Která strojní zařízení nemusí mít stop tlačítko (emergency stop funktion)?
Jiří Buben:
Citace: Hynek Havliš 21.02.2018, 09:28
Nikdy (ani po inspekci různými techniky BOZP) mi to nikdo nerozporoval.
To se ani nedivím. Technici BOZP nemají tak hluboké znalosti konstrukce bezpečnostních obvodů, že by napadli to co jste zkonstruovali a v jaké kategorii bezpečnosti, respektive PL jste to udělali. Prověřovat se to začne až v případě průšvihu. Za provedení bezpečnostních obvodů a funkcí plně odpovídá výrobce zařízení, takže do toho technici BOZP šťourají opravdu jen když je zjevné, že někde něco chybí.
Hynek Havliš:
Je to tak. Vlastně víceméně nikdy nikdo nic konkrétního neví nebo neřekne.
A to mluvíme o technicích z firem, které se zabývají prodejem bezpečnostních prvků nebo i např. o odbornících z TÜV, TIČR apod. Jakmile konkrétní aplikace jen trochu vybočuje z řady, nikdo (pochopitelně) závazně nic neřekne. Odpovědnost nese výrobce.
Já osobně - pokud se podílím na návrhu strojního zařízení - tlačítko NZ vyžaduji v drtivé většině případů. Pokud je na stroji "hříbek" a v rozvaděči patřičné "žluté" (případně "červené")
relé, nezažil jsem, že by toto řešení chtěl někdo rozporovat.
Ani mi není znám případ, že by v případě nehody někdo zkoumal - a rozporoval - analýzu rizik a zapojení bezpečnostního obvodu.
Pokud takový precedens existuje, rád bych se o něm dozvěděl podrobnosti.
Jan Bocek:
Hynku, máš naprostou pravdu, protože dneska u strojního zařízení je většinou standardem bezpečnostní relé ( červené nebo žluté). A k bezpečnostnímu relé většinou patří i obvody Emergency stop.
Při auditech bezpečností u nadnárodních firem, kde přijedou odborníci z korporace ( Pilz, Rockwell, TUV a jiní) je skoro nepředstavitel né, aby u strojů nebylo ES. Pak je to ale v jiném bezpečnostním levelu a často se skloňuje slovo "hazard" a ČSN EN 61511 a bavíme se o funkční bezpečnosti
Ještě bych chtěl připomenout, že vstupem do EU ( 2004) jsme povinni se řídit směrnici pro stroje 2006/42/ES, která je promítnutá do NV 176/2008 Sb.Toto NV zásadním způsobem změnilo bezpečnostní pohledy. V TÉTO DOBĚ ALE VZNIKLO SPOUSTA PRŮMYSLOVÝCH CENTER, DO KTERÝCH SE DOVEZLY STROJE Z CELÉ EU A NESPLŃOVALY DANÉ PODMÍNKY. S úpravou na ES bojují tyto firmy dodnes.
Kdo se zabývá provozování i projektováním elektrického zařízení strojů, tak by měl znát NV 176/2008 Sb. a jeho přílohy, kde je definováno zastavení stroje jak běžným způsobem, tak provozním zastavením a také nouzovým zastavením. Pak teprve nastupuji další ČSN, jak to udělat v detailech.
Pokud se ale použije prvek ES, musí být vždy funkční. To je také jeden z hlavních kontrolních bodů při kontrole a revizi EZ stroje ( viz NV 378/2001 Sb.
Ještě k tématu.
Na starém stroji udělám kontrolu podle 378/2001 a nevyhoví podmínce na ztrátu napětí. Musí se předělat na stykačové ovládání. Pak již přidáváme i Emergency stop, protože budu mít problémy s protokolem o shodě a s certifikaci.
Diskutovat o tom, že stroje vyrobené před rokem 1997 neměly Emergency stop a stačilo poučení, že při ukončení práce se stroj musí vypnout je zavádějící.To již řešila vyhláška 48/1982 (před 36 léty)
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana