Po několika konzultacích u odborných institucí (které z pochopitelných důvodů poskytnuté informace odmítají formálně posvětit) je nový stav informací takovýto:
- vzhledem k tomu, že se jedná o mn, prakticky odpadá většina požadavků na vlastnosti izolace kabelů z hlediska možného úrazu elektrickým proudem, jako je tomu u nn.
- i po případné destrukci izolace zůstávají žíly kabelu v omítce v pevné od sebe vzdálené poloze, a vzhledem k nízké hodnotě napětí budou případné svodové proudy zanedbatelné. Kabel bude (do doby nejbližšího zásahu do omítky) funkční i v případě, že by se izolace rozpadla na prach
- v suchých obytných místnostech nedochází po stabilizaci chemického procesu v nové omítce již k další chemickým dějům. Lze tedy usoudit, že pokud kabel funkčeně i jinak vydrží měsíc, vydrží navěky, pokud nedojde k masivnímu vytopení od sousedů nebo k výraznému nárůstu vlhkosti v obytné místnosti. To by ale žíly musely plavat, aby se uplatnil děj elektrolýzy a vodiče se díky ní rozpadly.
- PE izolace má podstatně lepší odolnost, než PVC, bylo doporučeno se na ni zaměřit.
- sádrové lůžko situaci může vylepšit - sádra je méně agresivní, než cementová omítka.
- s ohledem na používané výkony (max 200W rozložených do velké plochy) prakticky ani není nutné obávat se nebezpečí vzniku požáru i při vzniku nepředpokládan
ých situací
Pro klid svědomí jsem se rozhodl uvažovat o snížení napájecího napětí na 24V DC a o použití plochého kabelu PNLY 0,35mm2, příp. 0,5mm2 (nkt cables). Jejich žíly jsou od sebe více vzdáleny a popsaná rizika jsou tudíž menší.
Vydí v popsaných informacích někdo nějaký zásadní problém, nebo doplnil by někdo něco?
Pro případný přímý kontakt je můj email:
novaq@novaq.cz, Novák