Tým Elektrika
Redaktoři portálu právě konající službu
Offline
|
|
« kdy: 26.07.2016, 08:02 » |
|
TIP na elektronické relé s adaptérem pro uchycení na DIN lištu. TIP na elektronické relé s adaptérem pro uchycení na DIN lištu. Potřebujete spínat opravdu tiše? Koukněte na parametry: Spínání v nule. Adaptér pro připevnění na DIN lištu. Jmenovitý proud 3/5/5,5A. Jmenovité napětí 230VAC. Řídící napětí 3..32VDC. Přizpůsobivé zalití prvků pro delší životnost. Izolační napětí I/O>4kVACrms. Špičkové napětí 650Vp. Více sledujte v odkazu ... Neopakovatelný proud až 250 Ap Provozní teplota -20 až 70 °C Zdroj: zde... Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci? TIP na elektronické relé s adaptérem pro uchycení na DIN lištu.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #2 kdy: 26.07.2016, 10:50 » |
|
Také mne to překvapilo....
•Non-repetitive surge current: Up to 250 Ap
Když se ale podíváme do katalogového listu opto rele RP1A a RP1B pochopíme, že se jedná o špatný technický překlad.
Myslím si, že je to proud ve špičce, neboli vrcholová hodnota proudu definovaná amplitudou a šířkou 20 ms, kdy dojde ke zničení relé.
Co vyčteme z katalogu: Uvedené relé BP1B je na příklad na 5A trvalého zatížení. Po dobu 1 s může kontakty protékat až 16A Maximální vrcholová hodnota po dobu 20 ms je 250A A hodnota I2t po dobu 10 ms bude 340A2s
Řečeno trochu jinak. Relé je vhodné pro spínání obvodu, kde impedance obvodu nedovolí překročit trvalý proud 5A.
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #3 kdy: 26.07.2016, 11:03 » |
|
Ten výraz "neopakovatelný proud" se používá pro označení jistého "jevu"... Představme si zařízení, které bude mít střední odběr 2A Jenže bude mít na vstupu usměrňovač a za ním velký filtrační kondenzátor. Takže tam ten proud 2A nepoteče pořád, proud tam poteče pouze po minimální dobu, kdy je okamžité napětí vyšší než je napětí na kondenzátoru. Takže tam budou nějaké špičky výrazně vyšší než 2A. To se označuje jako opakovatelná špička a jak usměrňovač, tak zařízení, které spíná přívod, musí tyto opakované špičky zvládnout. Ale když zařízení zapínáme, je kondenzátor vybitý a objeví se tam jedna "velká špička", to se označuje jako neopakovatelná špička, protože se již neopakuje každou periodu nebo půlperiodu a i na takovou jednorázovou špičku musí být dimenzován jak usměrňovač, tak zařízení, která spíná přívod. Proto se do přívodu k usměrňovači vkládá malý odpor, nebo speciální termistor, nebo malá indukčnost..., aby se ty špičky omezily
|
|
|
Zaznamenáno
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 26.07.2016, 11:33 » |
|
Já zase nechápu, proč dělají verze pro 5 a 5,5A. Je tam něco, co přehlížím, nebo je opravdu rozdíl jen v těch 500mA?
Třídí je podle úbytku napětí v sepnutém stavu - proč by ty lepší nemohli prodat o fous dráž? Asi jim z výroby vychází statisticky významné množství v obou kategoriích (neboli jinak - vrchol Gaussupodobné křivky rozdělení úbytků jim vychází poblíž mezní hodnoty pro zatižitelnost 5,5 A).
|
|
|
Zaznamenáno
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 26.07.2016, 11:44 » |
|
Myslím si, že je to proud ve špičce, neboli vrcholová hodnota proudu definovaná amplitudou a šířkou 20 ms, kdy dojde ke zničení relé... Kdy ještě nedojde ke zničení relé, pokud se to často neopakuje.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #8 kdy: 26.07.2016, 12:29 » |
|
Kdy ještě nedojde ke zničení relé, pokud se to často neopakuje.
Ano, chápu, kdy projde jedna perioda při kmitočtu 50 Hz. Ale nemusí to být sinusový proud, proto je tam ta hodnota I2t ....pokud se to často neopakuje,..... to je hezká poznámka, non-repetitive peak forward surge current, neopakovatelný špičkový propustný proud. Taková formulace se používala na příklad u tyristoru a znamenala nenávratný stav. U relé je to hranice, kde nedojde ke zničení relé ( svaření kontaktů). Kéž by.... 50 násobné zvýšení proudu, i když v definované špičce, je také dost. Ale zeptám se povolanějších, zdá je toto opto relé v něčem lepší, než MOZ Micro od Weidmullera.
|
|
|
Zaznamenáno
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 26.07.2016, 19:23 » |
|
Ano, chápu, kdy projde jedna perioda při kmitočtu 50 Hz. Ale nemusí to být sinusový proud, proto je tam ta hodnota I2t
....pokud se to často neopakuje,..... to je hezká poznámka, non-repetitive peak forward surge current, neopakovatelný špičkový propustný proud. Taková formulace se používala na příklad u tyristoru a znamenala nenávratný stav.
Pokusím se to uvést na pravou míru. Non-repetitive peak forward surge current - je (bohužel nesprávně) v češtině uváděn jako neopakovatelný, ve skutečnosti ovšem neopakující se pulsní proud. Může se opakovat až poté, co SSR (tyristor) vychladne zpět na výchozí klidovou teplotu. Pokud vím, platilo to u tyristorů vždy. Je dána vrcholová hodnota pulsu (I P) a doba trvání (20 ms). Pak jsou tam uvedeny - trvalý proud - a přetěžovací efektivní proud při době trvání 1 s. Hodnota I 2t je tam uvedena pro jištění. Mimochodem, typ 5A a 5,5A se liší nejen jmenovitým proudem, ale především přetižitelnost í.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #10 kdy: 27.07.2016, 00:32 » |
|
P.S. Ještě k tomu I2t resp. přesněji integrálu I2dt. Pulsní proud o vrcholové hodnotě IP = 250 A (dle katalogu mezní neopakovatelný resp. neopakující se proud) o době trvání 20 ms vytvoří I2t = 1250 A2s pokud se bude jednat o obdélníkový puls I2t = 625 A2s pokud se bude jednat o sinusový puls (resp. dvě půlperiody) a dle katalogu předepsané předjištění má I2t = 340 A2s - i z toho je tedy zřejmé, že se zde nejedná o parametr definující mezní přetěžovací puls, ale o jištění s bezpečnostní rezervou. (stále hovořím o tom 5,5 A typu).
|
|
|
Zaznamenáno
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|