Co si počít pokud je ekvipotencionální svorkovnice daleko od svodiče?
Savy:
Chlapi, potřebuju konzultaci než udělám nějakou blbost.
Dostal jsem za ukol zapojit HR v RD a připojit svodič přepětí od Hageru SPBT12-280.
Problém je v tom že vzdálenost 0,5 m nemůžu dodržet.
Firma která dělal rozvody umístila ekvipot. svorku skoro 3 m daleko od rozvaděče. Když jsem ji zapojoval poprvé tak jsem měl svorku přímo v rozvaděči. Byl by někdo ochoten poradit co mám dělat? Ať čtu jak čtu tak se ochrana vždy připojuje na PE a ekvipot. svorku do danných vzdáleností. A nebo to blbě chápu?
Zdeněk Suchomel:
Doporučená vzdálenost 0,5 m se týká části obvodu, který je paralelně k ostatní instalaci. Podrobně je to popsáno v Aplikační příručce přepěťových ochran OEZ, kterou najdete na: http://www.oez.cz/file/279/download/
Nemusíte tedy uvažovat HOP, která je kdesi, ale PEN/PE svorku v daném rozvaděči. Technicky jde o to, že touto paralelní cestou teče bleskový proud a ten způsobí úbytek na vodičích. Díky tomu, že je to paralelně, je tímto úbytkem napětí zatížena další instalace. Proto to omezení délky na 1 m (doporučeno 0,5 m) a omezení průřezu vodičů na minimálně 16 mm2 Cu.
Jiří Schwarz:
To, co píše pan Suchomel, je hezké a zasloužilo by to dodat jednu maličkost - fyzika je jen jedna a tak podobné zásady nejsou závislé na výrobci SPD a je správné je aplikovat obecně.
Je smutné kolik lidí vyhodí peníze za ochranu, jejíž funkci "zabije" nesprávnou montáží.
Abych nemusel zakládat nové vlákno dovolím si doplňující dotaz:
výrobce vyrobí rozvaděč, na vstup dá SPD 1+2, není to typicky pro domácnost. Vyrobí jich celou sérii. Protože neví jaký tam bude přívod, jaké jištění, tak vloží jištění do přívodu k SPD.
Co to udělá s SPD, jak moc degraduje stupeň 1 a jak moc stupeň 2 když se před SPD použije běžný modulární jistič B25/3 ?
Zdeněk Suchomel:
Je to strašně obecná otázka, ale pokusím se odpovědět.
V jističi je cívka, která při zkratu "vykopne" mechanismus a kontakty se rozpojí (není potřeba popisovat další děje). Bleskový proud se chová jako zkrat, tedy rychlý nárůst proudu. Otázka je, jestli energie bleskového proudu bude dost velká na to, aby spustila vypínací mechanismus nebo ne.
Pokud jistič vybaví a je v té paralelní větvi s přepěťovou ochranou, pak přestane být celá instalace chráněna proti dalším úderům.
Pokud je jistič zapojen jako hlavní vypínač rozvaděče, tak se to odpojí celé. Což sice zaručí ochranu, ale nastane výpadek.
Nicméně ten první úder přepěťová ochrana svede v každém případě, protože jističe nejsou dostatečně rychlé na to, aby tak rychlý děj stihly přerušit.
Když to vezmu z opačného pohledu a to jaké je předepsáno jištění pro SPD. Pro SPD od OEZ typu 1, typu 1+2 a typu 2 je předepsána k předjištění pojistka. Je to právě z důvodu, že je schopná omezit prošlou energii lépe než jistič, a ochránit tak SPD před zničením. Když kouknete po katalozích konkurence, tak tam jsou většinou pojistky.
Tady k určité degradaci dochází. Když použijete pojistku o příliš malé hodnotě In, tak rozpojí obvod dříve než stihne veškerá energie projít přepěťovou ochranou.
Docela dobré řešení je například u rodinných domů, kde jsou pojistky před elektroměrem umístěny na hranici pozemku a jsou přitom dostatečně "malé" aby vyhověly podmínce pro předjištění SPD. Pokud dojde k úderu do hromosvodu, tak i případné přetavení pojistek nemá na funkci SPD vliv. Slouží pouze pro ochranu SPD proti zničení následným zkratovým proudem zdroje (trafa).
Bylo tady nedávno vlákno, kde pan Hájek připustil i použití jističů. To je teoreticky možné, ale je k tomu nutné znát dost podrobně konkrétní parametry daného obvodu, což u takového rozvaděče naslepo stejně vědět nebudete. Za OEZ mohu říct, že my předjištění T1 a T2 jističem z důvodu zajištění maximální bezpečnosti neumožňujeme.
IM:
Citace: Jiří Schwarz 05.11.2015, 08:04
Je smutné kolik lidí vyhodí peníze za ochranu, jejíž funkci "zabije" nesprávnou montáží.
Včera jsem viděl Dehnventil v rozvaděči, připojený pouze na fázové vodiče, bez uzemnění. Tady problém se vzdáleností neměli. :'(
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana