Jaký může být asi záběrný proud rentgenu Chirana MP15?

[Miroš Jan]

Měřil jste někdo někdy, záběrný proud rentgenu, výrobce Chirana MP15?
U jednoho zákazníka, mají tento rentgen, a vypíná jim jistič před elektroměrem, L7-50/B/3.
Pokud použiji ty samé ampéry, ale vypínací charakteristik u „C“,  udrží to?

[Martin Kurka]

Rentgen obsahuje poměrně veliký transformátor.
Záběrný proud se liší podle toho, do jakého fázového posuvu napájecího napětí se trefíte při zapínání = klasické transformátoro vé problémy. Pokud se spínačem netrefíte před maximum napětí, ale do nuly napětí může být proud i vyšší než je omezení ohmickým odporem vinutí - záleží i na posledním vypnutí, jaký zůstal remenentní magnetismus.
Takže prakticky se rentgeny jistí jističi s motorovou charakteristik ou D a protože musí být přes proudový chránič, smyčka tím vyhoví. Lepší přístroje se spínají přes sériový odpor vyřazovaný časovým relé. Ale to by byl zásah do RTG přístroje a s tím nejsou žádné žerty, to může jen a jen výrobce.

[Milan Hudec]

Pouze bych připoměl existenci speciálních charakteristik chráničů pro napájení rentgenů

[František Šohajda]

RTG je trafo tak by měl být "D" (pokud výrobce neurčí jinak) a chránič třeba EATON PF7-00/000-R
(označení R = RTG).....

[Jozef BABJAK]

Pouze bych připoměl existenci speciálních charakteristik chráničů pro napájení rentgenů

A ja dodám, že ich dodáva napr. Hager alebo Schrack. :-)

Mimochodom, čím sú špeciálne? Pokiaľ viem, malo by ísť o kombinácu typu A a typu G, ale asi musia mať čosi naviac, lebo viem, že napr. Schrack dodáva chrániče A/G a iné chrániče typu R.

[Miroš Jan]

Pouze bych připoměl existenci speciálních charakteristik chráničů pro napájení rentgenů

Milane, na to, jsem se neptal.

A ja dodám, že ich dodáva napr. Hager alebo Schrack. :-)

Mimochodom, čím sú špeciálne? Pokiaľ viem, malo by ísť o kombinácu typu A a typu G, ale asi musia mať čosi naviac, lebo viem, že napr. Schrack dodáva chrániče A/G a iné chrániče typu R.

To nejsou jediní výrobci těchto FI.

Budu si muset ten záběrný proud změřit.

[Petr Doležal]

Není to moje parketa a proto se zeptám. Nezapíná se to stykačem v rozvaděči?

[Miroš Jan]

Petře, čekám na dokumentaci, pak budu moudřejší. Ptal jsem se proto, zda někdo z kolegů již neměřil záběrný proud toho rentgenu, nebo něčeho podobného. U motorů jsem již záběrný proud měřil. Jakmile se mě vrátí klešťový wattmetr z kalibrace, budu měřit. 

[Miroš Jan]

Rentgen obsahuje poměrně veliký transformátor.
Záběrný proud se liší podle toho, do jakého fázového posuvu napájecího napětí se trefíte při zapínání = klasické transformátoro vé problémy. Pokud se spínačem netrefíte před maximum napětí, ale do nuly napětí může být proud i vyšší než je omezení ohmickým odporem vinutí - záleží i na posledním vypnutí, jaký zůstal remenentní magnetismus.
Takže prakticky se rentgeny jistí jističi s motorovou charakteristik ou D a protože musí být přes proudový chránič, smyčka tím vyhoví. Lepší přístroje se spínají přes sériový odpor vyřazovaný časovým relé. Ale to by byl zásah do RTG přístroje a s tím nejsou žádné žerty, to může jen a jen výrobce.

Martine, v návodu výrobce, se bohužel o vypínací charakteristic e nic nepíše, takže nevím. Jistič s vypínací charakteristik ou „D“,  by zřejmě u ČEZu neprošel.
Jinak do vnitřního zapojení RTG, nemíním vůbec zasahovat.

[Roman Šafránek]

Myslím si, že se u distributorů konkrétně s rentgeny a jejich zpětným vlivem na DS trošku počítá: Na webu ČEZu jsem narazil na:
V případě, že je požadováno připojení spotřebičů, které nesplňují požadavky ČSN EN 61000-3-2/3 (mohou ovlivňovat kvalitu dodávané elektřiny zpětným vlivem na distribuční soustavu provozovatele – např. tomografy, rentgenové přístroje,  motory s rázovou charakteristik ou rozběhu, kolísavým odběrem proudu nebo častým zapínáním) je potřeba k žádosti doložit také Dotazník pro posouzení zpětných vlivů.

[Miroš Jan]

Myslím si, že se u distributorů konkrétně s rentgeny a jejich zpětným vlivem na DS trošku počítá: Na webu ČEZu jsem narazil na:
V případě, že je požadováno připojení spotřebičů, které nesplňují požadavky ČSN EN 61000-3-2/3 (mohou ovlivňovat kvalitu dodávané elektřiny zpětným vlivem na distribuční soustavu provozovatele – např. tomografy, rentgenové přístroje,  motory s rázovou charakteristik ou rozběhu, kolísavým odběrem proudu nebo častým zapínáním) je potřeba k žádosti doložit také Dotazník pro posouzení zpětných vlivů.

Toto je mi známo. Mám ale obavu, zda se podaří prosadit jistič, s vypínací charakteristik ou „D“. U vypínací charakteristik y „C“,  se mě to podařilo prosadit u ČEZu již několikrát.

[Oliver Mička]

No kamarát pracuje v elektro firme ktorá nedávno rekonštruovala čast elektroinštalá cie v nemocnici kde majú tiež rentgen chirana ( typ nevie ) a pripojený bol cez pôvodný istič J2RU 50B - 54,5A - podla projektu tam dávali istič D50/4 spolu s chráničom pred ním ale ten že bol na zákazku objednávaný.

[Kamil Novák]

Zkratka MP znamená multi pulsní a tento typ vn generátorů se začal vyrábět právě proto, aby se snížily požadavky na parametry napájecí sítě.

Záběrový (nabíjecí) proud neměříme (není k tomu důvod),  ale pokud si vzpomínám, tak dle požadavků výrobce se do přívodu mají osazovat pojistky (zpožděné?),  min. 35A (což se taky tak běžně dělá) a silové vodiče v originálních přívodech, dodávaných ke generátorům, bývají CYA 6mm2.

Proto se mi zdá, že jestliže je tam pouze jistič 50A, něco je špatně.
Jističe na vývodech pro rtg. pracoviště pak bývají samozřejmě char. C, občas i D nebo R.

BTW : Honzo jsem zvědavý, jak proud naměříš.

[František Kabát]

A nešlo by to spínat SSR? Vím, že by to bylo při tomto proudu asi dražší, ale zase by bylo zaručeno spínání v nule.

[raj]

A nešlo by to spínat SSR? Vím, že by to bylo při tomto proudu asi dražší, ale zase by bylo zaručeno spínání v nule.

No... já nevím... ale v nule napětí máte na indukčnosti maximální proud ... 

[Kamil Novák]

Omlouvám se za dezinformaci! 
Přehlédl jsem, že se jedná o MP 15 a uvedl zde údaje o typu MP 50. 
Vlastní generátor MP 15 je napájen jednofázově přes pojistku E33/50A, pomocné obvody zdroje a snímkovací stůl pak přes poj. 2x E27/16A.
Před tímto jištěním jsou samozřejmě odpovídající RCD.

[František Kabát]

Ale těžko na začátku první půlvlny.

[Martin Kurka]

No... já nevím... ale v nule napětí máte na indukčnosti maximální proud ...  

Ale těžko na začátku první půlvlny.

Tak to si pište, že zrovna na začátku půlvlny máte a just zejména, když se trefíte startem půlvlny proti remanentnímu magnetismu, kterým zůstalo trafo při posledním vypnutí zmagnetované.  400A špička u 100VA trafa není vzácností, zejména u traf s vyšším sycením (toroidy...).
Jak říkával pirát Kožený, který měl jistotu desetinásobku - zde je to jistota stonásobku.

Někdy proti tomu účinně pomůže velký kondenzátor paralelně k primáru trafa( ten nikdy neškodí - působí navíc s indukčností trafa i jako VF filtr proti nepravostem z obou stran trafa). Při vypnutí trafa oscilace takto udělaného LC obvodu trafo odmagnetují, pokud není zátěž (sekundární odběr) příliš silná a oscilace utlumí moc rychle. Ale pokud je na sekundáru trafa usměrňovač s kondíkem, tak to funguje velmi slušně, usměrňovač zátěž v podstatě odpojí.
Ale bezvadné a stoprocentní jsou specializované přístroje pro rozběh trafa - třeba Trafostart od KMB.
V nouzi u malých traf se dává do série s primárem termistor, u velkých sériový rozběhový odpor překlenovaný relátkem, nebo stykačem.
Já osobně jsem si naběhl, když jsem jednou zapojil nouzově dvě jednofázová trafa za jeden jistič. Předřazený jistič vypadával skoro najistotu a vždy.

Doktor Novák z TUL Liberec napsal na téma startování pěknou disertační práci, doporučuji ji si stáhnout. Některé její části jsou i v zkriplené prezentaci, kterou jsem musel upravit, aby se sem vešla.