Kybernetická revoluce aneb Průmysl 4.0 v praxi
Miroslav Minařík:
Kybernetická revoluce aneb Průmysl 4.0 v praxi
Sdružení budoucnosti? Tak nějak bych nazval komunitu odborníků řešící problematiku Průmyslu 4.0. Problematiku, která je pro nezasvěcené jednou velkou marketingovou bublinou a pro ty prozíravé naopak příležitostí jak se inspirovat a být v kontaktu s těmi zasvěcenými. Jsem zastánce druhé skupiny. Snad již proto, že vše co je dnes ve hře, je reálné. A to, co dnes ještě není, bude následovat jako běžný vývoj. Problematiku kybernetické revoluce pro obchodně a technicky smýšlejícího člověka není těžké.
Zdroj: zde...
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
Kybernetická revoluce aneb Průmysl 4.0 v praxi
Ivan Taraba:
Co je vlastně okamžikem té revoluce? Že si výrobní firma koupí 1 automat? 2 automaty? Že nahradí veškerou ruční práci strojem? Že bude mít polovinu lidských montérů a polovinu robotů? Že si firma koupí svůj první asistující "samoprogramova cí" robot? Že firma vymění vozový park za auta s automatickým řízením? Že firma nainstaluje "inteligentní elektroinstala ci" včetně predikce splachování WC? Že firma nainstaluje supermoderní informační systém s umělou inteligencí? Že firma vymění ředitele za robota? Ve kterém okamžiku nastává přechod z průmyslu 3.9 na průmysl 4.0? Kam patří třeba takový google s jeho systémy? Kam patří burzovní algoritmy pana Janečka? Co třeba filmový a zábavní průmysl? Budou poezii vytvářet Orwellovy veršotepy?
Asi jsem toho ještě málo vyslechl a přečetl. Jsem rád, že se tomu věnujete.
Miroslav Minařík:
Citace: Ivan Taraba 14.05.2017, 01:14
Co je vlastně okamžikem té revoluce?
Těch "okamžiků" bude víc.
Průmysl 4.0 je iniciativa dosáhnout největšího ekonomického efektu již existujícími nebo zcela novými technologiemi.
Lidé často hovoří o automatizaci, internetu věcí, ale to jsou pouze podmnožiny celého toho byznys modelu. Rozdíl např. mezi pojmem IoT a Průmyslem 4.0 je v tom, že IoT je problematika jak dostat data stavu "psí boudy" do cloudu a Průmysl 4.0 se postará o ekonomické využití dat.
To je moje zkrácená verze interpretace významů. Je to složitá, vícerozměrná problematika. Snažíme se to dekódovat po kouskách na www.R4M.cz.
Např. Jeremy Rifkin
Jiří Buben:
Mám tu možnost vidět digitální svět a výrobu denně. Musím říct, že se okolo toho v poslední době jen moc žvaní. Existují společnosti, kde koncepce 4.0 v podstatě funguje již řadu let, jen se tomu tak neříkalo a samozřejmě v současné době to má širší možnosti, než v době, kdy se třeba před 10 lety stavěla nová výrobní hala. Mluvím o výrobě, kde se neustále sleduje tok materiálu, do sytému se přenáší spousta dat o výrobcích, ale i spousta dat o stavu výrobního zařízení včetně varování, hlášení provozních stavu atp.. Lidský faktor je opravdu největší slabina systému.
Ale tak jak se prezentuje Průmysl 4.0, tak to může působit, že vše pojede tak říkajíc samo, vše je perfektní a bezchybné atd. Jenže tohle je jen naleštěné pozlátko pro marketing a prezentace. V realitě vše závisí na lidech. A kvalita systému závisí na kvalitě lidí, kteří jej spravují, budují a rozšiřují, včetně lidí, kteří rozhodují jak a čím se rozšíří stávající systémy. Bohužel s rychlím vývojem technologií se stále více častěji přistupuje ke kombinování různých systémů, přecházení ze staršího systému na nový a tím dochází k chybám, snížení funkčnosti systému a také k naboptnání systému do obludných rozměrů, čím celý systém ztrácí pružnost. Ať si kdo chce co chce říká, v jednoduchosti je síla a krása. Tomu co přichází se nevyhneme, ale někdy to bude porod ježka proti srsti.
Průmysl 4.0 nebude života schopný, pokud jej budou prosazovat lidi, kteří si budou klást nereálné cíle a požadavky na výsledný systém v dané společnosti.
Příklad z praxe:
po závadě stykače na výrobní lince staré 15 let byl vznesen manažerem dotaz jak se to mohlo stát. Odpověď je jednoduchá. prostě stáří dílu, překročení životnosti dílu v počtu cyklu sepnutí. Návrh manažera zněl, tak do systému zavedeme počítadlo spínání všech stykačů. Reálně je u nás od drtivé většiny stykačů zaveden kontakt do PLC, který sděluje systému, že na požadavek sepnutí byl stykač skutečně sepnut. Ovšem v tom množství stykačů si neumím představit jak by neuvěřitelně naboptnal celý systém a hlavně kolik dat by se muselo přenášet a ukládat, aby to celé fungovalo v reálném čase. Píši tu o desetitisících stykačích v celé výrobní hale. Navíc přijít s touto myšlenkou, kdy je po 15 letech fungování výrobní haly většina spínacích přístrojů již za zenitem své životnosti, je opravdu v mých očích obludné. Dále nastává problém správy systému, kdy vidím jako velmi pravděpodobné, že se při výměně stykače zkrátka zapomene vynulovat počítadlo cyklů a také nastavit nový limit, protože nový stykač může mít garantovaný zcela odlišný limit životnosti spínacích cyklů.
Tolik mé zkušenosti a můj pohled na věc.
Jiří Buben:
Bohužel nejsem moc zdatný v obchodních dovednostech, a tak posouzení tohoto modelu z pohledu ekonomického není z mé strany relevantní. Jediné co k tomu mohu dodat, je to, že pokud bude někdo chtět v tomto uspět, bude muset umět ryskovat a snažit se udělat to co si zákazník přeje i přes obtíže spojené s technickýcm vývojem a neustále rozvíjet své know-how. No a to souvisí s dalším problémem a to je kvalita a kvalifikace odborného personálu. V současné době je kvalita odborníků, které produkuje náš vzdělávací systém tragická. Kdž už je někdo dobrý, tak je takových lidí opravdu málo.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana