Co asi způsobuje probíjení antény?
Jiří Schwarz:
Pánové, tohle je asi trochu složitější a těch vlivů je tu víc. A do příspěvků "proniklo" několik nepřesností:
1) PC je uzemněno, anténa také a přesto je mezi WiFi anténou a stožárem antény rozdíl potenciálů - především tam, kde je alespoň část instalace v TN-C je normální, že potenciál země může být jiný, než potenciál vodiče PEN, pokud je to ale tolik, že to "tluče", stálo by to za kontrolu. To jsou průserové záležitosti, když se např.přeruší PEN vodič a proud teče "někudy" do země. A pokud to poteče přes propojení PC s WiFi anténou, může to být to, co "uškvařilo konektor"
2) televizní přijímače, videa,... Co říkají odborníci na unikající proudy u těchto zařízení? Jestli teď někdo vyskočil a zařval něco na protest proti měření unikajících proudů u spotřebičů třídy II, dovolil bych si jej vyzvat k jednomu pokusu. Podle normy si připravte odpor 2 kiloohmy, vezměte AC ampérmetr, jeden konec dejte na zem (klidně PE potenciál) a přes odpor se zkuste dotýkat částí na přístroji jako je např. antenní vývod, konektor Scart,...
Teče tam něco? Je to jen 1 nebo 2 mA? Kombinace TV, video a satelit bězně kolem 5 mA vykazuje, to už je "cítit", to vás nezabije, ale leknutí to je.
3) televizory mají jeden pól síťového přívodu spojen přes velkou impedanci na "kostru", to je spojeno s anténou, Scartem,... Je to tam i když vypneme TV do stavu StandBy! Pokud montujeme něco na anténě, je dobré ji odpojit od TV nebo TV vypnout "úplně".
4) pan Janča píše, že podle ČSN 62305 nebude muset být anténa spojena vodivě s jímací soustavou hromosvodu. To je naprosto špatné pochopení normy! Na střeše se opravdu nebude anténa spojovat na hromosvod, aby antenní svod nefungoval jako další svod pro bleskový proud, ale dole se vše, tj. hromosvod, antény, PE vodič, voda, plyn,... spojí na ekvipotenciáln í sběrnici.
5) antény v provedení "síto" - kdysi se vyráběli české, kde od výrobce bylo cosi, co fungovalo jako symetrizační člen a současně to propojovalo zářič s reflektorem. Bylo to z drátu s malým průřezem a mělo to být především ke svedení statické elektřiny indukované v zářiči. Běžně se to vyhazovalo, protože to v krabičce "překáželo". Dnes se vozí "síta" z Polska a tam asi problémy se statickou elektřinou nemají, když to neřeší.
Tomáš Jelínek:
Ještě mě napadlo, zda by to nemhl způsobovat třeba anténní zesilovač nebo satelit, kde se napájí motorek přes koax. Jinak to kopnutí nebylo žádné mírné brnění, ale solidní kopanec.
Miroslav Janča:
To Schwarz:
nevím jak jste vydedukoval, že jsem špatně pochopil novou normu. Já jsem prostě p. Jelínkovi sdělil neoddiskutovat elný fakt, že anténní stožár bude podle nové normy izolovaně uložen, což je podstatný fakt vzhledem k jeho dotazu.
Souhlasím s Vámi, že je to složitější problematika a nelze jednoznačně na dálku zjistit bez znalosti toho, zda je stožár uzemněný, jaké antény jsou instalovány, mezi kterými částmi došlo k dotyku atd. přesnou příčinu.
Jinak k obdobné problematice vyšel docela zajímavý článek na pokračování v magazínu ETM 8-9/ 2006 "Proud v PE vodiči" od Ing. Vintra z firmy Vatech.
To Jelínek:
Napájení zesilovačů, konvertorů, motorků apod. jsou z odděleného bezpečného napětí, možné únikové proudy by měly být nepatrné, pod prahem citlivosti vnímání. Jak píše p. Schwarz zřejmě větší problém z hlediska únikového proudu jsou videa a TV.
Nezbývá než být opatrnější a pokud to jde odpojovat od sítě spotřebiče, které jsou spojeny s anténami a jinými spotřebiči na stožáru.
Zdeněk Hruška:
Použil jste při realizaci wifi bleskojistky?Pokud ano zajímal by mě proud proutékající bleskojistkou do PE.
Pokud ne tak se po bouřce nedivte,ktyž vám něco shoří(ani do toho nemusí uhodit).
Tomáš Jelínek:
Citace: Zdeněk Hruška 20.11.2006, 19:07
Použil jste při realizaci wifi bleskojistky?Pokud ano zajímal by mě proud proutékající bleskojistkou do PE.
Pokud ne tak se po bouřce nedivte,ktyž vám něco shoří(ani do toho nemusí uhodit).
Bleskojistky jsem nepoužil, protože to klienti nechtěli, takže proud změřit nepůjde a popravdě, ani mě to neláká, tam lézt znova. Bleskojistky montuji vždy co nejblíže k anténě a uzemňuji na hromosvod. Stínění koaxu na vstupu do AP ještě připojuji na zem v zásuvce. Nevím, zda je toto řešení nejlepší možné, nicméně zatím s tím problémy nebyly. Připomínky rád uvítám. Jinak (poklona) všem za příspěvky, byly na mě občas trochu moc odborné, ale to je můj problém a budu si to muset ještě trochu nastudovat. Hlavně mě šlo o to, abych se toho nějakým způsobem vyvaroval a to, dle p. Janči, by se mělo vyřešit odpojením všech přístrojů, které mají něco společného s anténní soustavou. Jinak co se týče anténních stožárů a jejich propojení s hromosvodem: když se podívám na hromosvody, které se teď objevují na většině novostaveb (taková krátká tyčka nebo jen konec lanka otočenej o 90 stupňů nahoru) a jsou ve většině případů daleko níže než anténní stožár, tak i když jsem v tomhle naprostý laik, přijde mě, že to prostě nemůže fungovat. A o nějakém ochranném protoru jímače nemůže být přece ani řeč.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana