Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #72 kdy: 31.03.2013, 20:51 » |
|
Tak tedy konečné hodnocní z mé strany je takové, že se vlastně nic nevyřešilo. Bohužel je to asi nevyřešitelné. Zkusím si něco z diskuze vzít, a nějak to vyřešit. Potom třeba i napíšu, jak jsem to nakonec vyřešil. ...Pokud tedy z vás nebudu mít strach ... Můj typ je, že po hranách objektu natáhnete neizolované jímací vedení, v rozích objektu ho spojíte přes zemní (edit: kontrolní) svorky na zemnič a pokud budete chtít spát lépe, umístíte svodiče přepětí do míst, kde vedení vstupují do objektu. Pak zkusíte něco dopočítat aby to vypadalo že výpočet proběhl jako první. Je to vlastně princip navrhovaného řešení pana Hájka. Lze zaplatit a bude dostatečně fungovat.
|
|
|
|
|
Wolfgang Marks II
Offline
lepší je, udělat aspoň něco, než se na to vykašlat
|
|
« Odpověď #74 kdy: 31.03.2013, 20:57 » |
|
Ale pánové, Vaše debata je pláč nad rozlitým mlékem. Utřete ho. Máte čím. Zas tak veliký problém to není, kromě peněz.Nadefinu jte si zóny LPZ, zjistíte, že s topnými kabely toho moc nenaděláte. Takže postupujte podle normy. Zajistěte jímači nebo zvednutým/oddáleným/izolovaným jímacím vedením, konstrukcí je dost, aby do kabelu přímo neprásklo, to je krajní meze problému, jestli nepřímo shoří fajn, zase tolik nestojí a pojišťovna to zaplatí. Pak nezapomeňte krytinu střechy a kabely dostat do systému vyrovnání potenciálů, k tomu slouží ekvipotenciáln í přípojnice a přepěťovky. V tomto případě budou ideální kombi svodiče typ1+2. A máte to vyřešené. Pokud investor nechce, nemusí, ale musí to písemně dosvědčit. Přeji hezký večer.
|
S úctou Wolfgang Marks
|
|
|
|
Wolfgang Marks II
Offline
lepší je, udělat aspoň něco, než se na to vykašlat
|
|
« Odpověď #75 kdy: 31.03.2013, 20:59 » |
|
Ale pánové, Vaše debata je pláč nad rozlitým mlékem. Utřete ho. Máte čím. Zas tak veliký problém to není, kromě peněz.Nadefinu jte si zóny LPZ, zjistíte, že s topnými kabely toho moc nenaděláte. Takže postupujte podle normy. Zajistěte jímači nebo zvednutým/oddáleným/izolovaným jímacím vedením, konstrukcí je dost, aby do kabelu přímo neprásklo, to je krajní meze problému, jestli nepřímo shoří fajn, zase tolik nestojí a pojišťovna to zaplatí. Pak nezapomeňte krytinu střechy a kabely dostat do systému vyrovnání potenciálů, k tomu slouží ekvipotenciáln í přípojnice a přepěťovky. V tomto případě budou ideální kombi svodiče typ1+2. A máte to vyřešené. Pokud investor nechce, nemusí, ale musí to písemně dosvědčit. Přeji hezký večer.
|
S úctou Wolfgang Marks
|
|
|
Radim Blaťák
Offline
|
|
« Odpověď #76 kdy: 31.03.2013, 21:06 » |
|
Jedno řešení, samozřejmě se zbytkovým rizikem, že objekt vyhoří od přeskoků mezi plechy, je i bez izolovaného hromosvodu. Majitel objektu musí počítat s obětováním všeho co bude na střeše.
V místě vstupu napájecího vedení do objektu instalovat SPD typ 1 - DEHNventil a před ním umístit jistič napájení vytápění. Na střeše umístit podružáček pouze pro napájení a vedení vést paraelně se svodem hromosvodu, klidně na něm, bude se stejně obětovat. To samé provést s televizní anténou a na vstup do objektu opět umístit SPD na bleskový proud na koax.
Vaše řešení je sice dobře popsané, ale dost špatně proveditelné v již hotové stavbě s fasádou, vnitřkama atd., kde každý zásah, který je moc viditelný je pro majitele nepřijatelný.
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #77 kdy: 31.03.2013, 21:08 » |
|
Ne to není, nečtete pozorně. Pokud by to bylo takto, tak to rozhodně na klidné zdraví není.
Jedno řešení, samozřejmě se zbytkovým rizikem, že objekt vyhoří od přeskoků mezi plechy, je i bez izolovaného hromosvodu. Majitel objektu musí počítat s obětováním všeho co bude na střeše.
V místě vstupu napájecího vedení do objektu instalovat SPD typ 1 - DEHNventil a před ním umístit jistič napájení vytápění. Na střeše umístit podružáček pouze pro napájení a vedení vést paraelně se svodem hromosvodu, klidně na něm, bude se stejně obětovat. To samé provést s televizní anténou a na vstup do objektu opět umístit SPD na bleskový proud na koax.
Dovolil jsem si zvýraznit části vašeho příspěvku. Kde je ten základní rozdíl? V principu je to na první pohled to samé, konkrétní řešení jak to realizovat samozřejmě závisí od místních podmínek, které tu nemáme.
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #78 kdy: 31.03.2013, 21:18 » |
|
Ale pánové, Vaše debata je pláč nad rozlitým mlékem. Utřete ho. Máte čím. Zas tak veliký problém to není, kromě peněz.Nadefinu jte si zóny LPZ, zjistíte, že s topnými kabely toho moc nenaděláte. Takže postupujte podle normy. Zajistěte jímači nebo zvednutým/oddáleným/izolovaným jímacím vedením, konstrukcí je dost, aby do kabelu přímo neprásklo, to je krajní meze problému, jestli nepřímo shoří fajn, zase tolik nestojí a pojišťovna to zaplatí. Pak nezapomeňte krytinu střechy a kabely dostat do systému vyrovnání potenciálů, k tomu slouží ekvipotenciáln í přípojnice a přepěťovky. V tomto případě budou ideální kombi svodiče typ1+2. A máte to vyřešené. Pokud investor nechce, nemusí, ale musí to písemně dosvědčit. Přeji hezký večer.
Souhlasím, jen bych se chtěl zeptat, proč izolovaným jímacím vedením, při úderu blesku stejně dojde k přeskoku na plechovou střechu, je příliš lákavou cestou k zemi. Omlouvám se za neustálé šťourání, ale zdá se mi že se konečně konstruktivně diskutuje a mám šanci se něco dozvědět. Třeba dojde i na řešení. Tento způsob by nemusel zas až tak drasticky zasáhnout do stávající stavby když o tom přemýšlím.
|
|
|
|
Maroš Klein
Offline
|
|
« Odpověď #79 kdy: 31.03.2013, 21:37 » |
|
Teoreticky, keďže sa hovorí o RD tak potom ak by sa na pozemku počítalo s ďalším objektom s podružným napájaním a slušným uzemnením (garáž, dielňa, záhradný domček, altán, skleník a pod.), bolo by tiež jednou z možností uvažovať o externom napájaní ohrevu odkvapov z tohto smeru tak, aby sa dalo rozumne vyhnúť domovej inštalácii. O ochranu vyhrievacieho vedenia by samozrejme nešlo, skôr o vytiahnutie prepätia z napájacieho vedenia niekam do záhrady čo najďalej od vnútornej inštalácie domu. Prepojenie zemničov < či > ako 5m sa tu už riešilo. Nemusí byť vždy všetko na dome, viem si predstaviť malý rozvádzač na druhom konci pozemku na všeobecné využitie, okolo RD sa toho vždy nájde dosť.
|
|
|
|
|
Maroš Klein
Offline
|
|
« Odpověď #81 kdy: 31.03.2013, 22:09 » |
|
Ten přívod pak mohu táhnout klidně po tom svodu Prečo zvyšovať riziko? Je dosť bleskov, ktoré zničia vedenie len ak je priamo na zvode.
|
|
|
|
|
|