Lze měřit kompasem napětí?
nobodymuzzneznama:
Ano, s tím souhlasím. Pokud by tyto dvě věci byly stále stejné, tak při zvyšování napětí by kompas svoji ručičku přibližoval podle toho, jaké napětí bych na vodič přiložil - tedy podle množství proudu drátem protékajícím. Ale pokud si dobře ze školy vzpomínám, učili jsme se na měření, že abychom mohli něco změřit, musíme k tomu mít určité měřící přístroje, kde stupnice má nějaký číselník, nějaký rozsah, stupnici dělenou na určitý počet dílků podle toho, co a jak chci měřit. A také, že dělíme měřící postupy - na přímé, či nepřímé. Aspoň tak nějak si na to vzpomínám. Proto se ptám, zdali otázku - lze měřit kompasem napětí - lze brát z toho pohledu, že mi tedy kompas - změří - určité "napětí", anebo mi spíše - nadetekuje - určitou výchylku, kterou pak budu moci označit podle vzorečků hodnotou napětí, které na drát přivedu. Beru to podle terminologie, tedy - co pojmy znamenají. Pokud pak bych měl na kompasu určitou stupnici ve voltech, zajisté při správném a určitém měření dosáhnu toho, čeho dosáhnu i kalibrovaným a k tomuto účelu sestrojeným voltmetrem. Tedy, že mi kompas opravdu změří hodnotu napětí, kterou na ten drát přiložím. V.S.
P.S. Potom to už přece nebude kompas, ale čistě už jen voltmetr (a to ještě kalibrovaný na zcela jasně definovaný průměr drátu při určité vzdálenosti a při určité orientaci), leda bych nechal na kompasu dvě stupnice - světové strany a volty. Ale pak by to zase nebyl čistě kompas, ale hybrid - kompas a voltmetr. Jedná se mi prostě o to, že tvrzení - lze kompasem měřit napětí - není správné, protože kompas neměří volty, ale slouží ke zjišťování světových stran.
Jirka Š. Svejkovský:
Jak byste potom nazval ampermetr? Vždyť měří jenom úbytek napětí na známém odporu. A jak ohmmetr, který měří v podstatě zase jenom napětí. Stejnosměrný klešťový ampérmetr měří opět napětí na hallově sondě. Klešťový ohmmetr měří proud vyvolaný indukcí ve vodiči. Vlastně pardon, napětí na sekundáru měřícího trafa.
Úloha je podle mě čistě školní.
nobodymuzzneznama:
Za sebe myslím, že už jsem řekl dost. To, co jsem ani nechtěl příliš rozebírat. Rozhodně jsem zjistil, co měřím tzv. přímo - tedy určitou hodnotu proudu. A nepřímo - napětí, pokud bych to udělal tak, jak je třeba a kompas pak označil stupnicí od - do ve voltech. Vlastně bych mohl měřit i střídavé napětí, pokud bych označil v určitých stupních výchylku - tedy snad teoreticky. Z mé strany se moje poznatky na 80 procent vyčerpaly a to, co jsem chtěl zjistit, jsem zjistil. Ale myslím, že je asi zbytečné v tom pokračovat dál. Jedině kdyby někdo u pivka, v hospodě, to bych klidně mohl. (poklona) za pozornost. Přeji poklidné dny a hlavně čistou mysl a klidné ruce. To se v elektrice hodí. Zdraví V.S.
Jiří Schwarz:
Kompas reaguje na magnetické pole země a podle toho se střelka natočí.
Pokud vytvoříme magnetické pole jiné, výchylka se změní. Výchylka resp. její změna bude podle velikosti vytvořeného magnetického pole.
Protože magnetické pole je závislé na součinu počtu závitů a proudu, když navinete cívku s hodně závity slabým vodičem, bude na stejnou výchylku potřeba menší proud. To je důležité při měření napětí, aby proud odebíraný voltmetrem byl co nejmenší, aby měření co nejméně ovlivnilo chování měřeného obvodu.
Protože výchylka (změna výchylky) je dána poměrem 2 magnetických polí, bude stupnice silně nelineární.
Kdyby byl někde nějaký letní tábor, technicky zaměřený, to by byla zajímavá hračka na experimentován í. Pro seriozní práci je něco takového absolutně nevyužitelné.
Petr Liskar:
Citace: Jiří Schwarz 04.08.2014, 08:09
Kdyby byl někde nějaký letní tábor, technicky zaměřený, to by byla zajímavá hračka na experimentován í. Pro seriozní práci je něco takového absolutně nevyužitelné.
Takový tábor je a ne jeden...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana