Jaký použít přístroj pro vyhodnocení dostatečného sevření elekrického lisu?
Jan Bocek:
Citace: Jiří Dušátko 25.06.2015, 18:11
Podle čeho vypnout motory svírací čelisti lisu (ne hydraulické),
když je každý obrobek ze stejného materiálu ,ale jinak velký?
Motor točí v převodu trapézovými závity, které posunují čelist nahoru/dolu.
Původně řízeno časem.
Jde o remodeling staré ohýbačky, ale řešíme jen sevření.
Po přečtení širšího a hlavně odborného pohledu kolegy Martina Kurky, chci jen zdůraznit, že ono to nějak nejde udělat up grade pohonu svěru na lisu a brát to jako opravu. Tuto tendenci jsem již u lisu zažil vícekrát. Ale když si prostudujete normy Bezpečnost strojního zařízení pro lisy, tak pochopíte, že to začíná analýzou rizik a z toho teprve vyplyne technický návrh. Pak nasleduje projekt a realizace.
Z položené otázky se dalo nějak předpokládat, že všechny tyto záležitosti, které zde na elektrice byly mnohokráte probírány, že je znáte.
V podstatě jde o naplnění NV 378/2001 Sb. V praxi pak udělat odhad rizik podle ČSN ISO 12100 a 14121, EN 692 a dále již následuje technický návrh podle 60204 a 13849-1.
Většina lisů, s kterými jsem se setkal, jsou řešena tak ,jak je popisováno. To znamená má to polohovku a řízený hochlauf s plíživou rychlosti dojezdu. Ale to jsou již stroje novější koncepce.
U starých ohýbaček se to řešilo na příklad pomocí posuvných lišt pro koncáky, kdy první snižoval rychlost a druhý vypínal. Přesto jsem zažil občasné zaseknutí matic jak u ohýbaček, tak rovnaček, anebo i na stavění válců válcovací stolice.
Když se přešlo na DC řízené motory a později na FM, tak v této regulaci nastal podstatný zlom.
Přesto, že jsem upozornil na možné řešení elektronickým proudovým relém, tak po prostudování všech příspěvku bych to tak také neřešil. Bylo by to jen takové rychlé poruchářské řešení, ale do profi řešení by to mělo hodně daleko. A dnes není možné řešit to způsobem, jak se to řešilo před 30 léty. Když vytáhneme normy, které mají prefix BSZ - Bezpečnost strojního zařízení, tak pochopíme, že takové řešení můžeme dělat v soukromé stodole na svém stroji a to ještě nesmím být OSVČ. Bezpečnost a spolehlivost se nám postavila do cesty, která ovlivňuje mnohé technické řešení. Prostě dnes je k řešení úprav na strojním zařízení úplně jiný přístup. Prostě "retro" stroje je drahá záležitost a musí se udělat technicko ekonomický rozbor, zdá ano, anebo stroj dát do šrotu a koupit nový, anebo zajistit výrobu v kooperaci. Ono to jen zdánlivě nesouvisí s tématem.
Ještě malá poznámka. Pokud uděláme nějaké "retro" na stroji a stane se na něm úraz, tak se v prvé řadě prošetřuje, zdá je stroj, nebo není bezpečný. A někdy stačí málo, aby nebyl....
Kastner Lubomír:
Plně souhlasím s předešlými příspěvky. Bezpečnost a zásah do konstrukce stroje je kapitolou samostatnou a velmi vážnou. Ale pokud by se nainstalovala proudová ochrana motoru proti přetížení tak to dle mého názoru není zásah do konstrukce stroje. Uživatel se pouze bude snažit chránit elektromotor. Pokud tedy nebudou nainstalovaná žádná další čidla, snimače polohy, tlaku at již pevná nebo pohyblivá neměl by to být zásah do konstrukce stroje. V dnešní době se běžně dodávají elektromotory se snimači teploty a i další předpisy nařizují hlídání elektromotoru proti přetížení. Pokud tedy osadím napájecí cestu k elektromotoru "inteligentním" motorovým spouštěčem není to zásah do konstrukce. Osazením Frekvenčním měničem již ale podle mě již zásahem je, protože se zcela změní charakteristik a napájení, pohyb a práce stroje. Takže pokud do současné doby stroj byl v souladu s bezpečnostními předpisy a pokud jsou zpracovány pracovní postupy pro práci na stroji, vylepšená proudová ochrana motoru nebo monitorování napájení by bylo možné řešení. Monitorování a sledování je rozdílné od měnění či manipulace s napájecím napětí či frekvencí protože manipulací s napětím nebo frekvencí se mění provozní podmínky a charakteristik y stroje.
Martin Kurka:
Citace: Kastner Lubomír 26.06.2015, 19:50
Pokud tedy osadím napájecí cestu k elektromotoru "inteligentním" motorovým spouštěčem není to zásah do konstrukce.
I to je zásah do konstrukce stroje a hrubý zásah, nikdy nevíte, jestli smí být motor i při vypnutí galvanicky spojený se zátěží a nevíte, jestli před motorovým spouštěčem nemusí být původní stykač zajišťující bezpečné a bezpečnostní vypnutí stroje a galvanické oddělení motoru.
Dokonce i záměna původního stykače za jiný typ může být hrubý zásah do konstruované bezpečnosti stroje (například výměna stykače za typ bez nuceně vedených kontaktů na pomocných kontaktech).
Vřazením tepelné ochrany se může dramaticky změnit impedance smyčky viz nedávný problém kolegy Miroše s velkou impedancí tepelné ochrany dvoufázového servomotoru a nevypínajícím jištěním.
Uvedu příklady obecně známých motorů, kde musí být motor dokonale vypnut či odpojen: čerpadlo benzínu, pohon výtahu, vrátku , zvedáku aut, motor štěpkovače...
Kastner Lubomír:
Citace: Martin Kurka 26.06.2015, 21:35
nikdy nevíte, jestli smí být motor i při vypnutí galvanicky spojený se zátěží a nevíte, jestli před motorovým spouštěčem nemusí být původní stykač zajišťující bezpečné a bezpečnostní vypnutí stroje a galvanické oddělení motoru.
Uvedu příklady obecně známých motorů, kde musí být motor dokonale vypnut či odpojen: čerpadlo benzínu, pohon výtahu, vrátku , zvedáku aut, motor štěpkovače...
Vůbec nechápu vaši poznámku o galvanickém odpojení od napájení ve spojení s motorovým spouštěčem, a nejsou mi jasné ani další vaše poznámky. Tazatel s eptá na ohýbačku, nikoliv na čerpadlo benzínu, štěpkovač apod. To by jste se pak mohl ptát, zda jistič také galvanicky odpojí stroj. A pokud se nepletu, tak ochranu elektromotoru předpisuje několik předpisů a norem a motorový spouštěč je ochrana elektromotoru.
Jiří Buben:
Citace: Kastner Lubomír 27.06.2015, 09:49
Vůbec nechápu vaši poznámku o galvanickém odpojení od napájení ve spojení s motorovým spouštěčem, a nejsou mi jasné ani další vaše poznámky. Tazatel s eptá na ohýbačku, nikoliv na čerpadlo benzínu, štěpkovač apod. To by jste se pak mohl ptát, zda jistič také galvanicky odpojí stroj. A pokud se nepletu, tak ochranu elektromotoru předpisuje několik předpisů a norem a motorový spouštěč je ochrana elektromotoru.
Ale pan Kurka má naprostou pravdu a tématu se to týká.
Je totiž důležitá koordinace typu jednotlivých součástí spouštěče, stykače. Proto je zaveden pojem typ koordinace. Vše se točí okolo problematiky zkratu a toho zda po zkratu nemusí či musí být spouštěč funkční byť po nějaké opravě.
Více již následný výtah z katalogu Schneideru:
Koordinace typu 1
Koordinace typu 1 vyžaduje, aby v podmínkách zkratu stykač nebo spouštěč
nepředstavoval žádné nebezpečí pro osoby nebo zařízení. Poté nemusí být
schopen další činnosti bez opravy nebo výměny komponentů. U tohoto typu
koordinace je třeba zajistit kvalifikovanou údržbu.
Pořizovací náklady jsou zpravidla o něco nižší než u koordinace typu 2.
Koordinace typu 2
Koordinace typu 2 vyžaduje, aby v podmínkách zkratu stykač nebo spouštěč
nepřestavoval žádné nebezpečí pro osoby nebo zařízení. Poté musí být schopen
další činnosti. U jističů nesmí dojít ke změně pracovních charakteristik, lehké
svaření kontaktů stykačů je přípustné, pokud lze vhodným nástrojem odstranit;
v tomto případě musí výrobce stanovit pravidla údžby.
Nároky na údržbu jsou nižší, než u koordninace typu 1.
Koordinace typu 2 zvyšuje spolehlivost provozu.
Výběr
Žádná koordinace Značné riziko pro osoby a zařízení
Nepovoleno normami:
vvNF C 15-100 a IEC 60364-1, článek 133-1
(předpisy pro instalaci),
vvEN/IEC 60204-1, článek 7
(elektrická zařízení ve strojích),
vv IEC 60947-4-1, článek 8.2.5. (spouštěče).
Koordinace typu 1 Často používané řešení
bbPořizovací náklady jsou menší
bbVhodné tam, kde není spolehlivost provozu
zařízení prioritním požadavkem
bbPřed obnovením provozu po zkratu může být nutné
spouštěč motoru opravit
Vlastnosti:
vvpodstatná doba odstávky stroje,
vvpro zjištění stavu spouštěče, zajištění náhradních
dílů a opravu jsou potřební kvalifikovaní lidé.
Příklad: klimatizace v obchodních zařízeních
Koordinace typu 2 Zajišťuje větší spolehlivost provozu
Vlastnosti:
vvsnižuje dobu odstávek zařízení,
vvmalé požadavky na údržbu po zkratu.
Příklad: Eskalátory, výtahy.
Úplná koordinace ČSN
EN 60947-6-2
V tomto případě není po zkratu přípustné
jakékoliv poškození spouštěče, či změna jeho
parametrů. Je zaručena spolehlivost provozu.
Vlastnosti:
vvokamžité obnovení provozu,
vvnejsou potřebná žádná další opatření.
Příklady: odsávání kouře, protipožární čerpadla
Takže pokud u existujícího stroje dojde k výměně stykače, spouštěče za typ, který nemá shodné vlastnosti co se bezpečnostních požadavků týče, rapidně to mění charakteristik u daného obvodu z pohledu bezpečnosti.
Sice jsem se s inteligentními spouštěči neměl ještě tu čest setkat, ale například Tesys U od Schneideru jsou dle katalogu konstruovány tak, že galvanicky oddělují a odpínají v případě poruchy. Jenže nikdo z nás tu neví jak jsou řešeny či zda vůbec jsou řešeny bezpečnostní obvody a prvky tazatelova stroje. Takže jednoznačně říci dát tam to či ono a pojede to sice můžeme, ale není to příliš rozumné bez znalosti konkrétního stroje.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana