Proč má CITEL světovou novinku, o které se nemluví?

[František OK52]

V tomto klipu Elektrika.tv jsem si všiml tvrzení, že Citel jako první na světě dodává všechny tři stupně ochran v jediném přístroji.

http://elektrika.tv/video/2011/110901_1000_prochazka_01_cast_01.mp4

Nechápu proč na to nepřišel někdo ze světových lídrů (DEHN, Phoenix, OBO) nebo třeba český Hakel nebo [Odkaz zde!]. Pokud vyvinu světový unikát, pak by se mělo o tom všude psát, ne? Nebo je to vynález jen tak pro náš český trh? Za české peníze a ...

[Fuk Tomáš]

Ano, v řeči to tam dotyčný pán říká.
Je ovšem zajímavé, že takovou věc firma Citel nepropaguje ani na svém vlastním webu www.citel.cz. Tam se jako o novince hovoří o kombinovaném svodiči B+C (tř. 1 + 2),  a ty vyrábí kde kdo. Ani na americkém webu citel.us není žádná zmínka o jiném svodiči, než tř. 1+2 anebo 2.

[Petr M]

Jestli to nebude tím, že Dčko má být až v místě spotřeby a chrání i proti špičkám, způsobeným např. indukcí při souběhu s hromosvodem.

Provedení B+C+D by bylo moc nebezpečný. Dostane to do pracek zdatný obchodník a nalže zákazníkům, že už další ochranu na nn nepotřebují. Zákazník bude mít rozvaděč v přízemí, kabel nahoru do podkroví a tažený 10m pod hřebenem střechy. A druhý konec kabelu zapojený na drahou elektroniku v pracovně. Šlehne blesk, naindukuje se špička do kabelu, na jednom konci indukčnosti (zkratová spoušť jističe + součtový trafo chrániče) a za tím přepěťovka, na druhým citlivá elektronika. Otázka zní, jestli bude špička tak uvědomělá, že se prodere indukčností ochran do přepěťovky, nebo podlehne primitivním fyzikálním choutkám a bude hledat jednodušší cestu skrz připojenou elektroniku. Sázím litr na druhou možnost...

[František OK52]

Mám takovou zkušenost s některými firemními vychvalovači, že na veletrhu mi mezi čtyřma očima vylžou neskutečné a pak se dozvím, že je to jinak. Tady to CITEL řekl na kameru, tak snad ví, že to vidí víc lidí, než na té výstavě. Asi nelhal, jen je mi divné, že jsem nic podobného nikde neslyšel. A to o "62 305"něco vím".

[Milan Hudec]

Jaký je rozdíl v ochranné hladině hned za rozvaděčem bez uvažování dalších vlivů na vedení v jeho další délce, pokud bude v rozvaděči instalován B+C, či B+C+D?
Řekl bych, že při uvažování běžně používaných kvalitních výrobků žádná.

[Edmund Pantůček]

Ono to může být i tak - každá přepěťovka Typ 1 se nejdříve zkouší krátkou vlnou jako Typ 2. Pokud této zkoušce vyhoví, zkouší se jako Typ 1. Tedy kdybychom to hnali do extrému, je každá přepěťovka ověřená zkušebnou jako Typ1 vhodná i jako Typ2 - a výrobci jiskřišťových přepěťovek by si na ni mohli psát B+C. Ale to nedělají - protože u těch "B+C" jde spíš o to, že přepěťovka přežije i bleskový proud .... Do průmyslu bych s tím asi nechodil, pokud jeden kanál nemá uvedenou dlouhou vlnu aspoň 25 kA na fázi..

A Typ 3 neboli D? Na něj se používá jiná posloupnost zkoušek (říká se tomu "kombinovaná vlna" někdy) A zase - přepěťovka Typ2, která má mezi neutrálem a zemí bleskojistku a mezi fázemi a neutrálem varistor - je "vlastně tak trochu D". Do pěti metrů od přepěťovky.

Proto - TN-S přepěťovka v kombinaci power-varistory plus bleskojistka může klidně být označena B+C+D. Ale stejně ji použijete buď jako B, nebo C, nebo drahou D.   

[Martin H.]

Ono to může být i tak - každá přepěťovka Typ 1 se nejdříve zkouší krátkou vlnou jako Typ 2. Pokud této zkoušce vyhoví, zkouší se jako Typ 1. Tedy kdybychom to hnali do extrému, je každá přepěťovka ověřená zkušebnou jako Typ1 vhodná i jako Typ2 - a výrobci jiskřišťových přepěťovek by si na ni mohli psát B+C.

Podľa mňa je v tom uvažovaní logická chyba. Ak nejaká prepäťovka funguje aj ako B aj ako C, tak ako B+C by fungovali dve také prepäťovky za sebou.

[Rozmahel Vladimír]

Na webu uvádí, že je tam patent v zapouzdřeném, plynem plněném jiskřišti. Pokud je to tedy "dokonalý spinač",  tak na něm nevznikne žádný úbytek a za ním by měla být nula. Otázka je jak je to s indukcí a jak velké přepětí zvládne.
Našel jsem zajímavou prezentaci o přepětí pří úderu do linky vn. Myslím si, že ty poměry při úderu do venkovního vedení nn dále od trafa budou velmi podobné.
wéwéwé.pslib.c z/pe/skola/studijni_materialy/.../4.../prepeti_energetika.pps

[Fuk Tomáš]

Podľa mňa je v tom uvažovaní logická chyba. Ak nejaká prepäťovka funguje aj ako B aj ako C, tak ako B+C by fungovali dve také prepäťovky za sebou.

Nehledejte v tom logiku. B+C je zvykovým právem zavedené označení pro SPD splňující obojí požadavky (tj. B i C) a nemá to nic společného s řazením kaskády SPD.

[Kamil Novák]

K diskusi jsou-li tzv. kombinované SPD (typicky B+C) rovnocennými náhradami samostatných (a pravděpodobně kvalitnějších) samostatných stupňů:
- dnes jsem shodou okolností objevil v jednom podružném rozvaděči ukázkově odpálenou SPD.

Někdo pravděpodobně do držáků nasunul co měl zrovna po ruce, takže ty dva zdravé moduly jsou typ II, zatímco onen vyhořelý je dle štítku I+II. Náhoda?

[Jan Hájek]

Koukám, jak hezky přepnul signalizační terčík na červenou, když varistor zmizel.  
Tady je super vidět, na co si každý musí dávat pozor, na svodiči sice nápis class I, ale hodnota 8kA neumožňuje jeho nasazení jako SPD typ 1 v běžných aplikacích, kde musí být minimálně 12,5 kA a to pouze při LPL IV/III.
Tady to bylo použito jako SPD typ 2 v síti TNC?

[Kamil Novák]

Koukám, jak hezky přepnul signalizační terčík na červenou, když varistor zmizel.  

Ne, ne  ,  signalizační terčík zde přepnul rovnou na černou, protože zcela zčernal....

Tady to bylo použito jako SPD typ 2 v síti TNC?

Ano, jedná se o TN-C.
Navíc buď špatným zadáním investora nebo nesouhrou projektantů se zde ale stalo, že v hlavním rozvaděči, odkud je napojen tento rozvaděč, je další SPD a opět typ 2.
Tentokrát ovšem od jiného výrobce. Tato SPD se ale zdá být ve výborné kondici (měřeno),  i když evidentně ta přepěťová vlna musela jít i přes ní.
 

[Jan Hájek]

Možná je to opět něco na téma:
http://www.dehn.cz/pdf/newsletter/nl2010/newsletter2_2010.pdf
a koordinace mezi varistorovými SPD.