Je mozne odbocit hlavny uzemn. vodic zo skusobnej svorky bleskozvodu?

[DMNK]

Neviem ci som to prehliadol, ale nikde som sa tu nedocital o tom, ktora norma a ktory clanok urcuje miesto napojenia PEN vodica na uzemnovaciu sustavu. Viete to niekto specifikovat? Nevidim v zasade rozdiel v mieste pripojenia PEN na uz. Sustavu. Ide v skutku o to, aby vsetku nezive casti a pen boli na jednom potenciali. Vtedy mozme hovorit o zaisteni bezpecnosti pri zavleceni napatia na nezivu cast. Problem vidim v spominanej situacii niekolkych zemnicov, ktore niesu navzajom prepojene. Ked sa dobre pamatam tak v norme sa uvadza spolocna uzemnovacia sustava. Vid.http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka

[Miroslav Revús]

Ak sa pýtate, či to musí byť pri vstupných dverách alebo pod oknom, tak je to jedno.
Norma 33 2000-5-54 špecifikuje iba spôsob pripojenia hlavnej uzemňovacej svorky k zemniču (čl. 542.3 a 542.4). Pripojenie musí byť vyhotovené pod úrovňou terénu (prípadne na úrovni terénu). Uzemnenie nesmie byť odbočené zo zvodu bleskozvodu nad úrovňou terénu.

[DMNK]

Ak sa pýtate, či to musí byť pri vstupných dverách alebo pod oknom, tak je to jedno.
Norma 33 2000-5-54 špecifikuje iba spôsob pripojenia hlavnej uzemňovacej svorky k zemniču (čl. 542.3 a 542.4). Pripojenie musí byť vyhotovené pod úrovňou terénu (prípadne na úrovni terénu). Uzemnenie nesmie byť odbočené zo zvodu bleskozvodu nad úrovňou terénu.

V popisanych clankoch uvadzanej normy sa mi nepodarilo najst deklarovane znenia. Pripojenie hl.uz svorky na uz sustavu je vyobrazene v prilohe B. V norme sa mi nepodarilo najst to, ze je zakazane pripojit hl. Uzemnenie v skusobnej svorke. Prosim o upresnenie resp. Presne citacie noriem.

[Milan Hudec]

Na to abych připojoval na potenciálu země nepotřebuji normu, postačí základy fyziky

[DMNK]

Na to abych připojoval na potenciálu země nepotřebuji normu, postačí základy fyziky

aj podla vas odbocenie zo skusobnej svorky nie je problem?

[Fuk Tomáš]

aj podla vas odbocenie zo skusobnej svorky nie je problem?

To skutečně není problém, nýbrž je to hovadina.
PEN se připojuje na zemnič,  ne kamkoli na hromosvod.

[Milan Hudec]

aj podla vas odbocenie zo skusobnej svorky nie je problem?

Pokud to z mé odpovědi nevyznělo jasně, tak ještě jednou, uzemňuje se na úrovni země.

[Tomas Kyselica]

Po dlhsom case sa vraciam k tejto teme, podarilo sa mi od kamarata pozicat pristroj PU 183 od Metra Blansko a aby som bleskozvodarom nekrivdil aspon v tom, co sa tyka hodnoty uzemnenia, tak na tom zemnici, z ktoreho je (teraz uz v zemi) odbocka na ekvipotencialu som nameral odpor 1.88 Ohmu, samostatne, odpojeny od ostatnych zvodov aj od ekvipotencialy, cize splna to normu aj ako spolocny nn zemnic + bleskozvod. Frekvencia merania je 128Hz, podla manualu k PU183. Hodnota na zvode aj na ekvipotenciale bola rovnaka, takze spoj v zemi je kvalitny. Po pripojeni ostatnych zvodov dosiahla hodnota odporu cca 0.88 Ohmu (prepojene cez strechu s ostatnymi zvodmi). Ked som nakoniec pripojil na ekvipotencialu aj PE, kurenie, vodovod, plyn a pod.,  tak som vyskusal premerat odpor a poskakoval medzi 0.3 az 0.5 (asi bludne prudy z elektrickej siete),  takze pri udere blesku by to nemalo byt take katastroficke, ze vacsina bleskoveho prudu pojde cez PE a skoro nic do zeme, myslim, ze su to velmi pekne hodnoty uzemnenia a bleskovy prud sa snad rozdeli tak, ze aspon 50% sa zvedie do zeme, co je ocakavany priebeh. Celkovy pocet tyci je 10, poda je v hlbke ilovita, pristroj mam este nejaku dobu pozicany, ak budem mat cas, mozem vyskusat premerat aj odpor pody. Hned sa mi lepsie spava

[Jan Hájek]

Hned sa mi lepsie spava

Hm, ale to jste měřil ohmický odpor, ale v případě zásahu bleskem bude hrát větší roli impedance jednotlivých cest, která je mimo jiné závislá na strmosti výboje.

[Tomas Kyselica]

Hm, ale to jste měřil ohmický odpor, ale v případě zásahu bleskem bude hrát větší roli impedance jednotlivých cest, která je mimo jiné závislá na strmosti výboje.

Cim inym to uz mam merat? To je certifikovany pristroj na meranie uzemnenia a verim tomu, ze hodnoty 10 ohm a 2 ohmy, ktore su v norme sa vztahuju prave na hodnoty namerane tymto alebo podobnym pristrojom. Nie je to rozhodne merane jednosmernym prudom, ale 128 Hz. Tieto hodnoty vysli dokonca vyssie ako pristrojom ktory to meral pri 820 Hz (ak uvazujem, ze odpor sa za ten cas nezmenil, co nie je celkom dobry usudok, ale inu moznost nemam),  tak dufam, ze pri este vacsich frekvenciach bude ten odpor este lepsi.

[Fuk Tomáš]

... tak dufam, ze pri este vacsich frekvenciach bude ten odpor este lepsi.

Doufat můžete jak chcete, ale bude to přesně naopak. Při vysokých frekvencích se začne projevovat vlastní indukčnost vodičů a skin efekt.

Jedno mi ale není jasné. V úvodu vlákna jste psal, že je vodič od ekvipotenciáln ího pospojování přiveden na zkušební svorku hromosvodu, teď zase že je spoj až v zemi. To mi nějak neladí dohromady.

[Tomas Kyselica]

lebo je to uz prerobene

[Tomas Kyselica]

Doufat můžete jak chcete, ale bude to přesně naopak. Při vysokých frekvencích se začne projevovat vlastní indukčnost vodičů a skin efekt.

Jedno mi ale není jasné. V úvodu vlákna jste psal, že je vodič od ekvipotenciáln ího pospojování přiveden na zkušební svorku hromosvodu, teď zase že je spoj až v zemi. To mi nějak neladí dohromady.

s tymi vodicmi asi uz nic nespravim, ze? pokial nestaci 8mm AlMgSi zvody a 10mm FeZn uzemnenie, tak nema vyznam ani robit bleskozvod
poda naopak znizuje impedanciu s rastucou frekvenciou, aspon tak som sa dozvedel tu: http://www.jmu.edu/cisr/journal/17.1/RD/takahashi.shtml
Inak o tom, ze je to prerobene som pisal uz davnejsie v diskusii - odbocka je uz v zemi a do pivnice je prevrtana diera cez stenu - vsetko 10mm FeZn gulatina

[Fuk Tomáš]

poda naopak znizuje impedanciu s rastucou frekvenciou, aspon tak som sa dozvedel tu: http://www.jmu.edu/cisr/journal/17.1/RD/takahashi.shtml

Ovšem velmi drobně, zatímco impedance vodičů roste dramaticky.

[Tomas Kyselica]

Ovšem velmi drobně, zatímco impedance vodičů roste dramaticky.

moze byt, ale to je vec, s ktoru sa vela toho urobit neda. Postriebrovat zvody nebudem, ani robit z hrubsieho drotu, a ohyby su len tam, kde je to nevyhnutne a maju co najvacsi polomer ohybu. Co viac sa este da robit?

[Fuk Tomáš]

Inak o tom, ze je to prerobene som pisal uz davnejsie v diskusii - odbocka je uz v zemi a do pivnice je prevrtana diera cez stenu - vsetko 10mm FeZn gulatina

Povídání o tom, že to máte předělané, jsem nějak nenašel - před rokem jste psal, že po nich chcete (skoro)obvodový zemnič - je nebo není?

moze byt, ale to je vec, s ktoru sa vela toho urobit neda. Postriebrovat zvody nebudem, ani robit z hrubsieho drotu, a ohyby su len tam, kde je to nevyhnutne a maju co najvacsi polomer ohybu. Co viac sa este da robit?

Dá se udělat třeba to, že se to napojení ekvipotenciáln ího vodiče udělá uprostřed na propoji mezi dvěma zemniči/svody. Případně se dá do toho místa natlouct ještě jedna zemnicí tyč. Ale třeba to už máte v pohodě - dokumentace skutečného provedení by leccos ukázala.

[Tomas Kyselica]

Povídání o tom, že to máte předělané, jsem nějak nenašel - před rokem jste psal, že po nich chcete (skoro)obvodový zemnič - je nebo není?
Dá se udělat třeba to, že se to napojení ekvipotenciáln ího vodiče udělá uprostřed na propoji mezi dvěma zemniči/svody. Případně se dá do toho místa natlouct ještě jedna zemnicí tyč. Ale třeba to už máte v pohodě - dokumentace skutečného provedení by leccos ukázala.

obvodovy zemnic nie je, ale ekvipotenciala uz nie je napojena na zvod bleskozvodu ale spoj je v zemi (2 svorky). V podstate tri nezavisle zvody, ako to je teraz urobene, odpovedaju norme, bol som prekvapeny, ale je to tak, aj to, ze iba jeden z nich je pripojeny na ekvipotencialu . V pripade potreby mozem dat referenciu odkial som cerpal tento zaver, je to z knihy od Ing. Meraveho, Elektrotechnic ka sposobilost pre elektrikarov, 2011.