Lze aplikovat ČSN EN 13525 na štěpkovače pevně zabudované ve výrobních linkách?
Jiří Buben:
Setkávám se se štěpkovači, které jsou zabudované ve výrobních linkách. Jinými slovy jsou zabudované napevno ve výrobním objektu. Na tom není nic neobvyklého.
Ale protože jsem narazil na drtič s na můj vkus jednoduše konstruovaným obvodem nouzového zastavení a hlídání otevření krytu, začal jsem hledat normativní oporu pro svá tvrzení. Vzhledem k tomu, že se jedná o dost masivní rotující části uvnitř štěpkovače, které mají značnou setrvačnost, očekával bych u nového stroje blokování krytu ovládaným přes monitor nulových otáček a to i proto, že dva šrouby M16 mi nepřipadají vzhledem k době setrvačného pohybu nebezpečných částí stroje za takovou překážku, že bych se k pohybujícímu se rotoru dostával tak dlouho že by stačil zastavit. A také bych u bezpečnostních obvodů očekával větší kategorii bezpečnosti než 1, což vyvozuji ze způsobu zapojení. Není tam žádný bezpečnostní modul, což mě také zaráží.
No a při svém pátrání jsem narazil na ČSN EN 13525+A2, která řeší štěpkovače. Ale z předmětu normy je patrné, že je primárně určena jako norma typu C, tedy výrobková norma, pro štěpkovače pojízdné. No a v této normě je mimo jiné uvedeno, že bezpečnost vztahující se na řídící systémy musí vyhovovat kategorii 1.
Pokud lze tedy tuto normu aplikovat i na pevně zabudované štěpkovače, tak asi není co namítat, i když doba přístupu do nebezpečného prostoru se mi vzhledem k setrvačnosti doběhu nezdá.
Ale očekával bych spíše sofistikovaněj ší řešení bezpečnostních obvodů s vyšší kategorií bezpečnosti.
Rozhodně nehodlám nic předělávat. Za provedení si odpovídá výrobce, respektive konstruktér stroje. Ale zajímá mě, zda opravdu stačí u takového stroje použití prvků v bezpečnostních obvodech vyhovujícím požadavkům ČSN EN 60947-5-1 přílohy K, tedy použití osvědčených prvku s nuceným vedením kontaktů?
Martin Kurka:
Jelikož je kryt odnímatelný pouze nástrojem, pak stačí i volný doběh, kategorie zastavení 0 a tím pádem běžný hlavní vypínač, nebo jedničkový bezpečnostní obvod.
Předpokládá se totiž, že ten, kdo má v ruce nářadí musí vědět, že je to kryt stroje, a že pod krytem může být nebezpečí.
A protože je kryt pevný, odnímatelný pouze nástrojem, může výrobce stroje určit, že všechny nebezpečné jevy jsou pod pevnými kryty a stroj nemá zbytková rizika, je bezpečný. Asi jako odstředivý ventilátor s přírubovým motorem.
Zbývá vám zkontrolovat, zda nejde pod krytem prostrčit prst, nebo zda není pod krytem taková mezera, která by dovolila vymrštění předmětu z rotující části.
Pokud je to jen na 2 šrouby M16, mohou to zavírat ledabyle a kryt se časem deformuje.
Ovšem pokud je to kryt určený pro periodickou údržbu, kontroly či čištění a ne jen pro nahodilý servis, je to jiná káva, tam je třeba blokování na rozběh při otevřeném krytu, blokování na doběh apod. protože tam už nejde o četnost rizikové události nízkou, ale pravidelnou a počet ohrožených osob nebude jen 1 ale více a dokonce je tu možný přístup laiků.
Předmětová norma pro pojízdné štěpkovače se použít přímo nedá, mohou se použít při konstrukci z ní poznatky jako analogická již známá nebezpečí při určování rizik. Návody pro stanovení rizik doporučují určit i rizika z obdobných technologií a obdobných strojů.
Když to vezmete analogicky s mikrovlnkou, televizorem, frekvenčním měničem, tam je pod krytem životu nebezpečné vysoké napětí na kondenzátorech třeba i 10 minut po vypnutí. To už máte kryt odšroubovaný a dole sundaný 4x.
Ale výstražný nápis u šroubů krytu tam určitě od výrobce byl, na to je nějaká strojní norma. Myslím že je to tabulka a piktogram "nebezpečné rotující součásti". To by stálo za to zkontrolovat.
Ovšem pokud se nejedná o snímání krytu pro nahodilé opravy, ale pro periodické čištění, periodicky vyžadované prohlídky a tudíž opakovaný přístup, je to jiná káva.
Ve výpočtu rizik už nejde o nebezpečný děj zřídkavý, ale častý, sundání krytu ohrožuje více lidí najednou a je tu i možný přístu laiků. Takže riziko vyjde úplně jinak, je nutné blokování rozběhu při otevřeném krytu a blokování sejmutí krytu na doběh.
Jiří Buben:
Právě že jde o kryt, kterým se uzavírá vlastní rotor stěpkovače a slouží pro přístup k nožům hlavně kvůli jejich výměně a seřízení. To dle mých zkušeností probíhá jednou za 1 až 2 týdny, dle vytížení stroje.
Blokování na rozběh při otevřeném krytu na drtičích instalováno bývá standardně. Ale blokování na doběh už běžné není.
O výstražných tabulkách na stroji vím. Je to obdobné jako například u malých kompresorů. Tam je mimo jiné nalepen štítek upozorňující na automatický rozběh stroje.
Jan Bocek:
Podobný případ jsem řešil u rotačních pil na hydraulické hadice. Výrobce řešil odstranění krytu dvěma dlouhými šrouby M10 x 200mm. Jenže pily mají velkou setrvačnost a doběh je dlouhý. Listy mají průměr 600 mm. Výměna pil probíhá i 3 x týdně podle vytížení. Pily jsou velice ostré, mají hodně jemných zoubků a je to jako břitva.
Z analýzy rizik mi vyšlo nutné technické opatření. Na kryty interlocky s blokováním rozjezdu a se zámkem blokovaným na nulové otáčky. Navíc ještě dvojruční ovládání, ale to již nesouvisí s krytem listu pily. Navíc suport s listem vyjíždí nahoru proti hadici a tak se musel dodat další kryt s indukčním čidlem.
A to již vše do původní skříně nevešlo a musel se přidat rozvaděč. Prošlo to i auditem od Rockwella.
Jiří Buben:
U pil všeho druhu je takové řešení řekl bych vzhledem k nebezpečnosti stroje standardem. Zastavení bývá provedeno v kategorii 2 a to proto, že jsou kryty do prostorů pil blokovány elektromagneti ckými zámky, které jsou odemčeny až po dosažení nulových otáček. Takže monitor nulových otáček musí zůstat pod napětím. Navíc blokovací zámky jsou konstruovány tak, že odemykají při přivedení napětí na elektromagnet. To je z důvodu zamezení obejití bezpečnostního blokování vypnutím hlavního vypínače. Zkrátka není-li stroj pod napětím, zámek je zamčen.
A proto mi přijde trochu divné, že u pil je toto řešení standardem a u drtiče nikoliv. Ale zase na druhou stranu u pil nejsou kryty jištěny pevným přišroubováním, což u drtiče vzhledem k procesu který uvnitř stroje provádí je pochopitelné, neboť se tam vyskytují podstatně větší síly působící na kryt. Ty kryty jsou také vyrobeny z materiálu o síle 10 a 25 mm. Tedy alespoň u těch drtičů se kterými jsem přišel do styku. Záleží tam asi opravdu na posouzení doby přístupu a také na tom, že ten kdo tam leze za pomocí nástroje ví co dělá.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana