Víte, že koeficienty z 62305 nejsou pro jímače ESE pro výpočet rizika ničím podloženy?
Milan Kaucký:
Výpočet rizika dle vyhlášky číslo 268/2009 Sb. a jímače ESE
V časopise Elektroinstala tér vyšly články, ve kterých Velkoobchod Vysočina obhajoval použití aktivních jímačů NIMBUS. V reakci na tyto články a dotazy čtenářů zveřejnilo vedení subkomise Ochrana před bleskem při TNK 22 odbornou reakci na výše uvedené články. Rovněž já osobně se své praxi neustále setkávám s dotazy, jak je to s výpočtem rizika u alternativních hromosvodů, které mají fungovat na jiném principu než klasické pasivní jímací soustavy. Proto jsem se odborné stanovisko předsedy a místopředsedy subkomise rozhodl rozšířit podrobněji o souvislosti plynoucí přímo z vlastního výpočtu rizika.
Zdroj: zde...
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
Víte, že koeficienty z 62305 nejsou pro jímače ESE pro výpočet rizika ničím podloženy?
Milan Hudec:
To je ale chyba, že počítaná rizika neuvažují např. vliv sousedova aktiváku, takhle musí projektant dát d jedničky i psí boudu, kde by normálně vyšla čtyřka.
Jiří Schwarz:
Citace: Milan Hudec 19.01.2016, 10:18
... počítaná rizika neuvažují např. vliv sousedova aktiváku...
Tohle bohužel není vůbec sranda, neměl bych žádnou radost kdyby se v sousedství objevil aktivák, především při mé představě jak to možná funguje a jak to možná v jistých případech zafunguje úplně špatně!
Je nějaký vzoreček pro přepočet napětí na výšku jímače? Uzemněný jímač má dejme tomu fyzickou výšku 1m nad střechou a zasahuje nám do 10m nad okolní terén. O kolik by se tedy teoreticky fiktivně "pro vznik vodivého kanálu" zvětšila výška, kdybych jej odpojil od země a přivedl na něj potenciál 10kV proti zemi (s opačnou polaritou než má bleskový mrak nad jímačem)?
A jestli aktivák funguje tak, jak propagátoři tvrdí, jak daleko od sebe mohou být 2 aktiváky, aby se neovlivňovali? Řádově kilometr? Nebo je to málo?
novy2:
Citace: Jiří Schwarz 19.01.2016, 15:35
O kolik by se tedy teoreticky fiktivně "pro vznik vodivého kanálu" zvětšila výška, kdybych jej odpojil od země a přivedl na něj potenciál 10kV proti zemi (s opačnou polaritou než má bleskový mrak nad jímačem)?
Elektrická pevnosť suchého vzduchu pri zemi je asi 30 kV/cm. Pre 10 kV to vychádza 0,3 cm.
Predpokladajme, že počas búrky je vzduch zionizovaný, potom odhadom 1 cm. o:-)
Jiří Schwarz:
Já nevím jestli právě v tomto případě uvažovat elektrickou pevnost, tady jde o nějaké elektrické pole, které snad může ovlivnit bleskový výboj,...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana