Jak detekovat kontakt brusky s materiálem?

<< < (2/2)

Pavel Mužík_:
Už jsem se s podobným požadavkem také setkal, takže znám pozadí.  Myslím, že dobrou myšlenkou je akustická indikace. Museela by se ale provázat na konstantní rychlost posuvu prusného kotouče (nebo pásu) do záběru a následné vyhodnocení v řídicí jednotce..... 

Petr M:
Málo informací. Chtělo by to doplnit...

K čemu bude informace využitá? Ovlivní nějak bezpečnost? Jak spolehlivá je potřeba indikace? Jak rychlá je potřeba indikace? Jaký obrobek to bude - přečnívá kotouč ze strany, nebo jen zepředu (pásinina) se zakrytím kotoučem? Jaká je tolerance průměru kotouče? Jak se děje přiblížení? Atd.

Martin Kurka:
Jo, to jsme dělali - 1998.
Srážení vtokových nálitků hrubováním u rotačních kulatých litinových bubnů, kde byl každý nálitek jinak dlouhý. Průměrně tato metoda zvýšila výrobní kapacitu brusky asi o 15-20% (podle kvality práce odlamovačů a vytloukačů vyjímajících bubny z pískové formy).

Musel se sledovat ne proud, ale příkon. Takže u  větších obrobků není problém.
I přes značnou setrvačnost motor záběr "vidí" přes příkon velmi citlivě.

Byla to bruska na kulato, 30kW na kotouč, 2,2kW rotace obrobku,  přísuv pinoly hydraulicky dvě rychlosti přepínané dotekem.
Byla tam v řízení pohybu ještě jedna finta ;),  ale to jsou už placené zkušenosti.

Hrbolky na grafu jsou dotyky s nálitkem. Malý nálitek (cca 0,4mm) zůstával a sjel se  třískovým obráběním v soustružnickém automatu.    

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana