Moze sa HOP pripojit na jednu skusobnu svorku so zvodom bleskozvodu?
Milan Hudec:
Zatímco cement patří mezi hydraulická pojiva, kdy poměr záleží na konzisteci výsledné směs, vápno a sádra jsou pojiva vzdušná, kde se výsledná konzistence počítá trochu jinak, takže netuším čemu se divíte.
Proč by měla být v normě každá prkotina, která je snad elektricky vzdělanému člověku jasná ......... nechápu také.
Jaroslav Ratiborský:
Citace: Milan Hudec 14.01.2013, 13:36
netuším čemu se divíte.
Nedivím se ničemu jen konstatuji, tato informace v normě není.
Milan Hudec:
Citace: Jaroslav Ratiborský 14.01.2013, 13:56
Nedivím se ničemu jen konstatuji, tato informace v normě není.
Mohu se optat, kam byste tu svorku připojil Vy?
Ještě co se týká betonu, mimo co nejdokonalejší ho oblití (hrozný slovo (dance)) pásku betonem, jde také o zajištění jeho korozní oddolnosti, což lze zabezpečit právě od určitého poměru cementu a plnidla (tj. písku), nejvíce je armatura ohrožena právě na přechodech beton/volná zemina, proto lze doporučit, aby místo v základech takového vývodu bylo vždy zabetonováno o level méně kvalitním betonem, než zbytek základů (postupný přechod, kdy oxidace působí postupně podélně, nikoli kolmo místně na armovací/uzemňovací kov.
Pokud se chci obdobným spekulacím vyhnout, použiji nerez (zde je nutno řešit spíše přechod hodně jílovitá půda/písek, či štěrk, ale to je již na jiné vlákno)
Jaroslav Ratiborský:
Citace: Milan Hudec 14.01.2013, 16:49
Mohu se optat, kam byste tu svorku připojil Vy?
Já osobně bych svorku HOP spojil s vodičem PEN,který má samostatné uzemnění vedené souběžně s kabelovou přípojkou a vodič PEN je s tímto uzemněním spojen v pojistkové skříni před objektem např.domem.
Základový zemnič bych nezřizoval,realizoval bych v okolí domu páskový nebo drátový zemnič dle ČSN 332000-5-54 ed.3 NA10.2.1. ,který by sloužil pro svedení případného bleskového proudu do země mimo budovu.
Tímto bych minimalizoval možnost zavlečení přepětí do distribuční sítě na minimum a nebylo by nutné zvažovat instalaci svodičů přepětí.
Pro pamětníky uvádím:
Již v normě ČSN 332000-5-54 z roku 1996 je uvedeno v Příloze B pouze spojení PE vodiče s uzemnění a není uvedeno,že musí jít o základový zemnič.
Až v roce 2007 se podařilo lobistům vydat ČSN 332000-5-54 ed.2, kde je poprvé v příloze B(informativní) uvedeno na obrázku jako možné řešení uzemnění -základový zemnič.
Tato příloha vůbec nerespektuje skutečnost,že dnes již 100 % potrubí pro objekt-vodovodní,odpadové či plynové je z izolantu a navíc většina elektrických přípojek nn je provedena kabelem uloženým v zemi a tudíž je vhodné aplikovat ČSN 332000-4-443 ed.2 ustanovení článku 443.3.1
tento článek uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádnou zvláštní ochranu před přepětím atmosférického původu-tam,kde je instalace napájena kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavou a nezahrnuje venkovní vedení je impulzní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 1-uvedené normy-dostačující a není nutné použití žádné přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu.Zavěšen ý kabel, který má izolované vodiče s uzemněným kovovým pláštěm,je považován za rovnocenný s podzemním kabelem.
Tam, kde je instalace napájena prostřednictví m nízkonapěťovéh o venkovního vedení nebo zahrnuje toto vedení a podmínky vnějších vlivů jsou AQ 1 (počet bouřkových dnů je menší než 25 dní za rok), nevyžaduje se další přídavná ochrana před přepětím atmosférického původu.
Milan Hudec:
To je ovšem základní nepochopení problematiky, platné v případě umístění jímačů a svodů hromosvodní soustavy pod úroveň terénu, či ochrany objektu nikoli oddálenou, ale desítky možná stovky metrů vzdálenou hromosoustavou od vašeho vodiče PEN
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana