Kdy se u motoru jedná o lehký a těžký rozběh?
L. Vaněk:
Vážený pane Kurko,
omlouvám se za uvedené nepravdy, tedy alespoň za některé. Souhlasím s Vámi, že na dobu rozběhu má vliv průřez a délka přívodu, k tomu si ani si nepotřebuji v praxi zkoušet navržené pokusy, to jsou známé věci.
Jen se domnívám, že dimenzování přívodu by mělo být takové, aby nedocházelo k velkému úbytku napětí, a prodloužení doby rozběhu z toho důvodu bylo minimální. Při rozběhu bude zvětšený úbytek napětí na vedení vždy, a jeho vliv musí být zahrnut do času rozběhu.
Příklady, které se vám tolik nelíbí jsou celkem jasné, tam se uvádí jen čas rozběhu a k němu přiřazená třída rozběhu, to nejsou moje výmysly, to je příklad ze Soukeníka, Kuldy a kol. a z materiálu ZČE v Plzni. Nikde se tam neuvádějí otáčky, jen čas rozběhu nebo potřebný moment, právě tak, jako u příspěvku p. Hlavatého.
Byl bych rád, kdybyste uvedl, co je za nepravdu na tom že rozběh v první části citace
je takový či onaký podle času rozběhu do jmenovitých otáček;
-v druhé části co je špatně na tom, že se motor s 980 ot. rozbíhá 15 s naprázdno, kdy uvádím, že musel mít možná 100 kW;
-v třetí - beru tedy podmíněně zpět průřez přívodu, ale to co to ostatní (četnost spuštění, druh zatížení - mám na mysli přerušované).
Doufám ale, že se shodneme na tom, že Vámi uvedený příklad s kotoučovou bruskou trochu kulhá. Nikdo nezpochybňuje, že se stejným kotoučem se na nižší otáčky rozběhne dřív, než na vyšší, ale u běžné malé nástrojové brusky ten rozdíl ani nepoznáte (hlavně proto, že dvouotáčkový motor má ovšem také při vyšších otáčkách větší výkon, než při nižších, takže se možná rozbíhá rychleji, než při nižších).
Protože trochu tápu v termínech, jaký je rozdíl mezi délkou a třídou rozběhu?
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana