Co je to kalibrace měřicího přístroje?

[Leoš Koupý]

Co je to kalibrace měřicího přístroje?
    Kalibrace je soubor činností, kterým se ověří, s jakou odchylkou od skutečné hodnoty přístroj měří příslušnou veličinu. Jde o prokázání, že pracovní měřidlo je včleněno do určitého, obecně uznávaného metrologického systému. S čím se hodnoty naměřené měřícím přístrojem srovnávají?

    Zdroj: zde...


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Co je to kalibrace měřicího přístroje?

   

[Marek Laube]

U tohoto tématu bych měl jeden dotaz: když budu mít jakýkoliv měřící přístroj zkalibrovaný, tak se již dál nemusím zajímat o chyby měření přístroje? Nebo stále musím nějak porovnávat hodnoty dle kalibrace s odchylkami chyb?

[František Šohajda]

Kalibrace není nastavení!
Kalibrační protokol má (nemá) nějaké změřené  chyby  MP....takže MP pak měří i s těmito chybami..

Chyba bude vždy, musí se pak počítat.....je dnoduše řečeno.

[Jiří Buben]

To: Laube

Kalibrací měřidla se ověřuje, zda měřící přístroj vyhovuje specifikaci výrobce. jinými slovy, zda se nejistota měření nachází v intervalu vymezeném výrobcem. Tím se prokáže také jistá metrologická návaznost na etalony. Takže při měření přístrojem s platnou kalibrací musíte s nejistotou měření stále počítat.
Pokud se při kalibraci zjistí, že přístroj vykazuje větší nejistotu měření než jakou udává výrobce, je třeba přístroj nechat znovu nastavit, popřípadě opravit.

[Petr M]

A i kdyby byla odchylka nulová, chyba bude vždycky - u ručkovýho úhel pohldu, u digitálu zaokrouhlování ... A pak se obvykle přidá i chyba metody (nesinusový proud bez TrueRMS, úbytek na ampérmetru/odběr voltmetru při pěření P nebo R, odpor vodičů při dvouvodičovým měření R, Z,...). Takže nikdy nevypadne jenom jedno číslo s přesnou hodnotou 

[Aleš Dobrovolný]

Kalibrace měřidla v návaznosti na ověřené etalony stanoví nejistotu měřidla. To je jedna z mnoha nejistot typu B - tj. nejistot, které jsou stanoveny jinak, než statistickými metódami - to jsou nejistoty typu A.
Takže pro stanovení celové nejistoty typu B je třeba znát a zohlednit vliv nejistoty měřidla, vliv nejistoty způsobené změnou teploty, tlaku a vlhkosti, vliv nejistity od kolísání napájení atd. Odmocněným součtem čtverců hodnot těchto hodnot získáme clekovou nejistotu typu B.
Nejistotu typu A získáme opakovaným měřením hodnoty (například 3 měření, 10 měření) a výpočtem směrodatné odchylky sigma pro každý bod měření.
Celkovou nejistotu měření (pro nezávislé veličiny) získáme odmocněným součtem čtverců hodnot nejistoty A a B v každém bodě měření. Takto stanovená nejistoty je na hladině pravděpodobnos ti 0,95. Tj. v 5% případů, kdy rozhodneme, že měřená veličina se nachází uvnitř intervalu nejistoty, není toto tvrzení pravdivé.
Protože chceme výsledek co nejvíc pinklich, rozšíříme hladinu pravděpodobnos ti na 0,99 a to tak, že nejistotu vynásobíme x2.   

Pokud by to někomu snad i nebylo jasné doporučuji sérii článků v Automa 2001 - 2002 nazvanou "Nejistoty v měření",  která je k dohledání na internetu a podle mě je to skutečně skvělý návod, jak se v problematice vyhodnocení měření a stanovení nejistot orientovat. Dále potom metrologický zákon 505/1990.

[Petr M]

Takto stanovená nejistoty je na hladině pravděpodobnos ti 0,95. Tj. v 5% případů, kdy rozhodneme, že měřená veličina se nachází uvnitř intervalu nejistoty, není toto tvrzení pravdivé.
Protože chceme výsledek co nejvíc pinklich, rozšíříme hladinu pravděpodobnos ti na 0,99 a to tak, že nejistotu vynásobíme x2.   

Nechci do toho vrtat, ale geometrickým součtem A a B dostaneme hodnotu 1x sigma. to je jistota 68%,  že je hodnota v uvedeným intervalu  Pak se to rozšiřuje násobením nejistoty na požadovanou pravděpodobnos t...

Navíc u nejistot B není často jako pravděpodobnos tní funkce Gaussovka, takže tam se to ve výpočtu trochu liší (jsou tam nějaký koeficienty). Třeba zrovna kalibrovaný měřidlo má rovnoměrný rozložení uvnitř tolerance... 

Jinak to ale bylo skoro vyčerpávající.

[Aleš Dobrovolný]

Petr M:
Mea culpa! jistě: 1x sigma 0,68, 2x sigma cca0,95 a 3x sigma 0,99.

S různými pravděpodobnos tními funkcemi je třeba počítat, já to jenom zjednodušil, protože, už tak je to složité jako mlátička. Zájemce o podrobnosti odkazuji na druhý díl povídání v Automě.

Dá se s tím dost "čarovat",  důležité je, co vlastně chcete dokázat. No, prostě statistika.