|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #37 kdy: 28.06.2013, 13:42 » |
|
To víte - jaká otázka, taková odpověď.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #39 kdy: 29.06.2013, 06:13 » |
|
Protože nechce nikdo z kolegů prozradit p. Ratiborskému obsah citátu, který vložil kol. Fuk, tak to budu muset udělat já:
"Jsou na tomto světě některé věci, kapitáne Niobe, které se nikdy nezmění." (Matrix)
P.S. Na vedení je nejdůležitější nemít je dlouhé. (Zdenek Rajmont)
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #41 kdy: 29.06.2013, 10:31 » |
|
2,5 m vzduch, 5 m zdivo. Tolik u země. Nahoře si k tomu přičtěte ještě vzdálenost s vypočtenou dle 62305-3.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Offline
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #42 kdy: 29.06.2013, 12:05 » |
|
Osobně bych se vrátil zpět hned k první odpovědi na položenou otázku, kterou psal Jarda Hasala. Rozhodně jednodušší a z hlediska vyrovnání potenciálu, lepším řešením, je připravit pro vše stejný, základový zemnič. Pokud někde jsou zvláštní požadavky, může nastat případ, že je lepší mít oddělené obě soustavy od sebe. U běžného rodinného domu, je ale v naprosté většině případů, lepší varianta s jedním společným, základovým zemničem.
Pak se můžeme bavit o případech, kdy je tomu naopak.
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #44 kdy: 29.06.2013, 15:16 » |
|
Tobě se, Milane, zdají vzdálenosti, co jsem uvedl, nějak nadnesené? Věděl bych o důvodu, proč vzduchovou mezeru ještě zvětšit, cca na 4 m. Řešení s izolovaným hromosvodem totiž v uživateli vyvolá falešný pocit bezpečí (když už to tolik stálo, že), takže si bude klidně za bouřky courat kolem domu - a když se dostane mezi dům a oddálený svod, tak zmenší izolační mezeru. Rozpažené paže mají cca 1,5 m. ...dle vašich úvah by to znamenalo země spojovat...
Proto to taky norma doporučuje, že.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
Petr M
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #46 kdy: 29.06.2013, 22:27 » |
|
A ušetřené peníze vrazím do přepěťových ochran, je vymalováno a investor jásá.
Poučený investor opravdu jásá, protože má řešení na míru. Přirovnám to ke dveřím, na těch to snad pochopíte, když o elektrice nemáte páru. U zahradího domku na nářadí stačí jako dveře dva pantu po dvacce, visací zámek a OSB deska. Pořídíte do tisícovky a svůj účel splní. Nabídněte ty samý OSB dveře bance jako vchod na pobočku z ulice a vyhodí vás, protože to by pro zloděje byla otázka půl sekundy. Tam se zaplatí nejenom dveře za 100 000, ale i alarm za dalších 100 a poplatek za pult centralizované ochrany... A i to je někdy málo. Stejně tak s přepěťovkou. Nikdo vás nenutí si dávat ochranu za 20 litrů do kůlny, kde máte jenom rádio z tržnice za pětikilo. Ale asi by jste neobhájil, kdyby při ouřce odešly tři frekvenční měniče ze tří od čerpadel pitné vody pro vesnici s 90 domy a dodací lhůta náhradních byla týden při stotisícové ceně ochrany. Ani ta ochrana není na 100%, ale pokud ten výpadek bude místo jednou za dva roky třeba jednou za 30 let, je to mnohem lepší. A stejně jako u dveří vám dopředu nikdo neřekne, jestli na ně opravdu někdo půjde s páčidlem nebo ne. Ochrana před bleskem a přepětím není nařízená, povinný je jenom řešení ochrany v projektu a řešením může být klidně i absence ochran. Pokud naznáte, že hrozí škoda v řádu tisíců, nemají ochrany smysl a ani pak nepotřebujete oddělenou zem hromosvodu, protože tam je pořizovací cena svodů a jímačů vyšší, než chráněná hodnota. A pokud chci chránit něco s takovou hodnotou, že se vyplatí instalace hromosvodu, je lepší ochranu řešit komplexně. Jinak by to bylo jak při zateplování lepit na zdi 15cm polystyrenu a nechat při tom 50 let starý kastláče s vůlí 3mm kolem křídel a bez těsnění. Takže to shrnu do jedné věty: Investor by měl dostat nabídku řešení a na základě možné škody (na majetku, zdraví osob,...) rozhodnout, jestli mu stojí za to se chránit, nebo riskovat. Jak při sexu - kondom je dražší než přerušování, ale podstatně sníží riziko alimentů, který seou co do nákladů úplně jinde.
|
Jsem programátor jednočipů, zaměřený na automatizaci. Se zájmem o silnoproud od pěti let, maturitou elektro a papírama na to, abych mohl svůj výtvor legálně otestovat pod napětím do 1kV...
|
|
|
|
|
|
|
Jaroslav Ratiborský
Offline
|
|
« Odpověď #51 kdy: 01.07.2013, 10:22 » |
|
Můžete tedy uvést svoje řešení jak provést hromosvod na objektu s betonovým základem a stěnami z cihel, tj. naprostou klasikou a dodržet onu vzdálenost pěti metrů v zemi i oproti základům budovy a řekněme dva metry od stěn?
Tak se podívejte na objekty,které byly postaveny před vydáním výplodu ČSN EN 62305 a budete znát odpověď na svou otázku. P.S.Nemýlím-li se tak vydání prvního nesmyslu je z rok 2006. A objektů postavených do tohoto roku je více než dost.
|
|
|
|
|
|