Pro jaké typy objektů je AFDD vhodná?

[Tým Elektrika]

Pro jaké typy objektů je AFDD vhodná?
    Hodí se oblouková ochrana do všech objektů? Podle čeho se máme řídit? Podívejte se na odpověď Jana Krejčího, vedoucího technické kanceláře OEZ ...
    Zdroj: zde...


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Pro jaké typy objektů je AFDD vhodná?

   

[Jan Yossarian]

Když se začítám do diskusí ve světě, AFDD je hraně i tam. Z toho vyplývá jedna zásadní věc. Všichni naši odborníci, tím myslím zaměstnanci výrobců, nám papouškují jen to, co dostávají ve scénářích.Občas si dělám poznámky. Jde o Reddit.com, electriciansfo rum.net, etc... 

Nejčastěji zaznívá  otázka, jak ověřit funkci AFDD. Bez dostupného a cenově rozumného testeru není možné jednoznačně potvrdit jeho správnou funkci. Testovací tlačítko neprokazuje, že přístroj vyhodnotí reálný oblouk správné amplitudy a signatury. Zazněl také nesouhlas se slepou důvěrou v tato zařízení.

U SPD je situace odlišná, protože většina svodičů přepětí je jednorázová. Pokud by se testoval přímo účinek, musel by se svodič poté vyměnit. Existuje však metoda měření varistoru, kterou lze ověřit, že svodič je stále funkční.

Pro AFDD neexistuje žádný spolehlivý tester. Konzultace s firmou Megger ukázala, že vývoj takového testeru by byl pravděpodobně nemožný. Přístroj je řízen softwarem a reaguje na signatury oblouku, které nelze spolehlivě simulovat v přenosném testeru.

Při vypnutí AFDD není jasné, zda jde o reálný oblouk nebo nežádoucí vypnutí
lokalizace závady může být obtížná nebo nemožná
V nejhorším případě může být nutné kompletně přepojit nebo obnovit celý obvod, pokud se závada skrývá v nezjistitelném spoji.

Zkušenosti z USA a praxe
Ve Spojených státech se AFCI používají mnoho let, ale zpětná vazba není přesvědčivá. Statistiky požárů nerozlišují příčiny v rozsahu, který by potvrzoval jednoznačný přínos.

Podle UNG byly za jeho praxi situace, kde by mohl AFDD pomoci, pouze ve dvou až třech případech. Ostatní závady byly ve středisku hlavního rozvodu, tedy v místě, kde AFDD nemá možnost zasáhnout.

Otázka spolehlivosti AFDD
Jak lze u AFDD spolehlivě ověřit funkci, když nemáme možnost simulovat skutečný oblouk a ověřit reakci přístroje?

Testovací tlačítko kontroluje pouze část funkce a spoléhá na software. Vzhledem k běžným poruchám i u jednodušších RCD/RCBO je obava ze selhání AFDD oprávněná.

Pokusy o praktické ověření
Uživatel mainline zkoušel Hager AFDD na reálné zátěži v závadovém místě. Jeho závěr byl, že AFDD nepřispívá výrazně k bezpečnosti, alespoň ne v této konkrétní situaci.

DPG namítl, že laboratorní testování je odlišné a výrobce má pokročilé vybavení. Ale praktická zkouška ukázala, že AFDD nedetekoval reálný uvolněný spoj s obloukem.


A tak čeští odborníci na AFDD prominou ale jejich argument, že jsme blbci a nemůžeme simulovat jen tak nějaký oblouk, si mohou strčit za klobouk. Jediné, o čem mě přesvědčili, že by u nás ve firmě mohli z rozvaděčů tak možná otírat prach.

[Pavel Horský]

Pokusy o praktické ověření
Uživatel mainline zkoušel Hager AFDD na reálné zátěži v závadovém místě. Jeho závěr byl, že AFDD nepřispívá výrazně k bezpečnosti, alespoň ne v této konkrétní situaci.

DPG namítl, že laboratorní testování je odlišné a výrobce má pokročilé vybavení. Ale praktická zkouška ukázala, že AFDD nedetekoval reálný uvolněný spoj s obloukem.

U toho testování v rámci konání Elektrospojky jsem byl osobně a mohu jen potvrdit, že to tak opravdu bylo. Následně jsem byl seznámen i s tvrzením vývojáře, které znělo přesně tak jak píšete.

[Milan Hudec]

U SPD je situace odlišná, protože většina svodičů přepětí je jednorázová. Pokud by se testoval přímo účinek, musel by se svodič poté vyměnit. Existuje však metoda měření varistoru, kterou lze ověřit, že svodič je stále funkční.

To snad  ne, pokud je svodič správně dimenzován a koordinován, tak rozhodně jednorázový není.

[Pavel Horský]

To snad  ne, pokud je svodič správně dimenzován a koordinován, tak rozhodně jednorázový není.

To je sice pravda, nicméně varistorový svodič rychle degraduje a při zpracovávání větší špičky jde do kopru a to i v případě sebelepší koordinace. Kdežto svodič s jiskřištěm je držák, ale zase má pomalejší náběh a na likvidaci menších proudů asi ani není schopen zareagovat.

Alespoň tak to vnímám já.
Třeba mě někdo opraví.