Jaké používáte součinitele náročnosti nebo soudobosti?
Zdeněk Molnár:
Jednou z důležitých činností při návrhu dimenzování rozvodů je stanovení součinitelů náročnosti (pro průmyslové provozovny) nebo soudobosti (pro budovy pro bydlení). Součinitele náročnosti pro průmyslové provozovny jsou uvedeny v ČSN 341610. Tato ČSN však pochází z roku 1963 a uvedené součinitele již podle mého názoru neodpovídají současnému stavu techniky (používání polovodičových měničů, NC strojů, nových technologií atd). V budovách pro bydlení se soudobost stanovuje podle ČSN 332130 z roku 1983 se změnou v roce 1994. Ani v tomto případě zde není zohledněno používání nových, energeticky náročných spotřebičů v domácnostech (klimatizace, myčky nádobí, sušičky prádla atd). Pro řadu oborů pak nejsou součinitele náročnosti stanoveny vůbec (školství, obchod, služby, zdravotnictví). Nevite, zda existují nějaké příručky, pomůcky nebo zahraniční normy, z nichž by bylo možné tyto důležité a aktuální údaje zjistit?
Jaroslav Hasala:
U některých provozů těžko najdete nějaké tabulkové koeficienty. Zde je nejjistější používat vlastní zkušenosti z podobných provozů.
Osobně to vždy zkouším nějak propočítat, ale nějaký univerzální návod na to nemám. Beru hlavně v úvahu nejméně příznivý stav. Také není od věci občas změřit odebíraný proud v různých provozech, pro kontrolu i pro další přehled. Určitou nápovědou je také spotřeba el. energie za nějaké období.
Je tu také možnost použití přednostních relé, některé problémy mohou být odstraněny poučením obsluhy.
Otakar Dosbaba:
Problém dnes je, že když se to vše propočítá na jistotu, tak je pomalu většinou i u malého objektu potřeba vlastní transformátor vn/nn, nebo ještě lépe vlastní malý atomový reaktůrek. :) Např. v mé kulturákové branži: V nově rekonstruované m objektu se sejde lepší ples s doprovodným programem. Všude světlo, scénické osvětlení jeviště, světelný park hudební skupiny, hledištní osvětlení, hospoda jede na plno, výkonná klimatizace jen sviští..., zátěž v každé fázi jiná, při značném množství mobilní techniky hudebních skupin jen velmi nepravděpodobn ě rovnoměrně rozdělená. A přívodní kabel do domu je ještě z dob 70.let AYKY 4Bx70. To se ale děje jen párkrát za rok. Jinak teče při většině akcí přívodním kabelem proud zhruba 3x20-50A. To je pak odhad součinitele náročnosti - na to aby byl člověk i režisérem. :) Tlak investora je pochopitelně na stanovení co nejmenšího hlavního jištění z důvodu nízkého paušálu a o výměně stávajícího přívodního vedení nechce zpravidla ani slyšet. Navíc je tu ve většině případů i problém s rezervami RZ. Jedinou metodou, jak se zde dopátrat maximálního příkonu je důkladné promyšlení těch nejnáročnějšíc h, avšak opravdu reálných konstelací. Stejně to vyjde o dost více, než povolí možnosti distributora el. energie.
Martin Šedivý:
Neodpovím přímo na otázku, ale ze zkušeností s bytovými domy se koeficienty pohybují cca: od 2 bytů 0,77, 5 bytů 0,56, 10 bytů 0,45, 20 bytů 0,38.... Také jsem ale nikde nenelezl přesné určení. Ono to asi také nejde vzhledem k různému vybavení bytů spotřebiči atd. Myslím, že by toto měl zohlednit projektant ze své zkušenosti a z podkladů investora.
Zdeněk Molnár:
Přiznám se že nechápu, proč bylo možné před desítkami let součinitele náročnosti stanovit a dnes je to problém. V době, kdy existují digitální elektroměry a počítače by přece mělo být relativně snadné pořídit dostatečně velký soubor měření v nejrůznějších provozovnách nebo objektech, tento soubor měření statisticky zpracovat a zpracované hodnoty zveřejnit - alespoň jako informaci nebo doporučení. Je-li dnes dimenzování rozvodů velmi podrobně řešeno v ČSN 332000-5-523 a v souvisejících normách, pak nevím, proč by tak důležitá data jako jsou součinitele náročnosti nebo soudobosti měla být jen odhadována podle zkušeností projektantů. Jsou přece i začínající projektanti bez praktických zkušeností nebo i zkušení projektanti, kteří určitý druh provozovny nebo objektu projektují poprvé a ti uvedené informace potřebují.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana