Co je to kalibrace měřicího přístroje?
Aleš Dobrovolný:
Kalibrace měřidla v návaznosti na ověřené etalony stanoví nejistotu měřidla. To je jedna z mnoha nejistot typu B - tj. nejistot, které jsou stanoveny jinak, než statistickými metódami - to jsou nejistoty typu A.
Takže pro stanovení celové nejistoty typu B je třeba znát a zohlednit vliv nejistoty měřidla, vliv nejistoty způsobené změnou teploty, tlaku a vlhkosti, vliv nejistity od kolísání napájení atd. Odmocněným součtem čtverců hodnot těchto hodnot získáme clekovou nejistotu typu B.
Nejistotu typu A získáme opakovaným měřením hodnoty (například 3 měření, 10 měření) a výpočtem směrodatné odchylky sigma pro každý bod měření.
Celkovou nejistotu měření (pro nezávislé veličiny) získáme odmocněným součtem čtverců hodnot nejistoty A a B v každém bodě měření. Takto stanovená nejistoty je na hladině pravděpodobnos ti 0,95. Tj. v 5% případů, kdy rozhodneme, že měřená veličina se nachází uvnitř intervalu nejistoty, není toto tvrzení pravdivé.
Protože chceme výsledek co nejvíc pinklich, rozšíříme hladinu pravděpodobnos ti na 0,99 a to tak, že nejistotu vynásobíme x2. :o
Pokud by to někomu snad i nebylo jasné doporučuji sérii článků v Automa 2001 - 2002 nazvanou " Nejistoty v měření", která je k dohledání na internetu a podle mě je to skutečně skvělý návod, jak se v problematice vyhodnocení měření a stanovení nejistot orientovat. Dále potom metrologický zákon 505/1990.
Petr M:
Citace: Aleš Dobrovolný 14.04.2015, 13:31
Takto stanovená nejistoty je na hladině pravděpodobnos ti 0,95. Tj. v 5% případů, kdy rozhodneme, že měřená veličina se nachází uvnitř intervalu nejistoty, není toto tvrzení pravdivé.
Protože chceme výsledek co nejvíc pinklich, rozšíříme hladinu pravděpodobnos ti na 0,99 a to tak, že nejistotu vynásobíme x2. :o
Nechci do toho vrtat, ale geometrickým součtem A a B dostaneme hodnotu 1x sigma. to je jistota 68%, že je hodnota v uvedeným intervalu (norm) Pak se to rozšiřuje násobením nejistoty na požadovanou pravděpodobnos t...
Navíc u nejistot B není často jako pravděpodobnos tní funkce Gaussovka, takže tam se to ve výpočtu trochu liší (jsou tam nějaký koeficienty). Třeba zrovna kalibrovaný měřidlo má rovnoměrný rozložení uvnitř tolerance... ;)
Jinak to ale bylo skoro vyčerpávající.
Aleš Dobrovolný:
Petr M:
Mea culpa! jistě: 1x sigma 0,68, 2x sigma cca0,95 a 3x sigma 0,99.
S různými pravděpodobnos tními funkcemi je třeba počítat, já to jenom zjednodušil, protože, už tak je to složité jako mlátička. Zájemce o podrobnosti odkazuji na druhý díl povídání v Automě.
Dá se s tím dost "čarovat", důležité je, co vlastně chcete dokázat. No, prostě statistika.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana