Co je důvodem (ne)uzemnění elektrické soustavy různých hladin napětí?
Silvie:
Můžete mi prosím někdo vysvětlit důvody, proč se soustavy 110 kV, 220 kV a 440 kV provozují s přímo uzemněným uzlem?
A proč soustavy nižšího napětí, tj. 35 kV, 22 kV, 10 kV a 6 kV, se naopak provozují izolované resp. s nepřímo uzemněným uzlem přes tlumivku či odpor?
Řekla bych, že ekonomické hledisko to asi nebude, neboť oba tyto typy soustav jsou třívodičové (tři fáze).
Vašek Petr:
Osobně se domnívám, zda v tom nehrají roli nároky na izolaci v případě jednopólového zemního spojení (rozdíl skoro dvojnásobku jmenovitého). U těch nižších hladin se dá ještě nárůst napětí na nepostižených fázích proti postižené fázi udržet vyšším provedením izolace, u takové "čtyřstovky" by to asi bylo kritické. Ale jen můj názor.
Jirka Š. Svejkovský:
U malých sítí do 22kV (35kV) lze provozovat síť jako čistě izolovanou. Nevýhodou je přepětí při zemním spojení (už to pár motorů na 6kV odskákalo), výhodou je nenáročnost provozu.
U rozsáhlejších sítí vn je nutné použít uzemnění přes petersonovu cívku (tlumivku), která kompenzuje zemní proudy. Ty mohou vzhledem ke kapacitě vedení proti zemi způsobit vysoké krokové napětí, proto se musí kompenzovat (postavíme indukci proti kapacitě). Výhodou je, že se tato síť dá provozovat i při ZS poměrně dlouho.
Někdy je použit neúčinně uzemněný uzel, tedy uzemnění přes odpor. Ten sice také omezí zemní proud, ale slouží pouze k detekci zemního spojení a je nutné rychlé vypnutí postiženého vývodu.
U sítí vvn by se vzhledem ke značné délce vedení (a tudíž značné kapacitě proti zemi) těžko tento zemní proud kompenzoval, zemní proudy by ohrožovaly značné okolí a i vodič o napětí 230 kV proti zemi co se válí někde na poli není to pravé ořechové. Proto se používá síť TT s rychlým vypnutím.
dolac:
Podľa môjho názoru je rozdielne prevádzkovanie sieti vn a VVN dané najmä tým:
vn siete sú takmer vždy, ak nie vždy prevádzkované ako lúčové siete, sú pomerne rozsiahle a predpokladá sa tam vysoký výskyt zemných porúch. Ak by sa prevádzkovali s účinne uzemneným uzlom transformátora, boli by veľmi často vypínané pri častých zemných poruchách. Pri tejto prevádzky sa znižujú aj náklady na uzemnenia. VVN siete sú väčšinou prevádzkované ako kruhované, teda pri poruche ochrany vypnú vždy iba vymedzený úsek vedenia, ktorý ostane v poruche. Dosť často sa jedná iba o prechodné poruchy, ktoré sú zlikvidované automatikami opätovného zapínania. Početnosť porúch vo VVN sústave je podstatne nižšia ako vo vn sústave. Je tu preto výhodnejšie prevádzkovať sieť s účinne uzemneným uzlom. Poruchy musia byť však vypínané v krátkom čase. Pri VVN sieťach by pri neúčinnom uzemnení samozrejme vznikli väčšie náklady na izoláciu, ako tu už bolo uvedené.
dolac:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 23.02.2017, 13:02
Někdy je použit neúčinně uzemněný uzel, tedy uzemnění přes odpor. Ten sice také omezí zemní proud, ale slouží pouze k detekci zemního spojení a je nutné rychlé vypnutí postiženého vývodu.
Dovolím si s vami nesúhlasiť. Odporník v uzle trafa neslúži iba k detekcii zemného spojenia. Možno si to pletiete s odporníkom, ktorý sa krátkodobo pripája pri sieťach kompenzovaných tlmivkov. Odporník v uzle trafa pri káblových sieťach jednak obmedzí poruchový prúd a najdôležitejši e je to, že fázovo posunie poruchový prúd natoľko, že môže dôjsť k uhaseniu oblúka v mieste poruchy. Ak by bola hodnota odporu odporníka vysoká, poruchový prúd by sa síce obmedzil na nižšiu hodnotu, no v mieste skratu by mohlo dochádzať k opakovanému zapáleniu oblúka a teda k jeho veľmi problematickém u zhasínaniu. Hodnota odporu preto musí zodpovedať celkovej kapacite káblovej siete.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana