Tak konečně to někde pochopili, jinak to v budoucích časech nepůjde. Ve velkých firmách to nebude problém, v malých to ale obtížné bude.
Kdysi dávno to tak složité nebylo.
Můj nejstarší kolega s krásně zdobeným výučním listem někdy z roku 1925 občas zavzpomínal.
Táta ho ve 14ti letech odvedl o ulici dál do elektrikářské firmy jednoho známého.
Ten mu zařídil učňovskou školu, myslím 2 dny v týdnu.
Jinak každé ráno v 6:00 naklusal do firmy a makal.
Nejdříve systémem dones - podrž - podej a jak se tak za tři roky vypracoval, tak pak už dělal skoro všechno.
Peníze dostával pouze symbolicky, někde prý vůbec, protože mohl být rád, že se učí.
Nakonec složil zkoušku dostal výuční list a když pan mistr zaměstnance nepotřeboval,
tak se s ním rozloučil a vzal si učně jiného, nebo, když byl dobrý, tak u něj mohl zůstat.
Spokojenost byla oboustranná.
Firma měla 3 roky levného zaměstnance a on vyrazil do života s výučním listem,
a doporučujícím dopisem, který měl nějakou váhu.
Dneska je nemyslitelné aby v 15ti letech někdo chodil každý den manuálně dělat
a ještě za to skoro nic nedostával.
Bylo by to vykořisťování, dětská práce, a proto mladej mazej někam na tři roky
do nějaké školy.
Do jaké, je celkem jedno.
Ostrý start do života se odloží o pár důležitých(!) let.