Jaký zvolit proudový chránič pro moderní audio techniku?
Roman Reinisch:
Dovolím si dotaz na který sám neznám přesnou odpověď z mé krátké praxe, protože jsem se s ničím podobným doposud nesetkal a ani o tom zatím neslyšel. Sám zatím takovou instalaci neprovádím, ale přišlo mi to jako hodně zásadní takovou věc řešit před samotným provedením instalace v rámci projektu.
Používá se proudový chránič a je to vůbec vhodné u koncertních sálů, pódií kam hudební skupiny připojují současnou audio techniku? Litera normy pro zásuvkové obvody je zřejmá. Ale jak je to v reálu? Nepředstavují moderní elektronické nástroje a technika problém pro okruh s chráničem? A nebavme se teď o projektu. Ledničku každý raději taky připojíme do zásuvky bez chrániče.
Jiří Schwarz:
Možná byste trochu nasměroval odpovědi kdybyste naznačil jako "kdo" se ptáte...
Proudový chránič mě nějaký přínos pro bezpečný provoz elektrických zařízení a spotřebičů, takže debata o jeho osazení o nových rozvodů je poněkud hloupá.
Není žádnou vyjímkou, že kapely mají svůj "rozvaděč", kde je proudový chránič, jističe a vše důsledně v TN-C-S.
K tomu mají různé přívodní kabely, aby se mohli připojit na různých místech. I když se připojují na síť TN-C, dál mají vše v "S", čímž kromě bezpečnosti eliminují i možnost toku nějakých vyrovnávacích proudů (zbytky pracovních proudů PEN vodiče pokud si hledají cesty po stínění aparatury dokážou pořádně potrápit)
To je zásada, kterou je vhodné použít i "doma" - všechnu audio/video techniku, která je nějak galvanicky propojena, napájet z jednoho okruhu v "S", ideálně z jednoho zásuvkového vývodu.
Roman Reinisch:
Ptám se z vlastního zájmu, žádná záludnost za tím není. Vím, že vše vyřeší projektant v PD, ale bude to vždy ku prospěchu věci kdy u pódia bude osazení všech zásuvek proudovým chráničem? Neznám tak dokonale současnou audio techniku a nevím jak se chová který nástroj a další podpůrná technika. Nechci si doma budovat vlastní nahrávací studio. Zajímá mě to spíše z hlediska praxe.
František Šohajda:
Pokud chcete "bezpečnou" instalaci, jsou ještě jiné způsoby jak to provést.
Chránič má také své problémy při provozu.
Co tak třeba izolované trafo a podobně, když už chcete více bezpečnosti.
Pavel Horský:
Zrovna pro hudební aparatury je nutné osazení proudového chrániče s reziduálním vyp. proudem nepřekračjící 30mA.
Za svoji krátkou hudební kariéru jsem měl tu možnost 2x vidět kroutícího se muzikanta a popálené ruce od strun. A mohu jen potvrdit, že jim to milé vůbec nebylo. Kamarád baskytarista měl na ruce i vypálenou strunu.
Hudební aparatury nemají ani v součtu takové unikající proudy, aby během produkce chránič samovolně vybavoval. A pokud vybavuje, je chyba v aparatuře nebo prodlužovacích kabelech. Ale to je už věc jiná. Na tyto věci by měla být vystavována samostatná pravidelná revize.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana