Jak revidovat oddělitelné přívody?

[Jirka Š. Svejkovský]

PE vodič u II.tř je pouze jako stínění!Hledisko funkčnosti!

V tom se nejspíš shodneme, taky na to tak hledím.

Ovšem pokud budu hnidopich, tak bych rád věděl, jak poznám, že ten zdroj je opravdu II třída.

[Jan Franěk]

Jestli je přívod oddělitelný a má standardní koncovky, ta je (omylem) použitelný i na připojení něčeho, kde na odporu PE vodiče záležet bude...

Ano, to je dobrá připomínka.  

měříme z hlediska bezpečnosti!

PE vodič u II.tř je pouze jako stínění!Hledisko funkčnosti!
u II. tř nesmí být na povrchu přístroje běžně dosažitelný tento PE.
To by pak nebyla třída II??
Rozhodující je II.Tř na těle zdroje!

Ano, o tomto jsem přeně psal. Stále je to o těch vyhodnocení rizik. O jaké jde zařízení? O jakém průřezu je ten kabel? Je tam 3x2,5 CYA, pak ke to hodně divné. Jde o kabel 0,5mmm s konektorem kam se těžko dostávám s měřícím hrotem? Asi chyba měření. Proto jsem psal o opakovaných měření. Sám jsem se mnohokrát setkal s tím, že 1-3 měření ukazují špatné, ale velmi rozdílné hodnoty. Pak si dám větší pozor na dotek s měřenou vodivou částí (viz špatně dostupné konektory, kryty od barvy a podobně) a najednou jsou hodnoty OK. Kolikrát jsem v zásuvkách naměřil hausnumera, protože malíř byl prasátko. Dokud jsme kolík neočistil, hodnoty vysoko překračovali bezpečné hodnoty.
Ještě bych upozornil na překalibrování měřících kabelů před každým podobným měřením, kde velmi záleží na malých hodnotách. Neříkám že je to váš případ, ale rozhodně by jste nebyl prvním koho to potrápilo. Takto jsem po jednom RT předělával 80ks spotřebičů. Přišel se podívat a pak se vrátil i se svým měřícím přístrojem. Nevěděl že může kabely kalibrovat a to byl RT "už" 3 měsíce   Nakonec jsme ty revize dotáhly spolu. Je to pár let a dnes je už skoro mazákem   Všichni se furt učíme.  

Zde jen můžeme RT nasměrovat a ostatní je stejně na něm.

[Radim Strycharski]

Ovšem pokud budu hnidopich, tak bych rád věděl, jak poznám, že ten zdroj je opravdu II třída.

Tak, že:
1. Nemá žádné přístupné vodivé části.
2. Má značku CE.
Výrobek tudíž musí být bezpečný, použitá izolace tedy musí být dvojitá nebo zesílená. Chybějící dvojitý čtvereček tedy nezbývá než vyhodnotit jako chybêjící označení skutečného stavu.

[Rozmahel Vladimír]

Zobrazený adapter je tř.1. Není od výrobce označen jako tř.2, automaticky tedy tř.1. Co je na tom nepochopitelné?
Má přívod 3 žilovým kabelem, Ro je neměřitelný. Naměří se ale proud ochranným vodičem, lze  měřit i dotykový proud.

[František Šohajda]

V tom se nejspíš shodneme, taky na to tak hledím.

Ovšem pokud budu hnidopich, tak bych rád věděl, jak poznám, že ten zdroj je opravdu II třída.

Máte tam SELF, tak je to lepší jak II.tř (teoreticky).....

[Jirka Š. Svejkovský]

měřit i dotykový proud.

Ten se měří proti vodivým částem nepřipojeným k ochrannému vodiči. Mohl byste mě to předvést, jak to děláte?

[Jan Franěk]

Mě zaujalo značení na zdroji. 

[Peter Lovacký]

Zrovna NTB zdroje jsou trochu specifické. Měkteré jsou jen L a N do zdroje a dál jen SELV do 20V, jiné jsou L, N a PE a výstup ten samý. Jen zde to PE funguje neplní úplně funkci ochrany (většina je ve tříděII),  ale spíš jako cesta pro úniky z filtru zdroje.

Jjj, presne na taký typ prívodu k NTB som myslel keď som sa pýtal:

A na ktorom mieste toho prívodu k notebooku meriate ten druhý koniec vodiča PE??

[Rozmahel Vladimír]

Ten se měří proti vodivým částem nepřipojeným k ochrannému vodiči. Mohl byste mě to předvést, jak to děláte?

Měření dotykového proudu je metoda. Lze ji použít kdykoliv.
Právě u spotřebičů, které nemají sekundár spojený s PE primáru, se dá naměřit dotykový proud na neživé části sekundáru.

[Jirka Š. Svejkovský]

Máte tam SELF, tak je to lepší jak II.tř (teoreticky).....

Není SELF jako SELV 

Měření dotykového proudu je metoda. Lze ji použít kdykoliv.

Nelze jí použít kdykoliv. U spotřebičů třídy II, které nemají žádné vodivé části přístupné dotyku tuto metodu použít nelze (kam píchnete měřící hrot?). Což je i případ napájecího zdroje u NTB.

Můžeme zkusit měření rozdílového proudu. To je ale jiná metoda pro spotřebiče, které nelze uložit izolovaně.

Pak ještě proud protékající ochranným vodičem.

Mě zaujalo značení na zdroji. 

Od toho by se dalo odpíchnout.

[Peter Lovacký]

U spotřebičů třídy II, které nemají žádné vodivé části přístupné dotyku tuto metodu použít nelze (kam píchnete měřící hrot?). Což je i případ napájecího zdroje u NTB.

V 1610 sa píše že hrot prikladáme na povrch izolácie meraného predmetu.....t iež mi to príde kus divné že je jedno kam konkrétne, a asi aj z toho vzniklo to ľudové obaľovanie do alobalu

Inak asi je to jediné miesto v normách kde sa píše o max. dovolenom prúde do človeka - 0,5mA

[Radim Strycharski]

Zobrazený adapter je tř.1. Není od výrobce označen jako tř.2, automaticky tedy tř.1. Co je na tom nepochopitelné?
Má přívod 3 žilovým kabelem, Ro je neměřitelný. Naměří se ale proud ochranným vodičem, lze  měřit i dotykový proud.

To, že na zařízení chybí značka podle tabulky 3 ČSN EN 61140 ed. 3, z něj nedělá automaticky zařízení nějaké třídy ochrany. Třída ochrany není daná nějakou chybějící značkou, ale konstrukcí zařízení. Zařízení třídy I musí být konstruováno podle čl. 7.3 ČSN EN 61140 ed. 3. Jestliže není, není to třída I. Jestliže je na 230 V, není to ani třída III. Nezbývá než to prohlásit za třídu II. Má to značku CE? Má. Je to tudíž bezpečné? Je. Může to tedy být třída ochrany II? Může. A protože jsme vyloučili třídu I a III, tak nejenom že může, ale i musí. Závada na zařízení nespočívá v tom, že není v provedení třídy ochrany II, ale že na něm chybí označení třídy ochrany II. Výrobků třídy ochrany II bez označení dvojitým čtverečkem je velké množství. Příkladem může sloužit zrovna ten odpojitelný přívod z tohoto vlákna.

Mě zaujalo značení na zdroji.  

Ano, to je důležité vodítko. Zdroj tedy žádnou ochrannou svorku nemá a připojený žlutozelený vodič není PE. Jediná potíž zůstává jenom tím, že je přívod odpojitelný a že není zaručeno, že bude použit jinde, kde už ve funkci vodiče PE být může.  

[Jirka Š. Svejkovský]

V 1610 sa píše že hrot prikladáme na povrch izolácie meraného predmetu.....t

ČSN 33 1610 je už deset let v normativním nebi.

V platné ČSN 33 1600 ed. 2 je už tento nesmysl opraven.

[Peter Lovacký]

V platné ČSN 33 1600 ed. 2 je už tento nesmysl opraven.

Celkom by ma zaujímalo prečo to našim kompetentným nevadí.... asi je to jedno...
V Česku vy teraz kvázi ako keby prikladáte na izoláciu plochu ktorú výrobku nepriamo konštrukčne určí výrobca, alebo nemeriate vôbec nič, no a my furt aspoň ten hrot...

Ťažko mne súdiť či nemerať v mnohých prípadov u vás vôbec nič je lepšie, jak je aspoň namátková kontrola hoci len hrotom čo ostala u nás...,  keď už teda tá metóda existuje a keď i tá izolácia starne, či časom prevádzkou chytí dajaké mikroprasklink y...

Zdroj tedy žádnou ochrannou svorku nemá a připojený žlutozelený vodič není PE.

Ani vtedy sa ten zž vodič nemá považovať za PE, keď je priamo spojený s PE  v EI cez kolík zásuvky?.... myslím dačo podobné jak nezapojený zž vodič v kábli ku svietidlu II.tr.

[Rozmahel Vladimír]

...kam píchnete měřící hrot?...

Vy by jste pořád jen píchal. 
Když už citujete normu, tak si přečtěte článek nad tím zveřejněným. Je tam psáno i o tom, jak se měří na spotřebiči tř.1, na částech, které nejsou spojeny s PE přívodu. Domnívám se, že je to typický příklad toho adapteru. Přívod 1NPE, na sekundáru neměřitelné PE.
Ještě je dobré si uvědomit, že měřící hrot případného MP má v sobě odpor 2kOhm, který nahrazuje lidské tělo. Mám pocit, že MP na spotřebiče nemáte?

To, že na zařízení chybí značka podle tabulky 3 ČSN EN 61140 ed. 3, z něj nedělá automaticky zařízení nějaké třídy ochrany...

Na obrázku zveřejněný napaječ NTB nemá značku tř.2. Není možno uvažovat tak, že výrobce to opomněl. V tomto napaječi běžně naměříte proud ochranným vodičem. Nemůže to tedy být tř.2.
Ano, existují i výrobci, kteří toto dělají jako tř.2, má to ale značku pro tř.2 a vidlici pro tř.2.

[Jirka Š. Svejkovský]

Vy by jste pořád jen píchal. 
Když už citujete normu, tak si přečtěte článek nad tím zveřejněným. Je tam psáno i o tom, jak se měří na spotřebiči tř.1, na částech, které nejsou spojeny s PE přívodu.

Tak já jsem si tu normu přečetl. Co vy?

Mám pocit, že MP na spotřebiče nemáte?

Občas bývá u příspěvku i příloha (i u tohoto je). A do jednoho (Odpověď #27) jsem vložil fotku MP i s měřením NTB zdroje.

[Rozmahel Vladimír]

Trochu to nechápu.
Konektor sekundáru je přece kovová hmota nespojená s PE?

[David Hruda]

Reviduji odpojitelny  privod k notebooku. Delka 1metr. Pri mereni ma vodic PE odpor 0,326 ohmu.Podle normy CSN 331600ed.2 ma mit  do 3metru 0,2 ohmu. Podle mne privod nevyhovuje,ale stalo se mi to i u noveho odpojitelneho privodu.Je nejaka rada?

Přátelé, přečtěte si, prosím, původní dotaz.
Tazatel nepíše, že měří ZDROJ, nýbrž odpojitelný přívod.
Snad se nemýlím (ostatně nestává se mi to často  ),  ale chápu to tak, že měří kabel s vidlicí na jednom a koncovkou na druhém konci o délce 1m.
Měří odpor vodiče PE.
Jak jsem psal výše, jednoduché měření, jen je potřeba mít správně nastavený měřící přístroj.
Pokud tomu tak je, musíme konstatovat, že je prostě vadný kabel. Tečka.
Nechápu plamennou diskuzi zde rozpoutanou, navíc zcela od věci.