmenovitém proudu měla výkonovou ztrátu 1,5 - 2W, do série je s tím cívka magnetické spouště. Pro modulární jistič 25A pak vychází při "nule před jističem" zkratový proud za jističem při 230V kolem 8kA

[Jirka Š. Svejkovský]

Tady je to tak trochu o seriozním změření tak malé impedance.
Běžný jistič má takovou impedanci, aby tepelná spoušť při jmenovitém proudu měla výkonovou ztrátu 1,5 - 2W, do série je s tím cívka magnetické spouště. Pro modulární jistič 25A pak vychází při "nule před jističem" zkratový proud za jističem při 230V kolem 8kA

Tohle je za 400A a 160A deionem s digitální spouští plus nějaký stykače.

[Jiří_Hrubý]

V tak nízkém rozsahu se poměrně výrazně projevují rozdíly v měřákách i jejich kalibraci.
Nebyl jsem na místě, ale v RA na vývodech, tzn hlavní + multivert, bývá 0,01-2.
Je to měřák od měřáku. Čistou nulu to občas ukáže hned na hlavním.

[Jan Bocek]

Tohle je za 400A a 160A deionem s digitální spouští plus nějaký stykače.

23 kA je hodnota již příliš vysoká a za těmito prvky musí být zdrojem trafo větší než 1000 kVA. To již vypadá na zkratovou studii a koordinaci ochran pro analýzu obloukových výbojů. Při zkratu je již taková velká incidenční energie, že žádné OOPP nepomohou.
Pak to končí jako v Dubí.

Standardem pro výpočty byla  ČSN 33 2015 z roku 1983, pak byla nahrazená ČSN 33 0320 a dnes je to IEC ČSN EN 609 09. Tam najdete podrobnosti. Případně pro studijní účely stáhněte NFPA 70E  nebo IEEE Std 1584.1

Změřit Z menší než 0,012 již vyžaduje jiné měřící přístroje a metody. Zde se obvykle již jen vypočítává.... .

[Jirka Š. Svejkovský]

Jasně, tato naměřená hodnota je dost mimo třídu přesnosti (Profitest II). Tuto rozvodnu mám ale pod kontrolou. Spočítané Ik" na přívodu je 18kA, což se příliš neliší od naměřené hodnoty (není to o řád).

[Radim Strycharski]

V Dubí u Teplic to právě na někoho vyskočilo.

EDIT: Toto jsem naměřil v podružáku za třemi spínacími prvky.

V podružáku za třemi spínacími prvky... Troufám si tvrdit, že tohle je specialita Profitestu. Profitest jsem používal 4 roky a občas se mi stalo, že jsem naměřil 0,00 ohmu. Nebylo to ale nikdy v trafačce, ale když mi náhodou zrovna při měření sjel hrot ze svorky.

[Jirka Š. Svejkovský]

Přijímám výzvu, zítra to zaměřím znova Eurotestem XE

Mimochodem, měřil jsem fázi proti ukostřené DIN liště. PE nebylo po ruce.

[Lukáš Jůzl]

Dám příklad:
Pokud naměřím impedanci smyčky v rozvaděči 0,1 Ohm, MP ukáže Ik = 2300 A. Pokud ale zadám 0,1 Ohm jako Zsm do Sichru, vyjde Ik“ kolem 6000 A. Což je velký rozdíl.

Rozumím tedy správně, že měřícím přístrojem Ik“ přesně nijak nezjistím, protože k tomu musím znát parametry trafa, tedy vypočítat Ik“ na sekundární straně a potom zjistit rezistanci a reaktanci jedné fáze vedení k místu mého uvažovaného rozvaděče?

Beru fakt, že asi ve většině případů běžné výstavby bude proud omezen pojistkami v HDS a impedancí vedení takovým způsobem, že vyhoví i 6 kA řada. Přesto bych nerad vypínací schopnost určoval jen podle vztahu Ik=U0/Zsm a pak přišel na to, že to je špatně...

[Radim Strycharski]

Dám příklad:
Pokud naměřím impedanci smyčky v rozvaděči 0,1 Ohm, MP ukáže Ik = 2300 A. Pokud ale zadám 0,1 Ohm jako Zsm do Sichru, vyjde Ik“ kolem 6000 A. Což je velký rozdíl.

Naměřenou impedanci 0,1 ohmu nelze brát vážně, protože skutečná impedance se nachází v širokém intervalu od skoro nuly až po referenční hodnotu danou výrobcem měřicího přístroje, která je například u výborného přístroje Eurotest 61557 0,13 ohmu a u Zerotestu myslím 0,3 ohmu. SICHR je zřejmě na straně bezpečnosti, protože naměřená hodnota 0,1 ohmu může klidně znamenat 0,04 ohmu.

[ACEOF ACES]

Kdybych měl pouze změřenou impedanci Změř, pak bych jmenovitou vypínací schopnost jističů odhadl takto:

Icn=(3xUo)/Změř
  [A; -,  V, ohm]

[Jan Bocek]

Také dobrá informace:

https://elektrika.cz/data/clanky/zkratove-proudy-v-instalacich-nizkeho-napeti-zakladni-veliciny-zjednoduseny-vypocet-dimenzovani-vedeni-a-jisticich-pristroju

[Milan Hudec]

Dám příklad:
Pokud naměřím impedanci smyčky v rozvaděči 0,1 Ohm, MP ukáže Ik = 2300 A. Pokud ale zadám 0,1 Ohm jako Zsm do Sichru, vyjde Ik“ kolem 6000 A. Což je velký rozdíl.

Rozumím tedy správně, že měřícím přístrojem Ik“ přesně nijak nezjistím, protože k tomu musím znát parametry trafa, tedy vypočítat Ik“ na sekundární straně a potom zjistit rezistanci a reaktanci jedné fáze vedení k místu mého uvažovaného rozvaděče?

Beru fakt, že asi ve většině případů běžné výstavby bude proud omezen pojistkami v HDS a impedancí vedení takovým způsobem, že vyhoví i 6 kA řada. Přesto bych nerad vypínací schopnost určoval jen podle vztahu Ik=U0/Zsm a pak přišel na to, že to je špatně...

Měřák ukáže efektivní hodnotu, tj.U/R, tuto berete např. Pro dimenzování vedení, pro dimenzování např. jističe tuto vynásobíte 1,41, přičemž je zároveň zajištěno zapínání jističe do zkratu (hodnota proudu bude ještě vyšší),  ale pozor toto platí pouze pro obvody s činnou složkou, pro obvyklejší případ s induktanční složkou je koeficient 2,2.
Takže bez nutnosti omezení pojistkou nám to vychází pro 10kA jistič max.4,5kA na displeji měřáku.
Dělají se v tom často chyby, nicméně to zachraňují obvyklé pojistky předřazené jističům.
Ještě dodám že většina .měřáků má nastavení těchto koeficientů v menu, ale to by se museli číst návody, takže tam má kde kdo přednastaveno z výroby 1.