Od jakého napětí se počítá silnoproud?

<< < (2/4) > >>

Jiří Bartoš:
Oponujte. Ze svého oboru vím, že největší problémy jsou s vymezením těch nejzákladnější ch pojmů.

Vidíte, a já měl představu (laickou!),  že silnoproud je to, co končí v trafu a doma máme jen slaboproud. Takže je jasné, že tato představa nebyla správná.

Georgis Fasulis:
To Bartoš: Je nesmysl ptát se od jaké hranice se počítá Silnoproud, žádnou hranici ve smyslu výšky napětí nemá. Odborné výrazy pro výši napětí jste si našel sám, ale s termínem slaboproud a silnoproud nemají moc společného.

Termín "Silnoproud" nebo také "Silnoproudá elektrotechnik a" je termín pro obor, nic více a nic méně. Obecně se dá říci, že silnoproud se zabývá především silovými obvody - to je takovými, které se zabývají výrobou, přenosem a spotřebou el. energie. Jinými slovy jsou to veškerá vedení, rozvody a napájení rozličných napětí. Napětí v tom nemá žádný vliv - může se jednat např. o rozvody silových nouzových obvodů o napětí třeba 24V, přesto se jedná o silnoproudý rozvod.

Naproti tomu Slaboproud se zabývá především elektronickými obvody - dříve lampy (diody, trody, pentody atd..) později tranzistorová technika, dnes mikroprocesoro vá technika.

Vedle toho existuje ještě obor  MaR - Měření a Regulace, který je někde mezi slaboproudem a silnioproudem a zabývá se jak již z názvu vyplývá, měřením fyzikálních veličin, a jejich regulací. K tomu MaR využívá převod fyzikálních a chemických veličin na veličinu elektrické, s kterými poptom pracuje a to ve škále od malých napětí až po nízké napětí tedy většinou do 230V.

Hned těsně vedle MaR se nachází profese ASŘ - Automatizované systémy řízení, které s MaR úzce spolupracují - ty se pak zabývají v podstatě počítači řízenými procesy ve všech oboprových oblastech.

Tyto obory se dnes velmi často protínají a jejich hranice nejsou tolik zřetelné.
Je vám to už trochu jasnější?

Jiří Bartoš:
Díky, už je mi to jasné, nebo přinejmenším jasnější.

Každopádně tedy vlastně šlo o špatně položenou otázku. Rozdělení slaboproud/silnoproud definičně nezávisí na napětí. Silnoproud jsou silové rozvody, slaboproud sdělovací.

Georgis Fasulis:
přesně tak, jste to vlastně vystihnul stručně a jasně :-)

Kamil Novák:
Citace: Jiří  Bartoš  11.12.2006, 01:24

Našel jsem toto:

* Malé napětí, značka mn, do 50 V
* Nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V
* Vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV
* Velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 300 kV
* Zvláště vysoké napětí, zvn 300 kV až 800 kV
* Ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV

Aha, takže jsem si pletl dělení silnoproud/slaboproud a nízké/vysoké napětí (protože s označeními mn, vvn, zvn a uvn se normální člověk v podstatě nesetká, leda tak ještě s vvn).


Jen pro doplnění - nelamte si hlavu s těmi zkratkami. Dnes už je to jinak.
Dle ČSN EN 50110-1 čl.3.6.1 :

- malé napětí ELV (extra-low voltage) je do 50V AC nebo 120V DC
- nízké napětí LV (low voltage) je do 1000V AC nebo 1500V DC
- vysoké napětí HV (high voltage) nad 1000V AC nebo 1500V DC.

To je vše.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana