Je postup v příloze "A" v ČSN 33 1600 ed.2 správně?
Žvak Petr:
V postupu je v bodě "Lze uložit měřený spotřebič izolovaně?" je v pravé části v případě "NE"možnost měření jen náhradní metodou. V levé části v případě "NE" i měření rozdílovou metodou.
Nevíte někdo proč?
Jiří Schwarz:
To bychom se měli ptát "autorů"... :D
Protože tím tak trochu "popírají na jedné straně to, co napsali na druhé"
Pokud nelze spotřebič uložit izolovaně, zpravidla proto, že je přišroubovaný k nějaké konstrukci.... A pak už to není přenosný spotřebič, který se reviduje podle uvedené normy.
Podle mě spotřebič, který nejde umístit izolovaně, vyžaduje více než správné přepnutí MP a odečtení nějaké hodnoty na displeji.
Ono u těch spotřebičů, které jsou nějak spojeny "na zem" vzniká zpravidla nějaká "zemní smyčka", kterou tečou nějaké bludné vyrovnávací proudy a pokud je ten proud větší než 10mA, už by se to mělo řešit podle "5-54-ky", která v takovém případě požaduje ochranný vodič 10mm2
Rozmahel Vladimír:
Může to mít širší souvislosti.
Obyčejná přenosná stolní vrtačka může mít kovové hmoty v dotyku s podstavcem nebo zemí.
Stejně tak, při měření vrtačky ve tř.2, položené na ocelovém ponku - je třeba ji uložit izolovaně. Postačí např. pytlík od svačiny. 8)
Smysl toho izolovaného uložení při měření, je zabránit případným možným svodům, které zkreslí měření...
Jaroslav Hasala:
Dle mého názoru je jednodušší přímo použít rozdílovou metodu měření.
Radim Strycharski:
Citace: Žvak Petr 22.07.2015, 18:37
Nevíte někdo proč?
Je to chyba. Rozdílová metoda je právě v případech neizolovaného uložení vhodná, přičemž je lhostejno, jaký je izolační odpor. Naopak metoda náhradního unikajícího proudu se použít nesmí; uvedený graf je v přímém rozporu s čl. 6.8, který říká, že: " Měření náhradního unikajícího proudu se používá jako jedna z alternativních metod jen v případě, že byl předtím s vyhovujícím výsledkem změřen izolační odpor".
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana