Do jakého počtu svodů používáte hromosvodní svorky na 200kA?
Milan Hudec:
Tak jinak, odhlédni od tříd LPS a dáš mě možná za pravdu.
Přeci čím méně drátu na střeše mám o to lépe ho musím propojit.
Když se vrátíme k třídám tak se nestanovují např.různé průměry drátu.
Lukáš Rotrekl:
Nerozumím. Kam míříš? Není naopak ten počet drátů a jejich průměr/průřez nahrazen právě tím jejich počtem, ke kterému dojdem z výpočtu dostatečné vzdálenosti, který nám nahrazuje "odpor" jímací soustavy.
Radim Strycharski:
Citace: Milan Hudec 13.03.2018, 21:29
Tak jinak, odhlédni od tříd LPS a dáš mě možná za pravdu.
Přeci čím méně drátu na střeše mám o to lépe ho musím propojit.
Když se vrátíme k třídám tak se nestanovují např.různé průměry drátu.
Odhlédnutím od tříd LPS dávám stejnou třídu LPS na všechny objekty, a proto bych takové svorky měl dávat všude. Takže je to stejné, jako kdybych zjistil, že střecha domu je odolná proti krupobití a střecha skleníku není, načež bych tedy začal nějak řešit ochranu skleníku proti krupobití. Svorka pro LPS IV holt nevydrží tak širokou škálu druhů blesků jako svorka pro LPS I.
Milan Hudec:
Tak začnu z druhého konce.
Výměna zrezlé svorky, o objektu nevíme "nic".
Radim Strycharski:
Nelze nevědět, nevědomost se nepřipouští. Když měním jistič, taky musím vědět, v jaké jsem síti a jaká je impedance v místě výměny. ;D Takže provedu podrobné přezkoumání hromosvodu ze všech hledisek a závěrem bude SS svorka FeZn. ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana