Jak by měla být zajištěna místnost nabíjecí stanice?

[Aleš Říha]

Máme vysokozdvižný vozík s elektrickým pohonem, který je napájený baterií 24V/400Ah. Nabíjení této baterie probíhá v místnosti o rozměrech cca 5x8m s výškou stropu 2,5 - 3m. Není zde zajištěno účinné větrání.
Mohl by prosím někdo poradit, jak by měla být zajištěna místnost s takovým určením?

[Petr Doležal]

Tímto se zabývala ČSN 33 2610, je zrušena a náhradu nevím, ale pro zajímavost se do ní kouknout můžete.
Celá kapitola 10. je věnována nabíjecím stanicím. Při splnění určitých podmínek se dokonce nejedná o nabíjecí stanici.

[Josef Nosek]

Domnívám se že záleží čím nabíjíte, přečtěte si návod. Pokud má nabíječka vhodnou automatiku, která zajistí že nebude akumulátor plynovat, tak to nebude tak hrozné s tím prostředím.
Norma co uvádí P.Doležal, neplatila pro nabíjecí výkony do 500W a od 2000W nabíjecího výkonu to byly elektrické provozovny. V době platnosti této normy nebyly ještě tak dokonalé nabíječe, které by zajistily že nedojde k intenzivnímu plynování.

[Jiří Schwarz]

Je to AKU baterie "kyselá" (olověná) nebo NiFe? Nebo nějaká nová technologie?
Podívám se po "novější" normě. Myslím, že v druhém kompu ji mám.

[Jakub Drbohlav]

Dovolím si přisadit klasickou větou - co říká návod?

[Aleš Říha]

,
   za vaši ochotu pomoci. Jedná se o olověnou baterii staršího typu s elektrolytem. V současnosti je její stav takový, že plynuje nejen v režimu nabíjení (což je samozřejmě normální stav),  ale v nějakém minimálním množství i mimo nabíjení.
Uvažujeme o zakoupení nové baterie, ale to je asi ještě na delší čas. Spíše mi tedy jde o to, jak řešit tuto momentální situaci a také zda má někdo zkušenosti, do jaké míry by ono plynování v uvedené místnosti mohlo být nebezpečné.

[Jiří Schwarz]

Dalo by se na to aplikovat něco z normy ČSN EN 50272-2 (36 4380),  ale ty výpočty jsou tam šílené...

[Petr Doležal]

Něco z ČSN 33 2610 (ta neplatná):
Norma neuvádí čistý dobíjecí proces, ale dalo by se použít výrazu bateriový provoz = spotřebiče jsou napájeny pouze z akumulátorové baterie (což mimochodem nemáme) a při jejím nabíjení jsou spotřebiče odpojeny (neboli jde o čisté nabíjení či dobíjení, váš případ).
Pro tento provoz je proud I,  který způsobuje vývin vodíku u olověných akumulátorů (předpokládám klasické, dolévací, bez regulačních a katalyzátorový ch ventilů a nízkoantimonov ých kladných desek) je při vztažení na 1000 Ah definován takto:
nabíjecí charakteristik a W = 1/4 jmenovitého proudu nabíječe
nabíjecí charakteristik a UI do 2,4V/čl. = 2A
Množství vyměněného vzduchu musí být Q[m³/hod]=0,05*n*I, kde n je počet článků, I je výše zmíněný proud
Větrací otvory přirozeného větrání (naproti sobě) musí mít průřez A[cm²]>28*Q
Toť asi v kostce vše.
Ohledně stavebních úprav jde o požadavky na dveře, prosklené průhledy mezi zdrojovnou a nabíjárnou a pod. U  nabíjecích stanic s občasným provozem musí být výška místnosti min. 2,7m. Pozor na stavební kapsy pod stropem.

[Radek Červený]

Když jsem dělal halu s akumulátorovno u, bylo v projektu požadováno mimo jiné:
Provedení instalace v "EX" provedení
Zemnící přípojnice po obvodu místnosti
Odsávání s ventilátorem s výpočtovým výkonem v EX provedení
Automatické sepnutí ventilátoru při zapnutí kteréhokoliv nabíječe s cca 2 hodinovým doběhem
Zajištěný přístup vzduchu do místnosti

A dále další požadavky mimo elektro, např.:
Tekoucí pitná voda
Podlaha odolná kyselině
Jímka na kyselinu
Dveře bez zámku, tzv. lítačky
.......

Ale byla to akumulátorovna . Takto označená. Otázkou je, jak nazvat místnost, kde nabíjíte jeden vozík. Samozřejmě i zde je vznik vodíku, ale v jiné míře než když se nabíjí paleta baterií naráz.

V praxi při servisu AGS baterií běžně vídám tyto baterie nabíjet přímo ve vozíku nebo v nějaké oddělené místnosti, která má v lepším případě nějaký historický nástěnný ventilátor a je třeba bez dveří. Prakticky jde o to zajistit, aby koncentrace vodíku byla menší než výbušná.

To plynování mimo nabíjení je po nabíjení, nebo třeba i druhý den? Po nabíjení je běžné, že baterie ještě nějakou dobu plynuje, ale ne třeba do druhého dne.

K posouzení stavu baterie by to chtělo udělat kapacitní test, ten vám hodně napoví o celkovém stavu baterie. Je to taková pravdivá informace, zda šetřit na novou, nebo stačí případně vyměnit jen nějaký vadný článek a ještě nějaký čas vydržet 

[Radek Červený]

V době platnosti této normy nebyly ještě tak dokonalé nabíječe, které by zajistily že nedojde k intenzivnímu plynování.

Současné automatické rádobynabíječe pro laiky určené pro nabíjení olověných startovacích baterií patří vyházet. Tyto nabíječky baterii k plynování nepřivedou vůbec, automatika vyhlásí konec nabíjení a 100% kapacity a při zátěžáku je s bídou na 60%. Nemluvě o tom, že plynováním se odstraňuje sulfatace, a tyto rádobynabíječe ji prostě neodstraní. Takže milou baterii po pár letech vyhodíte nafouklou jak vajíčko a pádíte pro novou 

[Josef Nosek]

Domnívám se že nabíjením při kterém vzniká plynování se sulfatace neodstraní. Jednou z možností odstranění sulfatace, je dobíjení malým proudem kdy nedochází k plynování. Když to přirovnám k akumulátoru v automobilu kde je dobíjení seřízeno na 14V, tam jistě k plynování nedochází a pokud se s vozidlem dostatečně jezdí, tak akumulátor vydrží několik let a určitě neodejde z důvodu  sulfatace.
Dobíjení akumulátorů je složitý chemický proces, který v akumulátoru probíhá v průběhu dobíjení a popis by mohl být na několik stran.

[Petr Doležal]

Domnívám se že nabíjením při kterém vzniká plynování se sulfatace neodstraní. Jednou z možností odstranění sulfatace, je dobíjení malým proudem kdy nedochází k plynování.

A místo ellytu destilovaná voda. I kostka cukru se lépe rozpouští v hořkém čaji než ve sladkém.

[Radek Červený]

Při silně zasulfátované baterii je nějaká šance, že při pomalém nabíjení malým proudem se sulfatace odstraní. Při běžném provozním nabíjení je tato metoda nerealizovatel ná. Takže nabíjení malým proudem se realizuje až když je nějaký problém s kapacitou a také někdy až když je pozdě.
Konstrukce nabíječe má velký vliv na odstranění sulfatace. Osobně mám raději klasické transformátoro vé nabíječe, byť s ruční regulací, než ty samocosirádoby z akcí za 499. Co říci na ukončený proces nabíjení automatikou při 100% a na hustoměru je 50%? Asi je někde chyba, co?
Pár zasulfátovanýc h baterií jsem už zlikvidoval, byly nabíjeny tady těmito rádoby sráči. Zvláštní je, tento problém dřív nebyl při nabíjení nabíječem s transformátore m a ruční regulací, který baterii hezky a pomalu probublal.

[Rozmahel Vladimír]

Pokud se jedná o provoz jednoho vozíku držte se návodu výrobce vozíku a baterií. U těch baterií je na netu dostatek dokumentace podle typu. Jsou tam i symboly a rizika. Vodík se vyvíjí při nabíjení i při vybíjení. Je to plyn lehčí než vzduch, je třeba u stropu zřídit větrací neuzavirací otvor. Riziko výbuchu při nahromadění vodíku v místnosti bude asi malé, dolní mez výbušnosti je 4 obj.%. Vaše místnost má 120m3, nevím zda by se u stropu nahromadila výbušná koncentrace. Větrání by to mělo vyřešit. Každopádně je hlavní riziko výbuchu při manipulaci a obsluze přímo na baterii. / rozpojení obvodu pod proudem, otevřený oheň, statická elektřina, atd...Byl jsem svědkem výbuchu baterie 125Ah od svářecí okuje. / svařování trafem na domácí fréze / Baterka explodovala a vše v okolí bylo od kyseliny. Svářeč měl kliku protože si držel na obličeji kuklu.

[Jan Bocek]

Otevřu znovu téma "prostor pro nabíjení aku baterií vysokozdvižnýc h vozíků".

V ČSN EN 502 72-1 se uvádí, že má být zvlášť oddělená zóna v prostoru pro elektrické zařízení.
Příklad: ve velké hale je na stěně  cca 10 nabíječek různých typů Fronius, Berlan a jiné. Vozíky jezdí až těsně k nabíječkám. Máte někdo zkušenost s provedením tohoto oddělení?

Dále se vyžaduje antistatické provedení podlahy na dosah ruky ( 1,25 m) od připojovacího bodu. Kabely na připojování vozíku mají různou délku.
Pokud není provedeno, jak se dodatečně toto opatření provádí?

Myslím si, že pro projektanta taková stanice pro nabíjení více vozíku, není zcela jednoduchá záležitost. Na příklad při zapnutí kterékoliv nabíječky se zapne ventilátor a má ještě doběh 2 hodiny po vypnutí, ale u každé nabíječky je Emergency Stop, kterým to celé shodím přes hlavní stykač. Považuji to při kontrole jako závadu.

Také se mi moc nelibí, že v Návodu na obsluhu je napsáno "zákaz odpojování aku při zapnutém nabíječi". Ale technicky to není nijak ošetřeno.....p řitom oblouk při rozpojení pod proudem v blízkosti baterky......a ty baterky nejsou žádné prcky.

Právě zkušenost kolegy Rozmahela s výbuchem baterky mne nabádá k opatrnosti.
Pro doplnění, provozovatel má zpracované DOPV podle NV 406/2004 Sb. kde se jen tvrdí, že koncetrace vodíku při zapnutém vodíku nepřesáhne 4%. Dále se ale nic již neřešilo....

[Milan Hudec]

To se nemohou vozíky nabijet venku pod přístřeškem?

[J Lhava]

Požadavky pro nabíjení akuvozíků uvádí ČSN EN 50272-3. Zrovna to řeším.

Tato norma platí pro akumulátorové baterie a bateriové instalace používané pro elektrická vozidla např. v elektrických průmyslových nákladních vozidlech (včetně zdvihacích vozíků, tahacích vozíků, čistících strojů, automaticky naváděných vozidel) ...
Tato norma platí pro olověné, nikl-kadmiové a jiné alkalické akumulátorové baterie.
POZNÁMKA Předpokládá se, že do normy budou zahrnuty další akumulátorové systémy, pokud budou dostupné.

Zejména se zaměřit na kapitolu č. 6

[Jan Bocek]

Nabíjení venku a ne v hale. ( Montážní hala s 10 linkami a cca 100 pracovníky v nepřetržitém provoze a nabíjení cca 15 vozíků).To je moje hlavní myšlenka a jedna z variant.
K ČSN EN 50272-3 jsem se zatím neprobojoval, zůstal jsem viset u 50272-1.
Díky za nápovědu ( již jsem myslel, že se nikdo do této sekce nedívá, proto mám z těchto obou příspěvku radost)