S akými prístrojmi máte dobré skúsenosti pri meraní zemných odporov LPS?
Jedná sa o kliešťové prístroje, bez rozpájania zvodu.
Klešťový přístroj je výborná věc, hodí se na spoustu měření. Nedá se ovšem říci, že jeden měřák bude stačit na všechny možné situace. Pokud půjde o nové zemniče, které jsou základové nebo obvodové, s výhodou se použije jejich zapojení „do koule“ k ověření spojitosti vedení. Potom při měření mezi sledovanou a cizí zemí lze celkem přesně zjistit zemní odpor. Složitější je to u pravidelných revizí starších zařízení. Klešťák umí vybudit jen miniaturní proud a pro něj je každý trochu horší přechoďák značná překážka. Pokud tedy klešťák ukáže poměrně vysokou hodnotu, na kterou je třeba už upozornit v RZ, je dobré tohle měření konfrontovat ještě s jinou metodou, nejlépe s impedancí smyčky, která využívá pro měření vysoký proud. Jak známo, čím vyšší měřicí proud, tím větší přesnost. Není od věci změřit spojitost vedení (ne zemní odpor) proudem DC 200 mA, to může hodit taky jiný výsledek (a přesnější) než klešťák.
Hlavně neberte zřetel na propagaci výrobců, že se nemusí rozpojovat zkušební svorky. To je samozřejmě reklama, která má sloužit k lepšímu prodeji a je zaměřená na přirozenou lenost člověka. Pokud se prodejce zeptáte, jestli to platí i pro staré orezlé svorky, pravděpodobně odpoví „ano“ a vy v duchu zajásáte, protože rozpojování a spojování zrezlých svorek je opruz. Jenže právě takové svorky má největší smysl rozpojovat, protože právě ony způsobují velký přechodový odpor, který se pouhým rozpojením a spojením značně eliminuje. A některé svorky jdou jenom rozpojit, spojit už ne. U nich má rozpojování největší smysl, protože takové svorky v instalaci nemají co dělat
Autor
