Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Pracovní zóna
| |-+  -B- 30 denní zóna dostupných diskusí
| | |-+  Rozlišujete při ochraně před bleskem průřez napájení chráněných technologií?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Rozlišujete při ochraně před bleskem průřez napájení chráněných technologií?  (Přečteno 15838 krát)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« kdy: 19.01.2017, 13:28 »

Na střeše budovy kovové zařízení, jedno je připojeno Cu 1,5 a jiné Cu 95.
Počítáte s jiným koeficientem dostatečnou vzdálenost?
Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #1 kdy: 19.01.2017, 14:16 »

V jaké úvaze nacházíš oporu pro domněnku, že by to mohlo souviset?
Tedy ponechám-li stranou úvahy typu jako že zařízení napájené průřezem Cu 95 mm2 bude nejspíš tak robustní, že se před bleskem ochrání samo, bez pomoci  Mrknutí
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 19.01.2017, 14:41 »

V jaké úvaze nacházíš oporu pro domněnku, že by to mohlo souviset?
Tedy ponechám-li stranou úvahy typu jako že zařízení napájené průřezem Cu 95 mm2 bude nejspíš tak robustní, že se před bleskem ochrání samo, bez pomoci  Mrknutí
"Stopa země/vstřícný výboj" přivedený na střechu nebude jiný?
Zaznamenáno
Jiří Schwarz
*
Offline Offline




« Odpověď #3 kdy: 19.01.2017, 16:17 »

Pokud je něco v ochranném prostoru hromosvodu, vysílá to silnější vstřícný výboj než ten hromosvod?
Pokud by to nebylo v ochranném prostoru a bylo to připojeno "jen 3x1,5",  tak by to asi nebylo zodpovědně a korektně provedené
Zaznamenáno

Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl!
Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
Jan Hájek
*
Online Online



Prostě .... HÁJEK!


WWW
« Odpověď #4 kdy: 19.01.2017, 16:20 »

Průřez by měl hrát zcela zanedbatelnou roli, tedy před tím, než do toho blesk vlítne.
Zaznamenáno

Jan Hájek +420 737 246 347  jan.hajek@dehn.cz  honza@elektrika.cz
KníŠka 2.0 a SW na ČSN EN 62305-2 ZDARMA!
www.kniska.eu
Pokud váš problém souvisí s mým příjmem, rád ho pomůžu vyřešit!
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #5 kdy: 19.01.2017, 19:22 »

Já jsem Milanův dotaz pochopil tak, že mu jde o situaci, kdy už do toho blesk vlítl, a zajímá ho, jestli by "dostatečná vzdálenost s chráněného předmětu od jímací soustavy" neměla záviset na tom, jak moc nízkoimpedančn ě je ten chráněný předmět připojen na ekvipotenciáln í pospojení (MEB).
Jisté racionální jádro ta otázka má. Při úderu blesku se něco do chráněného předmětu naindukuje. Pokud je chráněný předmět připojen na MEB něčím víceimpedanční m, pak na něm bude potenciál odlišný od potenciálu MEB, bližší potenciálu jímací soustavy. Z pohledu ochrany proti přeskoku by tedy mohla stačit menší "dostatečná vzdálenost s chráněného předmětu od jímací soustavy". (Jiná věc je, že se tím současně oslabuje ochrana proti nebezpečnému dotykovému napětí apod.)
Po prvotním naindukovaném impulsu také následují tlumené kmity (vodiče mají vlastní indukčnost) - a zase na vyšší impedanci se ty kmity tlumí rychleji, čili z pohledu ochrany proti přeskoku by mohla taková situace být příznivější.
"Dostatečná vzdálenost s" je ale stanovena pro nejnepříznivěj ší konfiguraci, a byť by potenciálně mohlo být možné pro nějaké uspořádání důkladným výpočtem a při zohlednění i přechodových jevů odůvodnit její mírné zmenšení, praktické důsledky by byly tristní. Někdo při údržbě vymění vodič za silnější a všechno by bylo rázem špatně.
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jan Hájek
*
Online Online



Prostě .... HÁJEK!


WWW
« Odpověď #6 kdy: 19.01.2017, 19:54 »

Pokud by se na předmět naindukovalo něco, zvedl by se té věci potenciál vůči úrovni země a tedy se přiblížil i když neznatelně tomu, co je na jímací soustavě. Pokud by byl předmět uzemněn větším průřezem, dostatečná vzdálenost by se blížila té, která nezohledňuje indukci, menší by měla být naopak v případě připojení vodičem s větší impedancí.

Předpokládám, že toto vše způsobí podobný rozdíl následků, jako když se z deseti metrů po hlavě na beton vrhnu buď s holou hlavou, nebo chráněn mycí houbičkou.

Zaznamenáno

Jan Hájek +420 737 246 347  jan.hajek@dehn.cz  honza@elektrika.cz
KníŠka 2.0 a SW na ČSN EN 62305-2 ZDARMA!
www.kniska.eu
Pokud váš problém souvisí s mým příjmem, rád ho pomůžu vyřešit!
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #7 kdy: 19.01.2017, 19:55 »

Přesně tak jsem to myslel.
Nešlo mě ani tak o snižování vzdálenosti, spíše naopak.
Z normy jsem nepochopil zda řeší nejhorší možný případ tj.v podstatě přenesení potenciálu přípojnice na střechu či bere  v potaz nějakou průměrnou hodnotu.
Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #8 kdy: 19.01.2017, 20:01 »

Předpokládám, že toto vše způsobí podobný rozdíl následků, jako když se z deseti metrů po hlavě na beton vrhnu buď s holou hlavou, nebo chráněn mycí houbičkou.
Asi tak.
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 19.01.2017, 23:04 »

Ještě si dovolím položit zdánlivě nesouvisející dotaz.
Pokud namísto jednoho drátového svodu použiji.
1.ještě druhý drátový ve vzdálenosti 0,5m
2.kovový žebřík široký 0,5m
3.plechový plát široký 0,5m síly 5mm
4.trubku/stožárek průměru 25cm síla stěny 5mm

Budou všechny možnosti podobně kvalitní co se týká snížení dostatečné vzdálenosti?

Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #10 kdy: 19.01.2017, 23:45 »

Ty si tedy vymýšlíš špeky  Smích
Řekl bych, žes je hezky srovnal od nejhoršího k nejlepšímu, ale výpočtem to podložené nemám, jen odhadimetricky . Poměr mezi nejlepším a nejhorším myslím bude menší než 1,5.
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #11 kdy: 20.01.2017, 09:59 »

Ano snažil jsem se je tak seřadit.
Nicméně jsem doufal v poměr daleko větší.
Např.plech 2500mm2 oproti dvěma svodům drátovým tj.150mm2.
Znamená to tedy že několik drátů vedle sebe byť s celkovým průřezem daleko menším oproti plechu bude snižovat vzdálenost lépe?
Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #12 kdy: 20.01.2017, 10:23 »

... několik drátů vedle sebe ...
To je klíčové - pokud budou blízko sebe, navzájem se svým mag. polem ovlivňují a budou se chovat spíš jako jeden drát. Průřez je důležitý spíš z hlediska mechanické stability a velikosti oteplení průchodem proudu.
Pro orientaci - např. tuším v montážním návodu k HVI se dočteš,  že aby se dva HVI vodiče mohly počítat jako dva, musí mít rozestup min. 20 cm.

P.S. U těch variant 1. až 4. si nejsem úplně jist, jestli je lepší 3. nebo 4.
Čtyřka má víc materiálu, ale zase je víc soustředěný.
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #13 kdy: 20.01.2017, 10:52 »

To je klíčové - pokud budou blízko sebe, navzájem se svým mag. polem ovlivňují a budou se chovat spíš jako jeden drát.
Toto je ta nejpodstatnějš í informace.
Díky za trpělivost, doufám že jsem tě laickými dotazy neunudil k smrti tanecek
Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #14 kdy: 20.01.2017, 11:11 »

Díky za trpělivost, doufám že jsem tě laickými dotazy neunudil k smrti tanecek
Tvoje dotazy inspirované neotřelými nápady či souvislostmi vždy jednoho přinutí zamyslet se, a to rozhodně nuda není  Smích
Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jiří Schwarz
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 20.01.2017, 13:23 »

Pokud přejdeme ke stavu, když už tam někdo něco nějaký blesk trefí, tak to asi nebude jen o průřezu materiálu, ale pro bleskový proud bude vodivější to, co má menší impedanci. Takže něco možná ovlivní jestli to bude materiál "feromagnetický",  něco určitě ovlivní indukčnost a ta bude vyšší tam, kde budou nějaké "zatáčky" a vzhledem k ostré náběžné hraně, prezentující vyšší frekvence, bude nějakou roli hrát i skinefekt, takže vodivější bude "trubka" než plná kulatina stejného průřezu, vodivější asi bude více slabších vodičů před jedním silnějším (záleží na uspořádání)...
Zaznamenáno

Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl!
Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #16 kdy: 20.01.2017, 19:31 »

Si uhodil hřebík na hlavičku.
Také zastávám názor že pro výpočet je sice dobré znát délku svodu ale postrádám počet ohybů a že jich jsou schopni montéři provést mnohdy zbytečně něúrekom.
Zaznamenáno
Wolfgang Marks II
*
Offline Offline



lepší je, udělat aspoň něco, než se na to vykašlat


« Odpověď #17 kdy: 23.01.2017, 14:35 »

Vidím, že se dotaz časem změnil. Průřez vodiče se příliš na dostatečné vzdálenosti neprojeví, více se projeví délka proudové dráhy. Tou cestou bych šel.
Zaznamenáno

S úctou Wolfgang Marks
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Je podle Vás nutné kupovat všechy čtyři díly ČSN EN 62305-1 ...4?
 Nevíte někdo o software, který umí bleskovou kouli podle ČSN 62305?
 Je už nutno projektovat dle nové ČSN EN 62305 ?
 Kde sehnat software pro výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2?
 Jak se vám daří praktikovat novou ČSN EN 62 305 o hromosvodech?
 Jak řešit ochranu před bleskem klimatizace na střeše kovové haly dle ČSN EN62305
 Dokážete vysvětlit vzorec na počítání min.vzdálen. vnějšího LPS od ostatních?
 Víte někdo jak je prakticky uplatňována norma EN 62305 v jednotlivých zemích EU
 Je v ČSN EN 62305 stanoven počet svodů poměrem stran a výškou budovy?
 Jak si správně vyložit obr. E.31 z ČSN EN 62305-3
 aky je rozdiel medzi prevedenim bleskozvodu podľa starej a novej normy(62305)?
 Milan Kaucký o revizích v Občanském judu.
 Jak postupovat při návrhu oddáleného jímače ?
 Poradí mi, prosím, někdo s novými normami v oblasti hromosvodů?
 Prý podle nové normy nemusí být hromosvod opatřený ochrannými úhelníky?
 Ako by som mal riešiť bleskozvod na stožiarových stavbách mobilných operátorov?
 Existuje přiřazení LPS v (ČSN EN 62305) k objektům podle důležitosti?
 Má být zkušební svorka svodu ve výši 1,8 až 2m nad zemí i v případě 62305?
 Instalují se přepěťové ochrany dle 62305 stále ve 3 stupních?
 Které části normy nebylo použito, když udeřil blesk do balkónu?
 Jak se dá rozumět textu ČSN EN 62305-2 Příloha-J strana 100?
 Jak rozumět textu ČSN EN 62305-3: "dohodnutý zemní odpor zemniče?
 Kdo si myslí, že je ČSN EN 62305-2 (Ochr. př. blesk.) prakticky použitelná?
 Je nutno při aplikaci vyhlášky 137/1998 Sb. aplikovat ČSN EN 62305-1 až 4 ?
 Jak by se zamlouvalo projektantům používat místo ČSN EN 62305-2 TNI 341390 ?
 Jaky je rozdil mezi novou a starou normou hromosvodů?
 Lze při projektování hromosvodu používat kombinaci platné a neplatné normy ?
 Může se dle nové normy v nových projektech RD anténní stožár uzemňovat?
 Jak má být vypracovaná projektová dokumentace pro hromosvody dle ČSN EN 62305?
 Jak si vysvětlit obrázek E22 strana 89 v ČSN EN 62305-3 ?
 Je k něčemu analýza rizika u běžných RD?
 Je ocenění nákladů na ztráty podle ČSN EN 62305 správné?
 Provedení hromosvodu dle ČSN EN 62305, je to na kriminál?
 Jak určit LPL dle ČSN EN 62305?
 Jaký zvolit průměr jímacího vedení u staveb se střechou pokrytou zeminou?
 Myslíte si, že už nelze projektovat hromosvody dle ČSN 34 1390?
 Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2
 JAN HÁJEK: Blesková válka č. 4 – předělávat hromosvod nebo ne?
 Není povinná instalace hromosvodu v rozporu s ústavou?
 Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)
 Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (2.)
 Ako funguje metóda ochranného uhla a metóda valivej gule v praxi?
 DEHN: Přepěťové ochranné zařízení (SPD) typu 1 a jeho role v systému ochrany před bleskem
 HROMOSVODY pohledem soudního znalce
 Kdo je dle ČSN EN 62305-2 ten kompetentní orgán?
 Vyškolte se ke změnám 62305 také!
 VIDEO: Jiří Sluka o ČSN EN 62 305 (plná verze čas 1hod 07 min)
 Podle jaké normy provést revizi hromosvodu na paneláku z roku 1971 po zateplení?
 Je povinné inštalovať bleskozvod ak nie je na to projekt?
 Ochrana před bleskem po změnách ČSN EN 62305 z 09 – 2011 až 01 – 2012
 Hrom aby do toho (ne) praštil
 Co nového v ed.2 ČSN EN 62305?
 Postupy při revizi hromosvodu
 Prohlídka hromosvodu
 Nová opatření v ČSN EN 62305-4 ed.2
 Dá sa napísať kladná revízia podľa STN 62305 keď nie je vnútorná ochrana?
 Víte proč zrušili 34 1390 a v čem je 62 305 lepší?
 Máte někdo k dispozici text normy ČSN EN 62305-5?
 Ako uvažovať pri koeficiente km pri bleskozvodoch?
 Nemá být na skladech výbušnin oddálený hromosvod?
 Urobili elektrikári ochranu plynárenského zariadenia pred bleskom dobre?
 Mají bioplynové stanice v ČR dostatečnou ochranu před bleskem?
 Zapojíte se do diskuse nad jednotlivými díly Šokujících odpovědí Jana Hájka?
 Co asi na evropskou 62 305 říkají Američani?
 Cítíte se v nemocnici bezpečně?
 Zhotoviť bleskozvod podľa STN 62 305 alebo STN 34 1390?
 "Vnitřní hromosvody", jejich návrh, možné provedení a účinnost
 Už víte, že se "pro velký úspěch" připravuje nová ČSN EN 62 305 ed.3?
 Šokující výpovědi Jana Hájka #8: Pravda o STN 34 1398
 STN 34 1398 zrušena! Na Slovensku zvítězil zdravý rozum!
 Co nám přináší/mohla by přinést, nová ČSN 33 2000-6 ed.2?
 Jaký software používáte pro zobrazení valivé koule ve 3D?
 Jaká je platnost revize hromosvodu obchodního centra dle ČSN 62305?
 O seriálu Jak sestřelit staříka
 Jaká je nejpraktičtější kniha či příručka o hromosvodech?
 JSS: Čím je dnes ČSN 34 1390 tak oblíbená?
 eDEHN#22: ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 - REPRÍZA
 Může mi někdo poskytnout ČSN EN 62305 č. E5.2.2.8?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.056 sekund, 22 dotazů.