|
|
|
|
|
ACEOF ACES
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
Odpočet běží
|
|
« Odpověď #22 kdy: 08.02.2015, 15:39 » |
|
Soused má tří-generační rodinný dům - on s manželkou bydlí v druhém patře, babička v prvním a v suterénu (kde byl doposud pouze plynový kotel a pár světel) nyní zařizuje bydlení pro svoji dceru. S kolegou jsme mu tedy udělali přívod do suterénu ->> hlavní rozvaděč s elektroměrem a jističi (umístěný v prvním patře) tam nový jistič pro suterén 3×20A, dále v chráničce kabel CYKY 4×6mm dolů, v suterénu pak v nové RS proudový chránič a jištění příslušných nových okruhů. Podotýkám, že jsme v břeclavska a přechod ze staré sítě TT na TN se zde řešil cca před pětadvaceti lety stylem -> závěšák - HDS - CHRÁNIČ (velké bílé čtyřpólové hovádko) - elektroměr - jističe pro okruhy. Přípojka pro suterén tedy nešla udělat jinak než -> závěšák - HDS - CHRÁNIČ - elektroměr - jistič 3×20A - CYKY 4×6mm - chránič v RS suterénu - jističe okruhů. Na tom by až zase tak nic zvláštního nebylo. Všechno funguje tak jak má, suterén svítí a hraje bez problému, nový chránič též pracuje bez problémů. Zákazník mi ovšem cca po 14-ti dnech volal, že pokud zapne výkonnou karbinu (úhlovou brusku, chcete-li) s výkonem 2kW tak mu vybaví hlavní chránič před elektroměrem. Brusku zkoušel zapínat v garáži a v horním druhém patře (tedy dle jeho slov mimo přívod do suterénu). Chránič vybavil i při zapnutí vysavače, který má rovněž 2000W. Do telefonu mi uvedl skutečnost, že občasné vypadávání hlavního chrániče se stávalo i před zřízením nové přípojky do suterénu (byť tato s daným problémem dle mě nemá absolutně co společného) zhruba jednou z devíti zapnutí brusky. Incident s vysavačem se stal údajně nyní poprvé. Orientační měření Megmetem 500V v hlavním rozvaděči mezi nulovým a PE můstkem (samozřejmě při odpojených spotřebičích) neprokázalo nějaké propojení N a PE za chráničem déle v instalaci. Chápu, že ideální by byl Revex nebo něco podobného, ale za prvé ho bohužel nemám běžně k dispozici a za další ani nejsem revizní technik, takže do takového specializované ho měření se, pokud možno, nepouštím. Má otázka tedy zní - proč při zapnutí spotřebičů o výkonu zpravidla větších než 2kW vybavuje hlavní proudový chránič? Vím bezpečně jak funguje proudový chránič i ostatní prvky celé instalace, jen bohužel nemám praxi 15-20 let jako mnozí z vás a tudíž se stále "učím" a sbírám nové a nové zkušenosti z praxe. Jestli jsou správně zapojené všechny obvody, i v prvním a druhém patře, v garáži, aj?
|
klima se rychle mění a společnost, jak jí známe se začne hroutit, pokud lidé co nejdříve podstatně nesníží svou spotřebu
31.12.2020 - 10 let a 9 měsíců.
|
|
|
Vít Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #23 kdy: 08.02.2015, 17:30 » |
|
Šetři kroky a změř L-N a L-PE.
L-PE - změřím "smyčku" na domu L-N - změřím smyčku na síti OK, ale když jde do domu zelenožlutej drát z TT sítě , tak z tohodle měření pravděpodobně nepoznám jestli je to TN nebo TT. Pokud nebudu na nějakým šíleným konci sítě tak bude L-N do 1 Ohm (nejčastěji do 0,6Ohm). L-PE bude naopak, dle kvality uzemnění, úplně v jinejch číslech. Takže z toho moc moudřejší nebudu. Nebo jsi to myslel jinak?
|
Mírně pokročilý RT
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 08.02.2015, 17:40 » |
|
L-PE - změřím "smyčku" na domu L-N - změřím smyčku na síti OK, ale když jde do domu zelenožlutej drát z TT sítě , tak z tohodle měření pravděpodobně nepoznám jestli je to TN nebo TT. Pokud nebudu na nějakým šíleným konci sítě tak bude L-N do 1 Ohm (nejčastěji do 0,6Ohm). L-PE bude naopak, dle kvality uzemnění, úplně v jinejch číslech.
Takže z toho moc moudřejší nebudu. Nebo jsi to myslel jinak?
Když oba výsledky nejsou v relaci, L-PE je o hodně větší, tak máš budto velký přechoďák ve vodiči PE v TN, nebo jsi v TT. Ten zeleno/žlutý do domu nejde z žádný TT sítě, ale ze země Nicméně jsou situace, kdy máš baráček v TT, "ale jen do té doby", kdy HUP spojíš pomocí jiné ing. sítě s baráčkem souseda v TN, PEN je pak nahrazen nějakou trubkou atd., tam to skutečně nepoznáš bez rozpojování, samozřejmě se pohybuješ pořád v TT.
|
|
|
|
Vít Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #25 kdy: 08.02.2015, 17:57 » |
|
Asi si nerozumíme. Mám rozvodnou síť v T? - v našich opičích horách, ještě tak před 10-15ti léty bývala. Do domu mě vede přívod 4x (L1, L2, L3, N) v barevné kombinaci černá, hnědá, černá a zeleno/žlutá. V elektroměrovém rozvaděči, kterého součástí je i vývodová část s jisitiči a N a PE můstky, je vyveden ještě vodič PE z uzemnění objektu. Ze zaplombované části, kde je osazen chránič mě lezou dráty černá, hnědá, černá a modrá. Fáze na jisitče, N na můstek.
Před chráničem naměřím smyčku L-N řekněme 0,6Ohm. Na PE změřím "smyčku" 5Ohm.
Domeček samostatně. Do domu nevede žádný metalický vedení. Voda je v plastu. Plyn není. Tudíž se dá vyloučit propojení se sousedem.
Jak poznám, že síť je TN nebo TT? Já mylsím, že jinak než průzkumem sloupů ne.
|
Mírně pokročilý RT
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #26 kdy: 08.02.2015, 18:20 » |
|
Před chráničem naměřím smyčku L-N řekněme 0,6Ohm. Na PE změřím "smyčku" 5Ohm.
Jak poznám, že síť je TN nebo TT? Já mylsím, že jinak než průzkumem sloupů ne.
Pokud máš impedanci sítě 8x nižší, nežli impedanci ochranné smyčky, tak jsi velice pravděpodobně v TT.
|
|
|
|
|
|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Online
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #29 kdy: 08.02.2015, 19:47 » |
|
Pro mne bude asi prvním znamením, že se jedná o síť TT, chránič na vstupu do objektu. Těch jsem moc v sítích TN nepotkal. Normálně se v TT sítích nepohybuji, ale díky osvětě, především kolegů Milana Hudce a Jirky Schwarze, jsem něco málo přece jen pochytil. Přesto bych velmi tápal a pokud by měření neprokázalo o mnoho vyšší hodnoty PE, asi bych měl s určením sítě problém. Díky tomu že se ve svém okolí se sítěmi TT nepotkávám, bych hádal, že jde o problém na vodiči PEN. Když se ale podívám na přiložené schéma, mám problém s kabelem CKY 4Bx6mm, nejen kvůli tomu, že bych normálně vyžadoval plný počet vodičů, stejně jako v síti TN, ale možná především proto, že je využit jako N vodič, právě zeleno/žlutý. Sice to bude fungovat, ale dělá to celou instalaci velmi nepřehlednou a je to porušením několika článků norem. Úspora na těch 5m, je velmi směšná a v žádném případě ospravedlňujíc í.
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #30 kdy: 08.02.2015, 20:11 » |
|
Možná jsem měl napsat L-N(PEN), protože nevím jestli je to N nebo PEN.... Nevím, jestli to někdo nepropojil PE a N záměrně, nebo prostě okopíroval starý zapojení, který už nemusí být pravdou.
To je právě to oč tu běží, pokud máš síť TT tak není spojeno N a Uzemnění, v momentě, kdy to propojíš uděláš z toho TN. (Hodně zjednodušeno a za předpokladu, že je uzel napájecí sítě spojen se zemí, pokud není, tak z toho uděláš v podstatě IT při nespojení a TN paskvil při spojení). A jestli to někdo vyrobil úmyslně nebo z blbosti na věci moc nemění......
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
Jaroslav Hasala
OSVČ
Offline
Znojmo (JM)
|
|
« Odpověď #31 kdy: 09.02.2015, 06:44 » |
|
Jak už jsem psal, v síti TT není žádní část sítě přímo spojená s uzemněním, připojení objektu je tedy L1, L2, L3, N. V elektroměrovém rozvaděči je prvním prvkem proudový chránič, u hodně starých instalací i napěťový chránič. Celkem bezpečně lze rozeznat sítě TT právě podle měření impedance L - PE. Uzemnění bývá obvykle dost mizerné, jak jsem psal, typicky je to jedna zemnící tyč, naměřené hodnoty bývají klidně i 50 Ohm. Pro funkčnost proudového chrániče ovšem tyto hodnoty stačí. V současnosti je naprostá většina distribučních sítí TN-C, téměř všude byly sítě nějakým způsobem rekostruovány. Snad jen někde na nějakých zapadlých vesničkách. Obecně se dá říci, že pokud jsou v místě použité betonové sloupy, pravděpodobně už jde ze strany distributora o síť TN-C. Nebyl bych si jistý jen v místech, kde jsou stále ještě použité dřevěné sloupy. Relevantní informarce o sítích by měl mít distributor.
Další věcí je to, že i když byly rekonstruované sítě ze strany distributora, zapojení elektroměrovýc h rozvaděčů a další instalace mnohdy zůstalo původní, tedy pro sítě TT.
|
elektromontážn í firma, revizní technik E2/A specializace : domovní a bytové instalace, průmyslové instalace, hromosvody. tel. : 603 355 919 email : jarda@hasala.cz
|
|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #32 kdy: 09.02.2015, 07:17 » |
|
Jak už jsem psal, v síti TT není žádní část sítě přímo spojená s uzemněním, připojení objektu je tedy L1, L2, L3, N.
Jen dodávám: Na straně spotřeby. Na straně zdroje je přizemněn uzel sítě.
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #33 kdy: 09.02.2015, 07:22 » |
|
Pro mne bude asi prvním znamením, že se jedná o síť TT, chránič na vstupu do objektu. Těch jsem moc v sítích TN nepotkal. Normálně se v TT sítích nepohybuji, ale díky osvětě, především kolegů Milana Hudce a Jirky Schwarze, jsem něco málo přece jen pochytil. Přesto bych velmi tápal a pokud by měření neprokázalo o mnoho vyšší hodnoty PE, asi bych měl s určením sítě problém. Díky tomu že se ve svém okolí se sítěmi TT nepotkávám, bych hádal, že jde o problém na vodiči PEN. Když se ale podívám na přiložené schéma, mám problém s kabelem CKY 4Bx6mm, nejen kvůli tomu, že bych normálně vyžadoval plný počet vodičů, stejně jako v síti TN, ale možná především proto, že je využit jako N vodič, právě zeleno/žlutý. Sice to bude fungovat, ale dělá to celou instalaci velmi nepřehlednou a je to porušením několika článků norem. Úspora na těch 5m, je velmi směšná a v žádném případě ospravedlňujíc í.
V síti TT žádný PEN vodič není. To je problém této instalace (byl), že jej (něco v tom smyslu) tam někdo vyrobil....
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
|
Radim Strycharski
Offline
|
|
« Odpověď #35 kdy: 09.02.2015, 08:35 » |
|
Mimochodem jak bezpečně poznám, že síť je TT nebo TN. Jedině snad, že si projdu nejbližší skříně a sloupy a mrknu jestli je PEN uzemňovanej. Nic jinýho mě nenapadá.
Řekl bych, že jediná správná cesta je administrativn ě-formální přístup. V prvé řadě se má vycházet z dokumentace skutečného provedení. Z té má být zřejmé, o jakou síť jde. Proto jsou sítě formálně dány už od zdroje, nezávisle na tom, kdo kterou část zrovna provozuje. Z měření nelze s jistotou nic usuzovat. Pokud vezmeme v úvahu chyby měření a všechny další vlivy (např. možnost extrémně nízkého odporu uzemnění v síti TT) tak v některých případech z měření nelze zjistit, o jakou síť jde. Např. v pravověrné síti TN-S (tj. pětivodič už od trafa) bude někde přerušen vodič PE a já to mohu podle měření chybně vyhodnotit jako síť TT. V podstatě to všichni každý den děláme špatně. Chodíme po barácích ve městě a jenom si myslíme, že se nacházíme v TN-C-S. Jistotu ale nemáme žádnou, protože jsme žádnou dokumentaci od provozovatele distribuční soustavy neviděli. Takže kdybych náhodou někdy zabrousil na Moravě do "asi sítě" TT, neváhal bych oslovit EON.
|
|
|
|