Čím mohou odcházet LED žárovky?

<< < (2/2)

Jiří Schwarz:
Jsou všechna světla na stejné okruhu?
Severní strana, jižní strana?
Napětí v síti je "průměr" nebo na horní hraně?

Jakýkoliv názor na důvod problému musí být podložen nějakými informacemi.

Jan Dovrtěl:
 (poklona)  tohle téma by mě taky zajímalo, prodáváme LED světla a u nějakých zákazníků nám ty světla odchází častěji než u jiných. Ve většině případů se jedná o přepálené SMD LED na PCB talířích. Takže nás napadlo, jestli na primáru nedochází k nějakému rušení či špičkám, které prostě nějakým způsobem projdou přes proudový zdroj až na ledku a tu prostě přeruší a spálí..

Martin Novák:
U zarovek venku jsem se setkal s vyznamnym snizenim zivotnosti vlivem prehrivani zarovek ve svitidlech. Dokonce jsem u jednoho zakaznika resil, ze zarovky ve sloupcich kolem chodniku odchazeli jedna po druhe v mesicnim intervalu.  Navedl mne az fakt, ze zarovky odchazeli zejmena v lete. Uvnitr ve svitidle jsem pak za letniho poledne vlivem slunce nameril pres 70 stupnu. A to melo zrejme neblahy vliv na zivotnost elektroniky. Obdobny problem casto nastava ve svitidlech puvodne urcenych pro klasicke zarovky. Nektere LED zarovky vyssich vykonu topi pomalu stejne jako jejich klasicky ekvivalent a pritom jejich tepelna odolnost je znacne nizsi.  Nebude i tady stejny problem??

Jiří Schwarz:
Je třeba zkoumat všechny okolnosti

LED bez složité elektroniky, jen s předřadným kondenzátorem, ze "zajištěné sítě" svítila parádně, ale né moc dlouho, ono tam bylo moc vyšších harmonických, pro které ten kondenzátor měl menší impedanci pustil tam vyšší proud

Behemot:
Klasická žárovka je docela blbuvzdorná a v podstatě kvalitu určuje jen kvalita plynové náplně, směsi vlákna a jeho tloušťka.

LEDkovky jsou naprosto jinej obor, je to (téměř*) vždy zdroj a pak k tomu ty LEDky. LEDky samotné mají svou řadu vlastností a pro jejich ideální účinnost je přesně třeba vědět napětí a proud dle výrobce a to jim dát. Jinak se to podle VA charakteristik y chová jako dynamickej rezistor a svítí to v široké škále proudů a napětí, ale obvykle to pak skoro nesvítí, nebo naopak že svítí hodně, ale za cenu ohromných tepelných ztrát, násobeno počtem diod. A čím teplejší jsou, tím víc dochází k degradaci přechodu difuzí a k degradaci luminoforu.

Dál, LEDka má pořád nějaký napětí přechodu a obzvlášť pokud je jich v sérii hodně, tak toto napětí v součtu roste tak, že nemusí být dlouhou dobu dosaženo minima, kdy to vůbec všechno svítí. To se týká hlavně levných luder s impedančním zdrojem a pak toho, když se to někdo pokouší řídit triakovým regulátorem výkonu (co prostě usekává sinusovku).

Co se zdrojů týče, tak to je kapitola sama o sobě, od zmiňovaných impedančních bočníků přes všechny podoby spíňáků. Který samozřejmě musí být maličkatý, takže číňan rád vynechá všechno, co se vynechat dá, a obvykle se musí vměstnat někam do plastovýho spodku, kde se téměř nechladí. V některých typech svítidel prostě LEDkovky téměř nejsou k použití, protože se tam absolutně neuchladí, anebo jen po omezenej čas. Zatím beru přímo z jedné fabriky LEDkovky dlouhý, takovej ten kukuřičnej klas, a drží, však si číňan dává tříletou záruku, ale taky hřejí dost a někam bych je prostě nedal. Uzavřený koupelnový svítidlo IP44 je OK v koupelně, kde to nebude nikdy svítit víc jak dvě hodiny v kuse. Už není dobrý někam na chodbu do firmy/fabriky/obchodu, kde bude svítit 14-24 hodin denně v kuse.

No a pak samozřejmě tady máme kvůli ceně a dalším parametrům snahu cpát co nejvíc LEDkovek do série za sebe, protože větší napětí (účinnější zdroj a menší proud). Jenže pak je problém aby byly všechny LEDky určitě stejný (ohmův zákon) a když jedna shoří, nesvítí to vůbec. Ideální stav by byl všechny LEDky paralelně, ale to se v praxi potká maximálně u supervýkonných kusových LEDek (třeba pár wattovek vedle sebe).

*už byly viděny i kvalitní LEDkovky kde bylo natvrdku sto diod v sérii

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana